05/2020 Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS

Publikováno 25.04.2020 12:38 Zajíc Luboš


Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 05/2020

V článku, který se právě chystáte přečíst či minout, se můžete dozvědět o:

  • změnách životního a existenčního minima, které nastaly od 1. dubna 2020 a
  • eReceptu a lékovém záznamu

Rozhodnutí je, milí čtenáři, na Vás.

Nové částky životního a existenčního minima

S účinností od 1. dubna 2020 konečně došlo k dlouho očekávané změně, která již byla několikrát na spadnutí, jak jsme o tom informovali např. v poradenském článku 01/2019, kde jsme naštěstí „opatrně“ psali o tom, že Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo vládě zvýšení částek životního a existenčního minima, ale že nebylo jisté, zda vláda návrh schválí. Tehdy jej neschválila, a tak došlo k odložení zvýšení o více než rok. Nicméně od února tohoto roku je již platné a od 1. dubna účinné nařízení vlády č. 61/2020 Sb., kterým se částka existenčního minima z původních 2 200 Kč zvýšila na 2 490 Kč a částka životního minima samostatně posuzované

osoby z 3 410 Kč na 3 860 Kč. Obdobně byly zvýšeny i další částky pro společně posuzované osoby, zájemce o další detaily odkazujeme na stránku:

https://www.kurzy.cz/kalkulacka/zivotni-minimum/

Na této stránce najdete také přístupnou kalkulačku životního minima, pracující s aktuálními částkami, což neplatí úplně o všech kalkulačkách, které lze na českých webech nalézt.

Aktuální nárůst je tedy o něco vyšší, než jak byl navrhován před více než rokem, činí zhruba 13 %.

Co zvýšení částek ovlivní?

Výše částek životního minima má význam zejména pro zjišťování nároku na některé dávky státní sociální podpory a jiné nepojistné sociální dávky, konkrétně přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, zvýšení příspěvku na péči, příspěvek na zvláštní pomůcku a dávky systému pomoci v hmotné nouzi). Ani zdaleka ne u všech dávek, které již jednotlivci nebo rodiny pobírali, zvýšení částek životního a existenčního minima bude mít vliv na jejich výši. Např. u příspěvku na bydlení se výše dávky změní jen u těch, jejichž příjmy nedosahují životního minima, což se týká pouze menšiny příjemců dávky. U zvýšení příspěvku na péči se také jeho výše nemění, stále se jedná o částku 2 000 Kč, jen na toto zvýšení dosáhnou některé rodiny, které na zvýšení předtím nedosáhly.

Pro ilustraci uveďme částku životního minima rodiny, v níž žijí dvě dospělé osoby se dvěma dětmi, (5 a 7 let). Částka životního minima této rodiny bude od dubna t.r. 11 140 Kč, takže pro nárok např. na přídavek na dítě měsíční příjmy této rodiny nesmějí přesáhnout částku 30 078 Kč (jde o součin měsíčního příjmu a koeficientu 2,70).

eRecepty a lékový záznam

Mnozí z Vás se již v praxi setkali s předepisováním léčiv na elektronické recepty. Jejich vystavování je pro lékaře povinné, vystavení listinných receptů je možné jen v určitých zákonem specifikovaných výjimečných situacích. Každý eRecept má vlastní identifikátor, soubor dvanácti alfanumerických znaků, který pacient může obdržet na papírové průvodce, mobilním telefonem jako SMS nebo e-mailem. Tento identifikátor může být vyjádřen dvěma způsoby: buď oním řetězcem dvanácti znaků, což je při vyzvedávání léků v lékárně trochu náročnější, protože lékárník musí přesně opsat všech dvanáct znaků bez jediné chybičky, což se nemusí vždy napoprvé podařit. Druhou, pohodlnější variantou, je vyjádření identifikátoru čárovým nebo QR kódem (ideální pro ty, kdo jsou vybaveni chytrým telefonem). Tento kód pak lékárník čtečkou z displeje telefonu sejme, aniž musí cokoliv opisovat, a v tu chvíli se mu již (funguje-li vše, jak má) váš konkrétní recept na úložišti eReceptů zobrazí a lékárník může začít s vydáváním léku.

Sotva jsme si na tuto novinku zvykli, byl do naší legislativy zaveden nový institut, tzv. lékový záznam. V praxi jde o to, že v úložišti elektronických receptů, v němž je kromě záznamu jaké léky nám kdo a kdy předepsal, také zaznamenáno, zda, kdy a od koho si pacient léky vyzvedl. Byť jistě nelze popřít, že znalost těchto informací lékaři či lékárníky může být v mnoha případech pro pacienty prospěšná, zejména při zvažování předepsání a vydání dalších léků, zároveň to s sebou pochopitelně nese určité riziko. Pacient nemusí vždy chtít, aby každý lékař, jehož služby využije (např. stomatolog či gynekolog) věděl o všech jiných lécích, které pacient užívá, protože tento údaj může být mnohdy velmi citlivý a důvěrný.

Po určitém přetahování mezi oběma komorami Parlamentu ČR bude od 1. června 2020 účinný § 81d zákona o léčivech (z. č. 378/2007 Sb.), který lékový záznam upravuje. Jeho první dva odstavce přesně ocituji:

„(1) Lékový záznam umožňuje pacientovi, lékaři, farmaceutovi a klinickému farmaceutovi nahlížení na údaje o léčivých přípravcích předepsaných a vydaných konkrétnímu pacientovi, které jsou obsažené v centrálním úložišti elektronických receptů, včetně jejich dalšího zpracování.

(2) Chce-li lékař nebo klinický farmaceut poprvé nahlédnout do lékového záznamu pacienta, je lékový záznam pacienta zpřístupněn lékaři a klinickému farmaceutovi až po prokázání totožnosti pacienta u poskytovatele zdravotních služeb; tato podmínka nemusí být splněna pro lékaře a klinické farmaceuty u poskytovatele, u kterého již v rámci poskytnutí zdravotní služby byl pacientovi předepsán elektronický recept a na tento recept bylo pacientovi vydáno alespoň jedno balení léčivého přípravku. Totožnost pacienta se prokazuje prostřednictvím systému eRecept ověřením čísla občanského průkazu nebo cestovního pasu v základním registru obyvatel.“

Podmínky upravené dalšími odstavci již budu parafrázovat:

Při nahlédnutí do lékového záznamu lékař či farmaceut vidí následující údaje:

a) informace o předepsaných léčivých přípravcích,

b) informace o vydaných léčivých přípravcích,

c) identifikační údaje lékaře a farmaceuta, resp. příslušného zdravotnického zařízení či lékárny.

Pacient sám o sobě vidí tytéž údaje, ale také to, kdo a kdy do jeho lékového záznamu nahlédl.

Zákon dále stanoví, že lékaři i farmaceuti smějí do lékového záznamu konkrétního pacienta nahlížet jen tehdy, pokud pacientovi poskytují nějakou službu. Takže pokud by nějaký lékař či lékárník nahlíželi na údaje o pacientech, aniž by k tomu měli důvod, pacient má možnost to zjistit, a jednalo by se o protiprávní čin.

Lékař má možnost vidět konkrétní údaje v lékovém záznamu pacienta po dobu pěti let, lékárník pouze po dobu jednoho roku.

Od 1. června 2020 mají tedy lékaři a farmaceuti za podmínek uvedených výše právo v souvislosti s poskytováním zdravotní služby nahlížet do lékového záznamu pacienta, přičemž je stanovena fikce souhlasu pacienta. To znamená, že možnost nahlížení vznikne u všech pacientů automaticky.

Co když souhlasit nechceme

Způsob vyjádření nesouhlasu, popř. udělení souhlasu pacienta k nahlížení jen některým lékařům či farmaceutům upravuje vyhláška o předepisování léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb, (č. 329/2019 Sb.), konkrétně § 12, opět cituji:

„(1) Pacient může vyjádřit nesouhlas s nahlížením na údaje zobrazující se prostřednictvím jeho lékového záznamu, nebo dříve vyjádřený nesouhlas odvolat

a) prostřednictvím služby webové aplikace pro pacienty,

b) oznámením zaslaným prostřednictvím datové schránky pacienta nebo datové schránky zákonného zástupce, pokud je pacient nezletilým dítětem, do datové schránky Ústavu, nebo

c) zasláním listinného podání s úředně ověřeným podpisem na adresu sídla Ústavu.“

Ústavem zákon míní Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Další informace a formulář pro vyjádření nesouhlasu, popř. pro vyjádření souhlasu s nahlížením do lékového záznamu pro konkrétního lékaře či lékárníka lze nalézt zde:

https://www.epreskripce.cz/aktuality/vyjadreni-souhlasu-nesouhlasu-s-nahlizenim-zdravotnickych-pracovniku-do-lekoveho-zaznamu

Jak se na uvedených webových stránkách také dozvíme, přístup k našemu lékovému záznamu by mělo být možné spravovat např. i prostřednictvím mobilní aplikace eRecept. Tu jsem si na svůj iPhone zkusmo nainstaloval, ale k jejímu úspěšnému používání je jednak nutné podniknout další registrační kroky a hlavně k otestování její přístupnosti nejsem rozhodně tím nejpovolanějším, Ale věřím, že tohoto úkolu a předání zkušeností se chopí jiní, na přístupnost a nové technologie mnohem erudovanější odborníci.

 

Za Sociálně právní poradnu SONS v Praze

Luboš Zajíc