05/2019 Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS

Publikováno 15.04.2019 09:17 Zajíc Luboš


Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 05/2019

Dnešní článek věnujeme zprávě o posledním zasedání sociálně právní komise SONS, v jehož průběhu byla probírána aktuální sociálně právní témata. Ač jednání proběhlo již 18. března, čas tématům na aktuálnosti příliš neubral – ostatně došlo-li k nějakému posunu, informaci o něm připojuji. Na konci článku naleznete krátkou, leč významnou zprávu o přijetí tzv. evropského zákona o přístupnosti, který v pravém slova smyslu zákonem není.

Složení komise

V poslední době jsem informování o práci tohoto poradního orgánu prezidenta SONS poněkud zanedbával, ale dnešním článkem, doufám, svůj dluh splatím.

Složení komise doznalo v prvních měsících tohoto roku určitých změn. Prezident Václav Polášek jmenoval komisi v následujícím staronovém složení:

Předsedou komise je František Krčma, členy jsou: Jan Příborský, Pavel Ptáčník, Rudolf Volejník, Luboš Zajíc a nová posila, Ludmila Pavelková ze Vsetína. Tajemnicí komise je Václava Baudišová, která se již velmi dobře zapracovala v pražské Sociálně právní poradně, proto je možné na její bedra nakládat další úkoly; ostatně čtenáři naší rubriky se s ní již seznámili přinejmenším v roli autorky několika článků. Komisi po mnohaleté práci opouští na vlastní přání Viktor Dudr a já rád využívám prostoru tohoto článku, abych mu za jeho přínos upřímně poděkoval.

Schůzka vedení SONS s premiérem

Viceprezident komisi informoval o setkání vedení SONS s premiérem Andrejem Babišem, jehož hlavním tématem bylo zastupování zájmů zrakově postižených při rozhodovacích procesech a tvorbě nové legislativy, a to na nejvyšší úrovni, tedy u ústředních orgánů, ministerstev, vlády.

V této souvislosti bylo diskutováno i ne zcela dostatečné legislativní zakotvení Braillova písma, jako jednoho ze základních komunikačních prostředků nevidomých.

Marrákešská smlouva

Komise s radostí konstatovala, že pomyslnou cílovou pásku legislativního procesu překonala novela, která zapracovává do českého autorského zákona výjimky z autorského práva na základě marrákešské smlouvy o usnadnění přístupu nevidomým k publikovaným dílům a na základě předmětných předpisů Evropské unie. O této novele autorského zákona jsem informoval v článku 01/2019, aniž jsem tehdy tušil, že legislativní proces bude poněkud zdlouhavější. Nicméně nyní již žádná právní překážka nebrání tomu, aby subjekty poskytující (cituji z autorského zákona): “vzdělávání, instruktážní výuku, adaptivní četbu nebo přístup k informacím”, to vše nevidomým či osobám s jinými poruchami čtení, půjčovaly či rozšiřovaly jimi zpřístupněná díla (opět citace) “formátově zpřístupněnou rozmnoženinu” i přeshraničně.

Vývoj jednání o úhradových limitech bílých holí

Komise se nemohla nezabývat situací související s úhradami bílých holí z veřejného zdravotního pojištění. O tomto problému jsem v minulém článku informoval poměrně detailně, nyní si dovolím zveřejnit průběžnou, velmi nadějnou zprávu. Mnohé nasvědčuje tomu, že se nám podaří dohodnout na navýšení úhradového limitu u orientačních a signalizačních bílých holí tak, aby zůstala zachována stoprocentní úhrada u všech nyní prodávaných typů, dokonce se zdá, že bude nadále možné předepsat až tři hole za rok. Navýšen bude oproti posledním návrhům pravděpodobně i maximální úhradový limit u holí opěrných, v této kategorii však budou existovat typy holí, na které si bude nutné určitou část ceny doplatit. Přesnější informace poskytneme, až jednání dospějí blíže k finále, tedy ke změně příslušné legislativy.

Školení sociálních pracovníků

Komise dále vzala na vědomí stanovení data pro školení odborných poradců SONS, které proběhne ve dnech 1. až 3. listopadu 2019 v Pardubicích.

Prodlužování platnosti průkazů OZP

V jednom z pravidelných bodů jednání komise, kterým jsou zprávy a podněty z poradny, jsem se zmínil o problému vyvstávajícím při “prodlužování” platnosti průkazů ZTP či ZTP/P. Úřad práce České republiky buď odmítá přijmout nebo zamítá žádosti o posouzení nároku na průkaz více než 60 dní před uplynutím platnosti v průkazu vyznačené. Ale ze zkušeností mnoha uživatelů poradny víme, že řízení o žádosti o průkaz OZP v praxi trvá výrazně déle, než oněch 60 dnů. Důsledkem této neblahé praxe je pak stav, že žadateli vyprší platnost průkazu, nový průkaz přitom stále nemá. To má pochopitelně několik nežádoucích konsekvencí. Jednou z nich je nemožnost užití výhod, které s průkazem spojuje zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, např. tedy bezplatné užití místní veřejné hromadné dopravy, slevy z jízdného ve vnitrostátní železniční přepravě a ve spojích vnitrostátní dopravy autobusové. Další zásadní komplikací je využívání slevy z ceny telekomunikačních služeb ve smyslu zákona o elektronických komunikacích. Nárok na tuto slevu bývá osobami s těžkým zrakovým postižením obvykle prokazován právě průkazem ZTP/P a pokud na průkaz v určitém období osoba nárok neprokáže, operátor O2 odmítá slevu v takovém měsíci poskytnout.

Zde chci čtenáře upozornit na dvě možná řešení, která připadají v úvahu:

  1. Prostřednictvím uživatelky naší poradny jsme získali vyjádření O2, že by nárok bylo možné doložit i prohlášením o probíhajícím správním řízení; v praxi však zatím neznáme nikoho, u něhož by byl tento postup úspěšný.
  2. Nárok na slevu však nemá jen držitel průkazu ZTP/P, ale také osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve II až IV. stupni pro účely příspěvku na péči (§ 43 odst. 4 písm. c) zákona o elektronických komunikacích). A právě takto by se mohlo těžce zrakově postiženému člověku, který “dočasně” nemá svůj nárok na slevu jak doložit, podařit jej prokázat. Potvrzení o závislosti na pomoci jiné fyzické osoby by měl vystavit Úřad práce.

Nicméně stav prodlužování platnosti průkazů popsaný výše nepovažujeme za správný a budeme v této věci kontaktovat ředitelství Úřadu práce.

Nevidomý a slabozraký masér

Již po nějakou dobu jsem si vědom určité nespokojenosti některých členů Cechu zrakově postižených masérů s tím, že zákon o nelékařských zdravotnických povoláních (z. č. 96/2004 Sb.) ve svém ustanovení § 37 stanoví odbornou způsobilost k výkonu povolání nevidomého a slabozrakého maséra ve zdravotnictví. Domnívají se, že definování určitého povolání zdravotním postižením osoby, která je vykonává, je diskriminační. Tuto nespokojenost jsem tlumočil i při jednání Sociálně právní komise. Protože názor členů komise nebyl jednoznačný, bylo mi uloženo obrátit se s prosbou o konzultaci na ředitelku rehabilitačního a rekvalifikačního střediska pro nevidomé Dědina, paní Naděždu Modráčkovou. Na rozdíl od názoru několika masérů se paní ředitelka kloní k postoji, že spíše než o nežádoucí diskriminaci jde v případě tohoto zákonného ustanovení o diskriminaci pozitivní. Nakonec jsme se dohodli, že paní ředitelka vytvoří jednoduchý dotazník, kterým se pokusí získat poněkud reprezentativnější vzorek názorů dříve, než se pustíme do jednání v této záležitosti, jehož výsledek, ale zatím zejména případný důsledek je velmi nejasný.

Senioři s těžkým zrakovým postižením

Zásluhou staronového člena sociálně právní komise, Jana Příborského, se na pořad jednání – a jistě tomu tak bude i nadále – vrací téma aktivit zaměřených na zrakově postižené seniory. Podle dotazníků, které byly rozeslány na všechny oblastní odbočky SONS, tvoří 4/5 veškerého členstva osoby ve věku nad 60 let. Protože ne všechny odbočky pochopily, proč proběhlo a jaký smysl mělo výše zmíněné dotazníkové šetření, chystá Jan Příborský další kroky, jak o tématu aktivit pro seniory s odbočkami dále komunikovat.

Legislativní novinky

V závěrečném, taktéž prakticky neodmyslitelném bodu programu Pavel Ptáčník komisi stručně seznámil s chystanými legislativními novinkami s dopadem na osoby se zrakovým postižením, z nichž uveďme tyto:

  • poslanecká novela zákona č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, kterou se rozšiřuje okruh zdravotních postižení, jež by zakládala nárok na dávky dle tohoto zákona;
  • novela vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jejímž záměrem je lépe regulovat podpůrná opatření, např. asistenci;
  • návrh věcného záměru novely stavebního řádu –, hlavním proklamovaným záměrem je zkrácení délky stavebního řízení, plánuje se vznik nového stavebního úřadu, zmenšení pravomocí samosprávných celků a dalších dotčených orgánů i jiných osob
  • novela zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, kterou by měly být zrušeny dnes užívané dálniční známky a dálniční poplatky by byly hrazeny elektronicky, obdobně jako mýtné;
  • návrh zákona o náhradě škody způsobené očkováním
  • návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví
  • návrh zákona o hromadných žalobách
  • zvýšení důchodů v roce 2020;
  • opční protokol Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením
  • novela zákona č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti – navrhuje se zvýšení příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Je více než pravděpodobné, že některými ze zmíněných legislativních návrhů se budeme v příštích článcích této rubriky podrobněji zabývat.

Evropský zákon o přístupnosti

V Lucemburku byla 9. dubna formálně završena dlouhá legislativní pouť aktu, kterému se v jejím průběhu začalo říkat European Accessibility Act (zkráceně EAA), česky evropský zákon o přístupnosti. Ve skutečnosti jde však o Směrnici Evropského parlamentu a Rady o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb. Velmi důležitým milníkem legislativní cesty bylo zejména schválení směrnice plénem Evropského parlamentu, k němuž došlo letos 13. března.

Směrnici bude v následujících třech letech nutné transponovat do české legislativy, což bude jistě náročný proces, v němž však nepůjde o nic menšího, než jak se normy EU o přístupnosti podaří vtělit do českého právního řádu, a tak teorii převést do praxe. Pravidla o přístupnosti by měla pokrývat např. tyto výrobky a služby:

počítače a smartphony, resp. jejich operační systémy, odbavovací stroje a stroje pro prodej jízdenek, bankomaty a bankovní služby, tísňovou komunikaci, elektronické obchodování, televizory a televizní aplikace, jakož i elektronické čtečky a elektronické knihy.

Věřme, že se nám při tomto procesu bude dařit rozumně a účinně hájit přístupnost z hlediska nevidomých a slabozrakých.

 

Luboš Zajíc