01/2021 Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS

Publikováno 10.12.2020 12:46 Zajíc Luboš


Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 01/2021

Sérii článků z pražské sociálně právní poradny SONS v roce 2021 zahájíme:

  • informací o zvýšení důchodů a mimořádném příspěvku důchodci
  • zprávou o zvýšení minimální mzdy,
  • poslední částí informace o velké novele zákoníku práce z roku 2020 a
  • krátkým povzdechnutím nad slibovaným zlepšením v proplácení bílých holí.

Zvýšení důchodů

V době, kdy tento článek čtete, již byl patrně většině z nás vyplacen vládní úplatek, pardon, jednorázový příspěvek důchodci v roce 2020, jak je tato dávka nazvána v zákonu č. 469/2020 Sb., tedy částka 5 tisíc korun. Tento příspěvek by měl být vyplacen v první polovině prosince roku 2020 všem poživatelům starobního, invalidního, sirotčího nebo vdovského důchodu, v případě souběhu více důchodů bude příspěvek vyplacen jen jednou. Za důležité považuji ještě v souvislosti s tímto příspěvkem informovat, že se nebude započítávat do příjmů pro posouzení nároku na jakékoliv jiné dávky, tedy např. příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na zvláštní pomůcku apod.

Kromě tohoto jednorázového příspěvku však můžeme pro rok 2021 počítat s valorizací důchodů, a to podle následujících parametrů:

  1. základní výměra se z dosavadních 3 490 Kč zvýší o 60 korun na částku 3550 Kč;
  2. procentní výměra vzroste o 7,1 %.

Jako příklad tedy můžeme uvést, že dosavadní důchod ve výši 12 000 Kč se od ledna 2021 zvýší na 12 665 Kč.

Zvýšení minimální mzdy

Po předložení návrhu vlády s několika alternativami došlo nakonec k politické dohodě na zvýšení minimální mzdy v kompromisní částce, kterou vládní návrh neobsahoval.

Kompromisu bylo dosaženo na základní sazbě minimální mzdy ve výši 15 200 Kč hrubého měsíčně, za stanovenou pracovní dobu (tedy 40 hodin týdně). Tato základní částka odpovídá hodinové mzdě ve výši 90,50 Kč. Minimální mzda se tedy zvýší o 600 Kč (cca 4,1 %).

Odpovídajícím způsobem byly zvýšeny i další částky zaručené mzdy dle zařazení do pracovních skupin.

Doručování – potřetí a naposledy z novely zákoníku práce

Doručování v pracovněprávních vztazích se řídí speciální úpravou v zákoníku práce, nepoužijí se tedy ustanovení pro doručování z občanského zákoníku.

probíraná novela (z. č. 285/2020 Sb.) do této speciální úpravy konečně včleňuje i úpravu pro doručování prostřednictvím datové schránky a provádí i určitou korekci ve volbě způsobů doručení.

Zákoník práce i nadále upřednostňuje u písemností, které je třeba doručovat do vlastních rukou, osobní předání zaměstnanci na pracovišti.

Do vlastních rukou musí zaměstnavatel zaměstnanci doručovat Písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr nebo platový výměr a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.

Není-li osobní doručení písemnosti na pracovišti možné, může ji zaměstnavatel doručit zaměstnanci

  1. kdekoliv bude zaměstnanec zastižen,
  2. prostřednictvím provozovatele poštovních služeb,
  3. prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo nově
  4. prostřednictvím datové schránky.

Pokud zaměstnanec osobní přijetí písemnosti odmítne, považuje se písemnost za doručenou.

Při doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb zaměstnavatel doručuje na adresu, kterou mu zaměstnanec naposledy písemně sdělil, možné je i doručení jiné osobě, pokud by ji k tomu zaměstnanec ověřeně podepsanou plnou mocí zmocnil.

Písemnost se považuje za doručenou převzetím, pokud se doručení nezdaří, je písemnost uložena u provozovatele poštovní služby nebo obecního úřadu a zaměstnanec je vyzván, aby si ji do 15 dnů vyzvedl, po marném uplynutí této lhůty se považuje za doručenou. I zde platí, že pokud zaměstnanec převzetí odmítne či neposkytne součinnost, považuje se tímto okamžikem písemnost za doručenou.

Doručovat prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací (tedy např. e-mailem) může zaměstnavatel zaměstnanci jen tehdy, pokud mu zaměstnanec písemně sdělil elektronickou adresu a s doručováním tímto způsobem souhlasil. Takto doručená písemnost musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem zaměstnavatele a pro platné doručení je nutné, aby zaměstnanec doručení zprávou taktéž opatřenou elektronickým podpisem potvrdil.

Pokud se zpráva zaměstnavateli vrátí nebo do tří dnů zaměstnavatel nedostane elektronicky podepsané potvrzení o doručení, zpráva se za doručenou nepovažuje.

A konečně i u doručování prostřednictvím datové schránky je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, písemnost se pak považuje za doručenou okamžikem přihlášení se zaměstnance do datové schránky, nejpozději však desátým dnem od doručení, zde již bez ohledu na to, zda se zaměstnanec k datové schránce přihlásil či ne.

Pokud jde o doručování v opačném gardu, tedy je-li adresátem zaměstnavatel, platí v podstatě stejná pravidla, zaměstnavateli se doručuje zpravidla osobním předáním v místě sídla zaměstnavatele, na vyžádání je zaměstnavatel povinen přijetí písemně potvrdit.

Chce-li zaměstnanec zaměstnavateli doručovat elektronicky, pak zaměstnavatel musí předem souhlasit, zprávy musí být opatřeny elektronickým podpisem a zaměstnavatelem taktéž potvrzeny.

U doručování prostřednictvím datové schránky je (pro mě překvapivě) také nutný předchozí souhlas zaměstnavatele, jediným rozdílem je, že za datum doručení se považuje datum dodání zprávy, bez ohledu na to, zda a kdy se zaměstnavatel do datové schránky přihlásí.

Zrušení doplatků na bílé hole se opět odsouvá

Jistě si vzpomenete, že jsem již několikrát informoval o tom, že se podařilo dojednat, abychom nemuseli doplácet prakticky na žádné bílé hole. S tímto posunem souhlasily pojišťovny, komise pro zdravotnické prostředky, nakonec i vláda, ale bohužel datum účinnosti zákona se opět odsouvá kamsi na neurčito. Vládní návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění byl předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR jako tisk číslo 992 2. září 2020. Návrh však zatím čeká na projednání ve výboru pro zdravotnictví, je tedy naprosto jisté, že 1. ledna roku 2021 platit nezačne. Prioritu v současné době mají jiné legislativní počiny Ministerstva zdravotnictví, jako testování a plány na distribuci očkovací vakcíny proti koronaviru SARS Cov-2. Kéž se někdy dočkáme i schválení tisku 992!

 

 

Luboš Zajíc