výlet do Moravského krasu

Výlet do Moravského krasu.

      Odjezd byl naplánován na pátou hodinu ranní, protože se dalo předpokládat, že cesta po opravované dálnici neproběhne bez komplikací. Průvodkyní celého zájezdu byla paní Marie Váňová, která nás cestou seznámila nejen s cílem zájezdu, ale upozornila i na zajímavosti, které jsme míjeli cestou.

Na místo jsme dorazili celkem brzy, proto ochotný a věčně usměvavý řidič pan Němec, uvařil zájemcům kávu z dobré křemešnické vody.

       Na celém území Moravského krasu se nachází asi 1100 jeskyní, přístupných je však pouze pět.  Na desátou hodinu jsme měli objednánu prohlídku jeskyně Punkevní.  Z parkoviště jsme se vydali „vláčkem“ ke vchodu do jeskyně. Odtud nás vedla paní průvodkyně úzkou, mokrou a členitou cestou do útrob jeskyně.  Teplota se zde pohybovala okolo 7°C. Cestou jsme mohli obdivovat množství stalaktitů, stalagnátů a stalagmitů, které na mnoha místech tvořily různé útvary, které nám průvodkyně vždy osvícenou baterkou ukázala. Jeskyně, tak jako později i Kateřinská, měla výbornou akustiku, o čemž jsme se mohli přesvědčit při hudební ukázce. Celá cesta byla osvětlena drobnými lampami, avšak když jsme došli ke dnu Macochy, oslnilo nás na chvíli denní světlo. Tím končila pěší část prohlídky a pak následovala plavba v loďkách. V přístavišti jsme po skupinkách nasedli do připravených lodiček a na chvíli jsme mohli nechat odpočinout unaveným nohám. Cestou jsme pozorovali vodní dómy, spoustu dutin, žlábků a rýh. Malou zastávku jsme absolvovali u Masarykova dómu. Cesta loďkou končila opět před Punkevní jeskyní a odtud jsme se pomalu přesunuli k lanovce.

Tou jsme vyjeli až na vrchol propasti Macocha, která je hluboká 138 m. Pohled dolů na členitou propast jsme si mohli užít ze dvou vyhlídkových můstků. Rozdělili jsme se na menší skupinky. Poté co jsme se pokochali výhledem na krásnou přírodu, nabrali jsme síly v přilehlé restauraci. Pak jsme sjeli lanovkou a poté vláčkem zpět k parkovišti, kde stál náš autobus.  Protože byla před další prohlídkou velká časová mezera, zvolili někteří cestu pěšky, aby mohli obdivovat zachovalé listnaté lesy, četné skály a různá zákoutí.

       Po občerstvení a odpočinku nás čekala poslední část našeho výletu – Kateřinská jeskyně, která byla otevřena již v roce 1910. Její hlavní dóm je největším prostorem přístupným veřejnosti. Díky výborné akustice se zde několikrát do roka konají koncerty. Mohli jsme si prohlédnout např. čarodějnici, ovečku, Buddhu a mnoho dalších krápníků, jejichž podobu si mohl každý vyložit dle svého. Pan průvodce nás seznámil i s tím, že v této jeskyni mají zimoviště netopýři. Zhasnutím všech světel nám ukázal, jak vypadá druhé patro jeskyně, které je z bezpečnostních důvodů nepřístupné veřejnosti. Docela jsme se v té hluboké tmě báli…Všichni jsme byli rádi, když jsme se vrátili na denní světlo a pomalu se odebrali k autobusu, který nás unavené, ale plné dojmů, odvezl domů.

       Děkujeme paní průvodkyni za vzorně připravený zájezd a panu řidiči za bezpečnou jízdu.

Bez pomoci průvodců by cesta po jeskyních nebyla pro některé z nás možná. Moc jim děkujeme! Výlet se nám moc líbil…

                                                                                                                                                                                                                                                  Napsala: I. Karaśová