Zodpovědnost, bezpečnost a přístupnost u stavby 2026

Zodpovědnost, bezpečnost a přístupnost u stavby

Tento článek vysvětluje, kdo a za co odpovídá při přípravě, provádění a užívání stavby, jakou roli má stavební úřad a jak se do těchto vztahů promítají požadavky na přístupnost. Záměrně odděluje veřejnoprávní povinnosti podle stavebních předpisů od soukromoprávních nároků z vadného plnění a náhrady škody.

Shrnuti

Projektant musí při projektové činnosti respektovat veřejné zájmy a požadavky na výstavbu a projektovou dokumentaci zpracovat v souladu s právními předpisy.
Vlastník musí podle § 167 stavebního zákona provádět údržbu stavby nebo zařízení po celou dobu jejich existence. Tato trvající povinnost však není totéž jako odpovědnost za původní vadu projektu nebo provedení.
Stavební úřad při povolování podle § 193 posuzuje mimo jiné soulad záměru s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů. Nenahrazuje tím soukromoprávní odpovědnost projektanta nebo zhotovitele.
U skryté vady stavby nejde o automatickou pětiletou záruku. § 2629 občanského zákoníku stanoví pravidlo pro včasné vytknutí skryté vady, nejpozději do pěti let od převzetí stavby, za podmínek uvedených v zákoně.

Přístupnost je zákonný požadavek

149 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, stanoví požadavky na bezpečnost a přístupnost při užívání, provozu a údržbě. Stavba musí být navržena a provedena tak, aby při jejím užívání, údržbě nebo provozu nevznikalo nebezpečí nehod nebo poškození zdraví osob nebo zvířat a aby byla zohledněna přístupnost pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace zejména u zákonem vyjmenovaných staveb. Mezi ně patří stavby pozemních komunikací a veřejných prostranství, veřejně užívané části staveb občanského vybavení, společné prostory a domovní vybavení bytového domu, byt zvláštního určení a vymezené stavby pro výkon práce.

Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, byla novelizována vyhláškou č. 97/2026 Sb.; novela byla vyhlášena 11. 6. 2026 a nabyla účinnosti 1. 7. 2026. Aktuální znění vyhlášky se proto při dnešním použití musí číst ve znění po této novele. Současně novela obsahuje přechodné ustanovení pro dokumentace pro povolení stavby zpracované před její účinností.

Podle § 29 odst. 1 vyhlášky musí být stavba podle druhu a účelu navržena a provedena tak, aby splnila požadavky na přístupnost podle normy uvedené v příloze č. 14, pokud vyhláška nestanoví jinak. Příloha č. 14 odkazuje pro § 29 odst. 1 na ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání. § 29 odst. 2 dále stanoví, že se stavba podle druhu a potřeby vybavuje hmatovými a akustickými prvky pro osoby se zrakovým postižením a komunikačními prvky pro osoby se sluchovým postižením. § 29 odst. 3 u vyjmenovaných staveb stanoví, že příchod z veřejného prostranství musí být vytyčen přirozenými nebo umělými vodicími liniemi a navržen a proveden bez schodů a vyrovnávacích stupňů; výškový rozdíl lze řešit způsoby uvedenými ve vyhlášce. § 29 odst. 4 stanoví u vyjmenovaných staveb povinnost zajištění příchodu akustickým prvkem pro osoby se zrakovým postižením.

Pro veřejné prostranství je velmi důležitý také § 9 odst. 2: záměr ve veřejném prostranství musí respektovat přirozený a bezpečný pohyb chodců a nesmí zasahovat do průchozího prostoru podél vodicí linie.

Závaznost ČSN 73 4001

Společné metodické stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, České komory architektů a ČKAIT vysvětluje, že ČSN 73 4001 je ve vazbě na § 29 odst. 1 vyhlášky č. 146/2024 Sb. začleněna pomocí výlučného odkazu. Rozsah použití normy pro jednotlivé typy staveb a jejich prostory je třeba určovat podle konkrétních ustanovení vyhlášky.

Prakticky: při odborném posouzení přístupnosti nestačí citovat pouze § 29 ani pouze technickou normu. Je třeba určit, jaký požadavek stanoví stavební zákon, jak jej pro daný druh a účel stavby konkretizuje vyhláška a jaký technický parametr se na něj vztahuje podle ČSN 73 4001. Přesné číselné hodnoty a články normy je pro úřední, projektové nebo znalecké použití vhodné ověřit přímo v autorizovaném znění normy.

Kdo za co odpovídá

Subjekt	Právní opora	Srozumitelné vymezení
Projektant	§ 162 zákona č. 283/2021 Sb.; zákon č. 360/1992 Sb.	Musí respektovat veřejné zájmy, požadavky územního plánování a požadavky na výstavbu. Projektovou dokumentaci musí zpracovat v souladu s právními předpisy. Není-li způsobilý některou její část zpracovat sám, musí přizvat osobu s příslušným oprávněním.
Autorizovaná osoba	§ 12 a § 16 zákona č. 360/1992 Sb.	Odpovídá za odbornou úroveň odborných činností poskytovaných v souvislosti s autorizací a za porušení právních a vnitřních profesních předpisů při jejich výkonu. Při výkonu činnosti se uplatní i zákonná povinnost pojištění odpovědnosti za podmínek § 16; zákon stanoví výjimku pro výkon v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru.
Stavebník	§ 160 a § 161 zákona č. 283/2021 Sb.	Má povinnosti při přípravě a provádění stavby. § 161 mimo jiné upravuje povinnost zajistit technický dozor stavebníka u zákonem vymezených staveb financovaných z veřejných prostředků a dozor projektanta v případech stanovených zákonem.
Zhotovitel	stavební zákon; občanský zákoník	Jeho veřejnoprávní povinnosti při provádění stavby je třeba odlišit od soukromoprávních povinností ze smlouvy o dílo. U vad stavby jsou významná mimo jiné ustanovení § 2629 a § 2630 občanského zákoníku.
Dozor nad stavbou	§ 161 stavebního zákona; § 2630 občanského zákoníku	Rozsah povinností závisí na konkrétní funkci a právním vztahu. Nelze automaticky ztotožňovat technický dozor stavebníka, dozor projektanta a každou jinou kontrolní činnost. § 2630 upravuje za stanovených podmínek společnou a nerozdílnou povinnost některých osob při vadném plnění.
Vlastník stavby a zařízení	§ 167 zákona č. 283/2021 Sb.	Je povinen provádět údržbu stavby nebo zařízení po celou dobu jejich existence a plnit další povinnosti uvedené v § 167. Povinnost údržby neznamená automaticky, že vlastník způsobil původní projektovou nebo realizační vadu.
Stavební úřad	zejména § 193 zákona č. 283/2021 Sb.; zákon č. 82/1998 Sb.	Při posuzování záměru zkoumá mimo jiné soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Případná odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci se neposuzuje jako odpovědnost zhotovitele, ale podle zákona č. 82/1998 Sb., podle povahy nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu.

Vady stavby a lhůty

Je nutné rozlišovat práva z vadného plnění, záruku za jakost a právo na náhradu škody. Nejde o tři názvy pro totéž.

2629 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že soud nepřizná právo ze skryté vady, kterou objednatel nevytkl bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana opožděnost. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a jiných obdobných plnění. Tato pětiletá hranice proto není sama o sobě „pětiletou zárukou“.
2630 občanského zákoníku řeší situaci vadného plnění i ve vztahu k dalším osobám. Vzhledem k tomu, co samy dodaly, mohou být se zhotovitelem společně a nerozdílně zavázány zákonem vyjmenované osoby, například poddodavatel, kdo dodal stavební dokumentaci nebo kdo prováděl dozor nad stavbou, pokud nejsou splněny příslušné zákonné důvody pro zproštění.

U náhrady škody nelze pracovat jen s jedním číslem. Občanský zákoník stanoví obecnou tříletou promlčecí lhůtu v § 629 odst. 1. § 636 pak pro právo na náhradu škody nebo jiné újmy stanoví objektivní hranici zpravidla deset let od vzniku škody nebo újmy a při úmyslném způsobení patnáct let; tyto hranice se podle § 636 odst. 3 nepoužijí na právo vzniklé z újmy na svobodě, životě nebo zdraví.

Stavební úřad: co jeho kontrola znamená

Podle § 193 odst. 1 stavební úřad posuzuje, zda je záměr v souladu mimo jiné s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů. Jsou-li podmínky splněny, nebo lze-li jejich splnění zajistit podmínkami v rozhodnutí, zákon upravuje vydání povolení; jinak se žádost zamítá.

Z toho ale nelze dovodit, že vydáním povolení přechází soukromoprávní odpovědnost za projekt nebo provedení stavby na stavební úřad. Stejně nepřesné by však bylo tvrdit, že stavební úřad nemá k dodržování požadavků na přístupnost žádnou zákonnou roli. Jeho role je veřejnoprávní a je vymezena stavebním zákonem.

Pokud vznikne újma při výkonu veřejné moci, zákon č. 82/1998 Sb. upravuje odpovědnost za podmínek v něm stanovených. Rozlišuje zejména nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup a obsahuje vlastní pravidla pro uplatnění a promlčení nároků. Nelze je bez dalšího nahrazovat obecnými pravidly odpovědnosti zhotovitele nebo projektanta.

Co musí být u konkrétní stavby ověřeno

datum a právní režim povolení záměru a případná přechodná ustanovení;
druh a účel stavby a rozsah, v němž se na ni vztahují požadavky přístupnosti;
konkrétní znění vyhlášky č. 146/2024 Sb. rozhodné pro dokumentaci, včetně přechodného ustanovení novely č. 97/2026 Sb.;
příslušné požadavky ČSN 73 4001 navázané na konkrétní ustanovení vyhlášky;
projektová dokumentace, povolení, skutečné provedení a stav údržby;
smluvní rozdělení povinností a přesná příčina případné vady nebo škody.

Závěr

Správná odpověď na otázku „kdo odpovídá za přístupnost stavby?

Projektant, stavebník, zhotovitel, osoby vykonávající dozor, vlastník a stavební úřad mají rozdílné právní role. U konkrétního případu je nutné nejprve určit, jaký požadavek měl být splněn, kdo jej měl podle zákona nebo smlouvy zajistit, zda jde o chybu projektu, realizace, dozoru či údržby a jaký právní nárok je uplatňován.

Pro oblast přístupnosti je nyní základní vazbou § 149 stavebního zákona, vyhláška č. 146/2024 Sb. v aktuálním znění a u technických parametrů ČSN 73 4001 v rozsahu vyplývajícím z konkrétního odkazu vyhlášky. U starších nebo rozpracovaných záměrů je nutné vždy prověřit přechodná ustanovení.

Ověřené právní a metodické zdroje

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, aktuální znění od 11. 6. 2026, zejména § 149, § 160 až § 162, § 167 a § 193.
Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, aktuální znění od 1. 7. 2026, zejména § 9 odst. 2, § 29 a příloha č. 14; novela č. 97/2026 Sb. a její přechodné ustanovení.
Zákon č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, zejména § 12 a § 16.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, aktuální znění od 1. 1. 2026, zejména § 629, § 636, § 2629 a § 2630.
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, aktuální znění od 1. 1. 2026.
Metodické stanovisko MMR, České komory architektů a ČKAIT k výlučnému odkazu na ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání.

Poznámka k použití

Článek je metodickým a informačním přehledem ověřeným k 9/2026. Není náhradou právního nebo znaleckého posouzení konkrétního případu. U správního řízení, odborného stanoviska či sporu je nutné ověřit právní režim konkrétní stavby, úplné aktuální znění předpisů a autorizované znění příslušné technické normy.

Zodpovědnost, bezpečnost a přístupnost u stavby 2026