Za poznáním města Vizovice

Vizovice jsou malebné městečko, které leží ve Zlínském kraji, okrese Zlín, 15 km východně od Zlína. Nachází se v podhůří Vizovických vrchů, na soutoku řeky Lutonínky a Bratřejovky. Žije zde přibližně 4800 obyvatel.

Vizovice jsou městem s tradicí pálení slivovice - světově proslulou palírnou Rudolf Jelínek, tradiční výrobou figurek vizovického pečiva a také kulturními akcemi jako je např. Trnkobraní se soutěží v pojídání švestkových knedlíků a jiné kulturní akce.

Jádro města je městskou památkovou zónou. Dominantou města je barokní zámek, cíl naší cesty. Je historickým skvostem s překrásným udržovaným parkem. Je to rozsáhlá stavba působící čistou architekturou. Milé bylo setkání s panem Petrem Hudcem, oblíbeným průvodcem, který nás provázel na hradě Buchlov a na zámku v Bučovicích.

Od vstřícné průvodkyně jsme se dozvěděli, že Vizovice byly osadou založenou již v době pohanské před rokem 864. První písemná zmínka o Vizovicích je z roku 1261 v Zakládací listině cisterciáckého kláštera. Zámek ve Vizovicích nechal v polovině 18. století vystavět olomoucký kanovník a pozdější biskup královéhradecký Heřman Hanibal hrabě z Blümegenu. Stavbou pověřil brněnského architekta Františka Antonína Grimma (1710-1784), který stavbu provedl v moderním francouzském stylu. Ve druhé polovině 18. století byla dokončena stavba zámku i zámecké zahrady. V tomto období bylo pořízeno neobyčejně cenné vnitřní vybavení.

Současně se zámkem byla založena i zámecká zahrada ve francouzském stylu s plastikami předního brněnského sochaře Ondřeje Schweigla (1735-1812). Na počátku 19. století přešlo vlastnictví zámku příbuzenskou linií na rod Stillfriedů, kteří vlastnili zámek do roku 1945. Po 2. světové válce přešel majetek do státní správy.

Bohaté zámecké interiéry jsou zařízeny nábytkem ve stylu baroka, rokoka, empíru i biedermeieru s množstvím porcelánu, rozsáhlou sbírkou se vzácným souborem děl nizozemského malířství a řadou jiných hodnotných předmětů. Od pana Hudce jsme se dozvěděli, že zatímco v 1. poschodí byly bohatě vybavené interiéry, které jsme obdivovali, a líbily se nám, je v horním poschodí kontrast ve vybavení, méně okázalé pokoje a salonky pro běžný život panstva a jeho hostů, včetně osobních věcí.

Perličkou v I. poschodí je pokoj komorníka, obnovený podle dochovaných záznamů a paměti posledního majitele. Při procházení místností nám bylo umožněno hmatově vyzkoušet některé předměty. Průvodkyně nám předvedla hru na ariston, na který se hrálo otáčením kličky a zněl jako flašinet. V hudebním salonku nám jedna členka zahrála kousek skladby.

V dalším krásně vyzdobeném hudebním saloně nám průvodkyně zahrála klavírní skladbu Pro Elišku od Ludwiga Van Beethovena. Bylo to velice působivé a v prostoru salonu na nás skladba působila jako pohlazení pro duši.

V pohostinském salonu bylo nádherné benátské zrcadlo, které mělo i rám ze zrcadlových a skleněných úlomků, což vytvářelo zrcadlový efekt. V této místnosti nás průvodkyně pohostila pralinkou. Bylo to nečekaně milé.

Prohlídka tohoto zámku se nám líbila. Překvapila malými místnostmi, ale bohatě vybavenými prostory. Za války v roce 1945 majitelé zámku museli odejít a vše, včetně osobních věcí, zde zanechali. Věřili, že se vrátí domů. Domů. Domov ztratili navždy. I když pokoje čekají, jako by se každou chvíli měli vrátit, ale už se nedočkají, protože zámek je majetkem státu.

Odpoledne po obědě jsme se s panem Hudcem vydali na prohlídku zámeckého parku. Park má přírodně krajinářskou podobu a je doplněný sochami svatých, u zámku dvěma sochami gladiátorů. Park díky členitému terénu působí romanticky. Obzvlášť když jsme se alejí sestřižených stromů dostali do otevřeného parku s jezírkem. Stáli jsme v údivu nad okouzlujícím výhledem na menší údolí, ve kterém se jezírko nachází.

Na 15 hodin byla domluvena exkurze ve společnosti Rudolf Jelínek a.s. Exkurzemi společnost přibližuje veřejnosti tradici palírenství. Areálu vrátili podobu kompletní rekonstrukcí.

30. léta minulého století - to je období, kdy firmu vlastnil pan Rudolf Jelínek. Prezentuje se zde původní fabrika, kde se snoubí tradiční výrobní postupy a nejmodernější technologie.

Smyslem exkurze je přiblížit veřejnosti tradici a umění přeměny ovocných plodů v kvalitní destiláty, což jsme mohli ochutnávkou tří vzorků vyzkoušet. Závěrem byla návštěva podnikové prodejny s možností nákupu jejich výrobků.

Odjíždíme. Den byl příjemně prožitý a obohacený o poznání Vizovic. Cesta je krásná návratem domů, obohacena setkáním s krásnou přírodou, s lidmi, kteří jsou pohlazením, protože jsou.

Smysl života je radovat se ze života a činit jej pro každou lidskou bytost krásnějším (David Ben Gurian).

Eva Zatloukalová