Vzdělávání a volný čas
Analýza potřeb osob se zrakovým postižením v ČR: Vzdělávání
V rámci projektu SONS 360: Cesta k udržitelnosti a kvalitě (OPZ+) jsme se respondentů celostátního dotazníkového šetření ptali také na jejich účast ve vzdělávání. Cílem bylo zjistit, do jaké míry se osoby se zrakovým postižením věnují celoživotnímu vzdělávání a jaké formy vzdělávacích aktivit využívají.
Celoživotní vzdělávání je běžnou součástí života
Do dotazníkového šetření se zapojilo 467 respondentů z celé České republiky.
Na otázku „Účastníte se v současnosti nějaké formy vzdělávání?“ mohli respondenti označit více odpovědí současně. Výsledky ukazují, že vzdělávání zůstává důležitou součástí života značné části osob se zrakovým postižením.
Nejčastější formou je sebevzdělávání, které uvedlo 188 respondentů, tedy přibližně 40 % všech účastníků šetření. Samostudium představuje dostupnou cestu k rozšiřování znalostí, osvojování nových technologií i získávání informací potřebných pro každodenní život.
Dalších 90 respondentů (19 %) uvedlo účast na neformálním vzdělávání, tedy na kurzech, školeních nebo rekvalifikacích. Právě tato forma vzdělávání bývá často spojena se zvyšováním kvalifikace, rozvojem digitálních dovedností nebo přípravou na pracovní uplatnění.
Formální vzdělávání ve škole označilo 22 respondentů, což odpovídá přibližně 5 % všech respondentů. Vzhledem k věkovému složení souboru, kde významnou část tvoří osoby ve středním a vyšším věku, se jedná o očekávaný výsledek.
Naopak 217 respondentů (46 %) uvedlo, že se v současnosti žádné formy vzdělávání neúčastní.
Co výsledky ukazují?
Výsledky potvrzují, že vzdělávání pro osoby se zrakovým postižením nekončí ukončením školní docházky. Naopak významná část respondentů se aktivně věnuje celoživotnímu vzdělávání, zejména prostřednictvím samostudia nebo odborných kurzů.
Sebevzdělávání je přitom často spojeno s potřebou držet krok s rychlým technologickým vývojem. Nové asistivní technologie, mobilní aplikace, umělá inteligence nebo digitální služby přinášejí lidem se zrakovým postižením nové možnosti samostatnosti, zároveň však vyžadují průběžné osvojování nových znalostí a dovedností.
Na druhé straně téměř polovina respondentů uvedla, že se aktuálně nevzdělává. Důvodů může být celá řada – vyšší věk, zdravotní stav, nedostupnost vhodných kurzů, časové možnosti nebo skutečnost, že respondenti již nepociťují potřebu dalšího vzdělávání. Samotná odpověď proto nevypovídá o nezájmu o vzdělávání, ale spíše o aktuální životní situaci jednotlivých respondentů.
Význam pro SONS
Výsledky potvrzují, že podpora vzdělávání zůstává jednou z důležitých oblastí činnosti SONS. Vedle poskytování sociálních služeb je žádoucí rozvíjet nabídku vzdělávacích aktivit, podporovat digitální gramotnost, seznamovat osoby se zrakovým postižením s novými technologiemi a vytvářet příležitosti pro rekvalifikace i celoživotní vzdělávání.
Právě průběžné vzdělávání může významně přispět k větší samostatnosti, lepšímu pracovnímu uplatnění i vyšší kvalitě života osob se zrakovým postižením.
Petr Růžička
Vedoucí šetření Analýzy potřeb osob se zrakovým postižením v České republice
V Praze dne 24. července 2026
