Výukový pobyt na Kuklíku

A právě tato vize byla hlavním cílem našeho, byť krátkého, pobytu. Výukového pobytu se zúčastnilo 8 lidí s různým stupněm zrakového postižení, někteří přijeli zcela sami a trávili tak první chvíle bez opory svých blízkých od doby, kdy ztratili zrak. Nenechali jsme je bez pomoci, jenom více museli spoléhat sami na sebe a po celou dobu pobytu měli svého průvodce.
Máme velké štěstí, že naše dobrovolnice je zároveň instruktorkou prostorové orientace, takže jsme mohli procvičovat chůzi s bílou holí pod odborným dohledem a pokud si lidé v něčem nebyli jistí, měli možnost si domluvit individuální výuku. Turistické vycházky po krásné Vysočině nebyly samoúčelové, samozřejmostí byla chůze s bílou holí a také zapojení všech smyslů na plnění úkolů, se kterými byli nevidomí seznámeni a jejich průvodci na plnění dohlíželi. Prostě musela fungovat spolupráce a důvěra.
Také jsme našim frekventantům nabídli ukázku moderních kuchyňských přístrojů, které jsou jednoduché na ovládaní, tudíž vhodné na obsluhu bez kontroly zraku. Nezůstalo jenom u ukázky, ale proběhlo také vaření spojené s ochutnávkou.
Trochu nám udělalo čáru přes rozpočet večerní pršení, ale měli jsme připravenou i suchovou variantu.
Náš pobyt tedy zahrnul vše, chování při cestování, při atmosferických poruchách (blesk zasáhl naši chatu), získání nových informací, zkušeností, také zábavu, sportovní aktivity a také naplnění plic čerstvým vzduchem.
Při závěrečném hodnocení bylo příjemné od všech slyšet, že se naplnila jejich očekávání, že odjíždí s pocitem větší důvěry v sami sebe, ale to že bylo krátké :-) .