Výlet na Medvědín

Ve středu jsme se vydali na krásný výlet, do našich malebných hor. Tentokráte jsme vyrazili na Medvědín.
Již od pondělí jsem pečlivě sledovala předpověď počasí a doufala, že přeháňky budou opravdu až večer a vítr 98km/hod je jen překlep... Ještě ráno jsem shlédla webkameru, aktuální předpověď, vše vypadalo moc dobře.
A tak jsme vyrazili. Vybaveni bundami, pláštěnkami, svačinami... no zkrátka vším, co správný horal potřebuje k přežití... Lanovkou jsme se vyvezli nahoru. Již zde jsem přemýšlela o tom, že jsem si měla přečíst knihu "Jak přežít v divočině" , jelikož jsem byla pěkně zmrzlá.
No nevadí, chůze nás zahřeje...
Mrak nad námi, dle radaru, měl zmizet do dvaceti minut. Sláva moderním technologiím, můžu všechny ubezpečit o tom, že nezmokneme...
Aktuální síla větru do 25 km za hodinu - v pohodě...
Ale co to? Mrak střídá jiný mrak a zase připlul další a z něj již prší...  Copak se to stalo se spolehlivostí radaru, na mém úchvatném chytrém telefonu.... ? Asi zhloupl... 
A tak, místo výšlapu na Zlaté Návrší, krčili jsme se pod smrkem a čekali, až ten slejvák a vichřice přejdou...
Když přestalo pršet, pokračovali jsme zpět k lanovce... Už jsme nezmokli, nikomu nebyla zima, tak prima.
Lanovka přeci jen má nějakou výdrž - žádná sedačka neupadla... Honem honem, dokud ještě jede... :)
Dole ve Špindlu jsme si dali polévku a kafíčka. Pak jsme již bezpečně odjeli autobusem směr Vrchlabí.
Po příjezdu domů jsem uklidila věci, které mezi tím odletěly - včetně střechy pergoly. Byla jsem opravdu ráda, že neodletěl nikdo z členů naší výpravy...