Summary online...ale i děkovačka

První beseda proběhla už v listopadu minulého roku, tady patří velké poděkování panu Karlu Giebischovi, se kterým byla ta první a který nám také pomohl  s volbou vhodného operačního systémemu, kamarádskému i pro nevidomé uživatele. A poděkování patří i naší pracovnici Anet, která byla nápomocna při řešení technických problémů jak všem našich členům, tak i externím zájemcům o připojení a věřte, nebylo jich málo. Inu, nová doba si žádá nové znalosti. Od ledna jsme pořádali besedy pravidleně, každých čtrnáct dní s tématy různými - poučnými, naučnými, vzdělávacími, poznávacími, prostě aby beseda byla přínosem pro každého zúčastněného. Nabízeli jsme připojení i nad rámec své odbočky a tudíž se našimi posluchači pravidelně stávali zrakově postižení či nevidomí lidé z celé České republiky a velmi brzo se k nám začali připojovat i přátelé ze Slovenska. Během našich besed se průběžně, dle zájmu, účastnilo 22 členů naší odbočky a těch externích cca 60. V průměru jsme měli přítomných 25 účastníků a besedy s největších počtem zájemců byly s besedujícími - Bětkou Sukovou, Jirkou Mojžíškem a Pepou Konečným. S některými extermími posluchači jsme se už poznali po hlase, pravidelnou účastníci byla například z Prahy paní Jenčeková a ze Slovenska pan Nedorost. Taktéž sami besedující se stali našimi posluchači. Prostě vznikla taková pospolitá skupinka spřízněných duší, kterým jsme v této těžké době osamocení přinášeli při online setkáních radost. A že jsme takovou radost a uspokojení mohli rozdávat bylo taktéž díky těm, které jsme oslovili, zda by byli ochotni věnovat kousek ze svého času našim online besedám. Až na dva případy jsme byli mile překvapeni ochotou, vstřícností předat své znalosti, postřehy dál, od některých i dvěma tématy. Každému z nich jsme už malým balíčkem vyjádřili svůj dík. Byli to - Karel Giebisch, Lukáš Otáhal, Jaroslav Kavan, Vojta Železník, Alžběta Suková, Benjamin Levíček, Jiří Mojžíšek, Jan Šimík. Michal Jelínek, Josef Konečný, Tomáš Bezouška.
Nechceme děkovat za takovou dobu, ale děkujeme za její přínos pro nás samotné - něco i někoho nového jsme poznali a věříme, že jenom v tom dobrém, pro nás obohacujícím.