SLEPOTA OTVÍRÁ OČI

Dnes už můžeme bilancovat. Přijali jsme za celou dobu skoro 400 návštěvníků, i když naše kapacita byla jednou tolik. Je škoda že tuto možnost nevyužily všechny kyjovské školy, které to měly doma, na rozdíl od škol z Bučovic, Ratíškovic či Bukovan. Prošlo našim bytečkem široké spektrum rozdílných lidí, převážně žáků a studentů, byl to dokonalý obraz celé naší společnosti. Setkali jsme se bohužel až s hulváckým chováním, ale převažovala pokora, úcta, obdiv, zájem si vše vyzkoušet a dozvědět se víc, než bylo naším cílem.
Velmi dojemné bylo, když desetiletý klučík přivedl na prohlídku svou maminku a babičku :-), líto nám bylo jedné třídy, kterou přivedla pani profesorka bez ohlášení v době, kdy jsme vše demontovali. Také se stalo že někdo musel ze tmy odejít, že neunesl tíhu toho "nic" kolem sebe, nebo jak pronesla sedmiletá holčička - neměla jsem prostor na přemýšlení :-). Také počasí si s náma pohrávalo, zažili jsme horko, vítr, zimu, díky že déšť zůstal doma.
Nám, kteří jsme celých čtrnáct dní pracovali coby průvodci, celkem 4, nebo asistenti, celkem 3, zůstane mnoho pěkných zážitků a dobrý pocit z toho, že právě my byli u toho, když jsme těm malým či velkým předávali neocenitelné poznatky, zážitky ze života nevidomých či základy vzájemné komunikace a pomoci těm, kteří to potřebují.