S PASTELKAMI V ULICÍCH

„Pepo, budeme zase chodit v Brodě s Pastelkou spolu?“ „To víš, že jo.“ „Prima, tak v pondělí!“

Už několikátým rokem po sobě jsme ráno oblékli bílá trička s logem sbírky Bílá pastelka, vzali krabičku s pastelkami, na papíře natištěná žlutá sluníčka s kontakty a vyšli jsme na náměstí. Počasí nám ze začátku moc nepřálo, tak deštník pro jistotu s sebou! „Dobrý den, přispějete, prosím, na sbírku Bílá pastelka na podporu nevidomých?“ Tuhle větu jsem ten den řekla minimálně pětsetkrát. A víte, co je zajímavé? Vnímat ty odpovědi. Někdo se usměje a beze slova jde dál, další ani pohledem nezavadí. Ale pak potkáte někoho, kdo vám jde naproti a volá, že chce pastelku. Několik lidí nám i řeklo, že slyšeli spot v rádiu a že nás už vyhlíží. Maminky s dětmi, mladí, starší, muži, ženy .. mezi všemi se najdou dobří lidé, kteří přispějí na dobrou věc. Pokladnička pomalu těžkla, nakonec nám v Brodě i vysvitlo slunce a po rozpečetění jsme napočítali přes sedm tisíc korun. Moc děkujeme!

„Olí, budeme spolu chodit s Pastelkou v Polné?“ „No jasně!“ „OK, tak ve středu.“

Stejně jako loni, byly v Polné na náměstí v den konání sbírky farmářské trhy. Ty jsou zde velmi oblíbené a hojně navštěvované. Je to taková společenská událost. Kolem osmé hodiny ranní nebylo vůbec hezky, poprchávalo, tak jsme se šly posilnit do cukrárny. Ovšem žádné dlouhé vysedávání, pomalu přestalo pršet, lidí přibývalo a my dvě v bílých tričkách s kasičkou a pastelkami začaly procházet středem náměstí. „Dobrý den, přispějete nám na Bílou pastelku, prosím?“ Úsměvy, cinkání drobných i šustění papírových peněz, načítání QR kódu a bezhotovostní platba. Protože nabídky prodejců byly opravdu lákavé a pestré, nakoupily jsme si domů žampiony, brousek nožů a další. A jak jsme tak chodily, sami prodejci nás oslovovali a zvali ke svým stánkům, že chtějí taky přispět. Za dvě hodiny byla kasička už pěkně těžká, krabička od pastelek prázdná. Protože mě odpoledne čekalo svážení peněz z Přibyslavi a Chotěboře, v jedenáct hodin jsme Pastelku v Polné ukončily. Doma jsem napočítala přes pět tisíc korun!

Dobročinných sbírek je organizováno mnoho. O to víc si ceníme toho, že přispíváte na tu naši, pastelkovou. A mě osobně to moc baví, potkávat se s lidmi, mluvit s nimi o tom, na co peníze jdou, jak pomáhají, co s naší partou nekoukavých podnikáme, co nás baví a jak je nám spolu hezky. Díky a za rok v ulicích zase na viděnou.                             

Mančina