Rekondiční pobyt v lázních Poděbrady s odbočkou SONS Šumperk

REKONDIČNÍ POBYT V LÁZNÍCh PODĚBRADY S ODBOČKOU SONS ŠUMPERK

Na rekondiční pobyt jsme odjížděli 8. září a zrovna v tu dobu v Šumperku pršelo. V Poděbradech také pršelo, ale to jen určitě proto, že jsme tam měli namířeno my a lázeňské město nás chtělo přivítat v čistém plášti. Následující dny nás provázely sluneční paprsky a v noci kontroloval měsíc v úplňku.

Se šumperskou odbočkou jsme do Poděbrad zavítali již potřetí a opět musíme jen chválit. Vedoucí Renata Jandrtová a Alena Rosaková se o nás celou dobu vzorně staraly a na každý den pro nás měly připravený program. Pod jejich vedením chodila celá naše skupina vždy spolu a programu se účastnila. My, co ještě něco vidíme, jsme se seznamovali s tím, jak to nevidomí mají v každodenním životě těžké. Člověk je musí obdivovat. Stačí chvíli pozorně sledovat jejich pohyb v městském provozu jen pomocí bílé hůlky. Už toto je obdivuhodné. A když pak s nimi trávíte celý týden a vidíte, kolik se toho musí naučit a co jsou schopni zvládat, tak si říkáte, jak je možné, aby takhle fungovali a nezhroutili se z toho.

Ani se nedivím, že potřebují čas od času vypnout a uvolnit se. Na tomto pobytu měli takových možností celkem dost. Pomohli jim v tom lázeňské procedury, po kterých se nám všem ulevilo. A to jak po fyzické, tak po duševní stránce. Mimo ně jsme měli i krásné procházky po Poděbradech, večerní výlet vláčkem na soutok Labe s Cidlinou, seznámili se s pomůckami pro slabozraké a nevidomé a o prožitých zážitcích jsme si povídali v místním minipivovaru. Den před odjezdem pro nás děvčata naplánovala výlet do Kutné Hory. Tady nás očekávala průvodkyně, od které jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí o městě, těžbě stříbra a a ražbě stříbrných mincí. Provedla nás také Katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele, Kostnicí a Chrámem sv. Barbory Výlet to byl moc pěkný.            

Některé večery jsme trávili společně a vyprávěli si o všem možném. Na řadu přišly také vtipy. Zjistili jsme, co to znamená, když vám přes cestu přeběhne černá kočka. Není to žádná smůla, ale štěstí. I kočka si potřebuje přeci odskočit.   

Celý týden v lázeňském domě Libuše, kde dobře vařili, se vydařil a domů jsme se vraceli nabytí novou energií a někteří dokonce i s vylepšenou postavou, neboť neodolali tamější výborné cukrárně.

Poslední večer bylo závěrečné posezení, na kterém probíhalo hodnocení červenými a černými puntíky. Hodnoceni jsme byli za dochvilnost, spolupráci, pomoc druhým a společné soužití během pobytu.

Moc děkujeme organizátorkám za výbornou přípravu a starost o nás. Za tuto práci a obětavost jim patří jen samé červené puntíky. Děkujeme.

Ladislav Šmíd (účastník pobytu)