Rekondice v Kutné Hoře
Rekondice Kutná Hora
Pondělí 21. 8.
Natěšení jsme se sešli před vlakovým nádražím v České Lípě. Naložili jsme kufry a obsadili všech devět míst v autě Lídy. Ostatní byli odkázáni na dopravu vlakem. Protože jsme si předem vyjednali na ČD asistenci doprovodu do vlaku a v Kolíně potom i asistenci při přestupu, cestovalo se nám vlakem příjemně. V Kutné Hoře nás zaměstnankyně ČD vyvedla od vlaku před budovu nádraží a popřála nám krásný pobyt. Zahřálo nás u srdce vědomí, že tak úžasná a bezplatná služba ČD pro osoby se zdravotním postižením existuje a že nám ji poskytli příjemní zaměstnanci na nádražích i průvodčí ve vlaku.
V Kutné Hoře jsme už byli očekáváni a vlídně přijati majitelem panem Králem v hotelu Kréta. Tento den nás čekalo další milé překvapení v podobě perfektně vybavených pokojů a přístupu personálu znalých potřeb osob se zrakovým postižením.
Hned po obědě za námi přijel pan Verner a pan Dvořák ze Spektry a předvedli nám novinky: mobilní telefony, čtečku, stolní i kapesní lupy a umožnili zájemcům jejich vyzkoušení.
Spektru vystřídal pan Mgr. Ondřej Seifert vedoucí odboru památkové péče, školství a kultury s přednáškou historie i současnosti Kutné Hory a okolí. Přesvědčil nás svým projevem, že je to odborník na pravém místě. Dostali jsme od něho publikaci Kutnohorské sochy světců, na které se autorsky podílel.
Ta přednáška byla tak zajímavá, že jsme ještě po večeři vyšli na noční prohlídku osvětlených památek. A ty byly nejlépe vidět z louky nad Kutnou Horou, kde stojí menhiry.
Byl to náročný den, ale plný krásných dojmů.
Úterý 22. 8.
Dominantou Kutné Hory je bezesporu chrám sv. Barbory, a tak naše první kutnohorské putování směřovalo právě sem. Prošli jsme celý chrám a zastavovali se u všech oltářů. Průvodci nám je popisovali a Lída nám k tomu přečetla ještě historii. Někteří z nás vyšli 84 schodů na emporu chrámu, aby si prohlédli varhany a celý chrám shora. Před chrámem jsme ještě nahlédli do kaple Božího těla.
Po společném obědě a procházce po náměstí Palackého jsme přešli do kláštera svaté Voršily. Pan Lukáš Rudolfský nás zavedl na nádvoří a pohovořil o historii stavby kláštera a využití prostor kláštera v současnosti. Následoval sestup do sklepů, kde se zpracovává vinná réva, mohli jsme porovnat různé velikosti sudů. Seznámili jsme se s technologií zpracování hroznů a způsobu biodynamického zemědělství DEMETER. V refektáři kláštera nám pan Rudolfský představil vzorky vína, popsal postup při správné degustaci a při vychutnávání čtyř druhů vína, mezi nimiž bylo i pro nás neznámé rulandské šedé oranžové, podpořil dobrou náladu hrou na klavír. Ve hře na klavír se přítomným představil i náš nejmladší průvodce. Víno bylo výborné, proto mnozí zakoupili i nějakou lahvinku domů.
Při večerním posezení jsme si vyměňovali zážitky z celého dne a bavili jsme se karetní hrou Prší s bodovým označením karet.
Středa 23. 8.
Společnému výletu na zámek Kačina předcházelo zjištění podmínek přepravy autobusem do Svatého Mikuláše na zastávku Kačina a zpět na informacích autobusového nádraží. Pracovnice v informacích nám ochotně vše vysvětlila.
Po dojezdu na místo nás očekávali v hostinci NA HUSE, kde jsme se dobře najedli. Na zámku jsme absolvovali prohlídku dvou okruhů. První okruh nás zavedl do interiérů v přízemí a nabídl i haptickou výstavu předmětů a hlavně maketu zámku. Druhý okruh nás ohromil známou knihovnou Chotků, voňavou lékárnou, útulným divadlem, nedostavěnou kaplí, ale hlavně skleníkem s tropickou, subtropickou i květenou mírného pásu.
Čekalo nás překvapení! Po rozloučení s průvodkyní nás znenadání oslovil sám zámecký zahradník a provedl nás bylinkovou zahradou. Měl radost s jakým zájmem posloucháme, přičicháváme a klademe otázky, tak nám ukázal i méně známé bylinky jeho zahrádky. Celý výlet jsme tedy zakončili voňavě. A to jsme ještě netušili, že pro nás má Lída od pana zahradníka překvapení na večer, a to test pro dvojice – průvodce a nevidomý - v poznávání bylin zrakem a čichem. Nejlépe určovala a čichala dvojice František Duchoň a Augustýn Audy.
Čtvrtek 24. 8.
Po bohaté snídani jsme se vydali na Hrádek, kde se nachází expozice nazvaná České muzeum stříbra a středověký stříbrný důl. Na I. okruhu nás průvodkyně seznámila s vývojem Kutné Hory od jejích počátků až po dobu druhého nejvýznamnějšího města království. Mohli jsme si prohlédnout plastický model středověké Kutné Hory a v sále nazvaném pokladnice i zvětšené makety mincí té doby. Na II. okruhu jsme si prohlédli trejv. Potom byli naši průvodci vybaveni svítilnou, helmou a hornickou halenou s kápí, takzvanou perkytlí, a prošli asi 250 m dlouhou část původního středověkého dolu. Společně jsme pak ještě pokračovali do Havířské osady. Její součástí jsou hrázděné a srubové stavby, havířské kavny, replika nístějové pece s měchy pod zastřešením a mnoho dalšího zařízení potřebného na zpracování stříbrné rudy.
Ale našim průvodcům se v dole nepoštěstilo najít stříbrnou rudu, a tak jsme odcházeli bez stříbrňáků. Tak snad příště.
Po obědě nikdo neodolal sladkému pokušení. V malém obchůdku s čokoládou to tak vonělo. Kromě ochutnávky prodávaných výrobků jsme si ještě zavzpomínali na dětství a čokolády Lidka, a to v přilehlém muzejíčku založeném partou nadšenců. Kutnohorská čokoládovna Koukol & Michera byla totiž jednou z nejslavnějších v celé Evropě.
Krásný den zakončil po dobré večeři hrou na flétny náš nejmladší průvodce Jakub. To se nám dobře usínalo.
Pátek 25. 8.
Celé kutnohorské putování jsme zakončili návštěvou Vlašského dvora. Na prohlídce jsme se dozvěděli, které platidlo mělo ve starých dobách funkci dnešního eura, odkud pochází dolar a jaká významná politická rozhodnutí učiněná v 15. století v Kutné Hoře měla dopad na celou střední Evropu. Naše průvodkyně nás vždy upozornila na exponáty, které bylo možné prohlédnout si rukou a to ostatní nám barvitě popisovala. Nakonec ještě předvedla ražbu mincí. Přestože jsme se po celý týden na všech místech setkávali s milými a ochotnými lidmi, prohlídka s průvodkyní na Vlašském dvoře neměla chybu.
Chybu nemělo ani ubytování a obsluha. Majitel hotelu pan Král nás každé ráno pozdravil, zjistil, zda je všechno v pořádku a každý večer se s námi rozloučil. A díky jeho návrhu a vyřízení jsme ještě v pátek odpoledne navštívili kutnohorský pivovar, který byl po rekonstrukci a výměně majitele znovu otevřen. Zasvěcený výklad nám poskytl bývalý zaměstnanec pivovaru a dnes již důchodce pan Kořínek. Exkurze pivovaru byla samozřejmě spojená s ochutnávkou místního piva. Že se pivu v Kutné Hoře daří, potvrdil opět pan Král, který nám na poslední večeři připravil jeho domácí uzené, klobásy a vlastní pivo.
To se nám ten náš pobyt v Kutné Hoře při takových dobrotách dobře hodnotil.
Sobota 26. 8.
Poslední dobrou snídaní a úklidem pokojů náš pobyt v Kutné Hoře skončil. Před odjezdem jsme ještě stihli poslední vycházku a rozloučili jsme se s městem u piána na ulici, na které Kutné Hoře i nám zahrál Jakub.
Děkujeme všem milým lidem, kteří přispěli ke zdařilému průběhu rekondice.