Problematika tichých vozidel


Obrázek

Problematice tichých vozidel, včetně sledování vývoje související legislativy, věnuje Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, z. s. pozornost již delší dobu i v zastoupení v EBU (Evropská unie nevidomých). Jaký je současný stav a pokrok v právních předpisech, a to s celosvětovým dopadem, představujeme ve výňatku z úvodníku presidenta Světové unie nevidomých WBU uveřejněného v anglické mutaci říjnového zpravodaje WBU pro rok 2017.

„…v březnu 2016 přijalo světové fórum pro harmonizaci předpisů o vozidlech (WP.29) předpisy v rámci toho, čemu se říká Dohoda 58. Předpisy přijaté v rámci dohody 58 jsou závazné pro přibližně 50 zemí, včetně většiny evropských zemí, Japonska a Austrálie, nikoli však pro USA. Dohoda 58 zavázala členské státy, aby přijaly do svých národních zákonů pravidla vyhlášená v rámci Dohody 58. 

Předpisy přijaté v rámci dohody 58 obsahují většinu toho, co jsme chtěli, a jsou významné v tom, že jsou prvními mezinárodními předpisy, které vyžadují minimální standard zvuku pro elektrická a hybridní vozidla. Předpisy zakazují tlačítko dočasné deaktivace ovládané také řidičem a také vyžadují, aby byl výstražný zvuk aktivní, dokud vozidlo nedosáhne rychlosti 20 km za hodinu – rychlost, při které se pohyb vozu nad vozovkou a doprovodný hluk větru stává slyšitelným. Pravidla bohužel nevyžadují, aby bylo vozidlo ozvučeno, pokud pouze stojí a je v pohotovosti, například když je zastaveno na semaforech; a předpisy nevyžadují ani to, aby byl výstražná zvuk tak hlasitý, jak bychom rádi. Pravidla jsou však na začátku, a jakmile se spustí výroba, údaje o nehodovosti buď podpoří současnou hladinu zvuku, nebo poskytnou odůvodnění pro její zvýšení. 

Dalším krokem je vytvoření globálního technického předpisu (Global Technical Regulation - GTR). Na rozdíl od Dohody 58 funguje GTR jako smlouva. Jakmile je standard přijat jako GTR, je na každé zemi, aby GTR ratifikovala nebo přijala. Jelikož se všechny členské státy [země] podílejí na vývoji GTR, je zde velmi dobrý důvod předpokládat, že mnoho zemí - zejména těch, které jsou hlavními výrobci automobilů - přijme GTR. Práce na GTR byla odložena před několika lety. Důvodem bylo, že USA dosud nepřijaly nařízení, kterými se provádí zákon o zvýšení bezpečnosti chodců. Dokud nebyla v USA vydána nařízení, zástupci USA se nemohli podílet na přípravě GTR. V USA začal zákon o zvýšení bezpečnosti chodců platit v lednu 2011. Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu vydal 14. prosince 2016 finální nařízení; datum jejich provedení bylo však opakovaně odloženo. Ale čekání už skončilo. Finální nařízení vstoupila v platnost v úterý 5. září 2017.

Finální nařízení pokrývají všechna čtyřkolová hybridní elektrická osobní vozidla do deseti tisíc liber (zhruba 4,5 tuny, pozn. překl.). Předpisy zakazují tlačítko dočasné deaktivace, výrobcem dodávané volitelné zvuky a jakékoli zasahování do zařízení. Obecně platí, že vozidlo musí vydávat zvuk nejméně 44 decibelů při stání (a když není řadicí páka v poloze pro parkování), 48 decibelů při couvání a 51 až 62 decibelů v závislosti na rychlosti jízdy vpřed. Nařízení vyžaduje, aby všechny hybridní elektrické vozy vyrobené 1. září 2019 nebo později byly v souladu.  Americké předpisy jsou silnější než předpisy přijaté WP 29 v rámci Dohody 58, a posílí vyjednávací pozici USA a dalších zemí, až se začne opět pracovat na GTR.

Toto vše mluví o síle obhajoby. Světová unie nevidomých WBU je jediným netechnickým aktérem, který má být zahrnut do jednání o GTR. Na světové scéně nás berou vážně, což je důsledkem efektivity našich jednotlivých členských organizací po celém světě, jakož i úcty, kterou si vysloužily. Světová unie nevidomých bude společným hlasem pokračovat v obhajování práv všech nevidomých a slabozrakých lidí."

Dr. Fredric K. Schroeder, president Světové unie nevidomých WBU, překlad vyhotovil Ing. Jan Urbánek, SONS ČR, z. s.

Tichá vozidla - výzkum v Drážďanech

Sjednocená organizace nevidomých ČR, z. s. na potřebu zajištění bezpečnosti provozu tichých vozidel již delší dobu upozorňuje, problematiku řešíme i v rámci EBU (Evropská unie nevidomých). 

V této souvislosti Metodické centrum odstraňování bariér v zastoupení vedoucího Ing. Františka Brašny a Ing. Jana Urbánka přijalo v září 2017 pozvání TU (Technická univerzita v Drážďanech) do prováděného výzkumu, zda je stacionární zvuk elektrických a elektrických hybridních vozidel potřebný k tomu, aby chodci mohli rozpoznat přítomnost těchto vozidel i mód jejich provozu. Zkoušek se zúčastnilo několik členů DBSV (sesterská německá organizace nevidomých) a několik členů organizace evropské (EBU).

Výzkum se skládal z laboratorní zkoušky a zkoušky v terénu. Jako první byla provedena laboratorní zkouška se 40 účastníky, z toho bylo 20 nevidomých či slabozrakých ve věku od 18 do 70 let. Obě skupiny, jak ta v terénní zkoušce (za účasti zástupců SONS), tak ta v laboratoři, musely sluchem detekovat elektrické vozidlo vybavené systémem AVAS v různých jízdních scénářích a při různých jízdních podmínkách. Scénáře simulovaly přechod na zebře, jakým je přechod přes vedlejší ulici asi 50 m od větší křižovatky s hlukem z provozu. Účastníci museli rozpoznat blížící se elektrické vozidlo a uvést, kdy zastavilo. Dále museli rozpoznat vozidlo v klidovém stavu a vozidlo, které se chystalo rozjet. Jiné situace simulovaly parkoviště, kde několik vozů stálo v řadě vedle sebe a jedno z nich se chystalo odjet. Poslední scénář simuloval křižovatku za předpokladu, že by se auta mohla přiblížit z libovolného směru. Účastnící měli najít auto vybavené stacionárním zvukem a říci, kde stojí, zda vpravo, vlevo, za nimi, nebo vpředu.

Laboratorní test a zkouška v terénu používaly různé stacionární zvuky a předvedly také vozy bez stacionárního zvuku. Oba testy dospěly k závěru, že stacionární zvuk je užitečný, v závislosti na použitém zvuku. Frekvenční skoky / změny, které indikují chování vozidla (jízda či stání), zlepšují zjistitelnost chování.

Výsledky studie nevedou nevyhnutelně k závěru, že je zapotřebí legislativní změny k tomu, aby se stacionární zvuk stal povinným. Výstupy budou představeny výborům UNECE s očekáváním, že budou mít pozitivní dopad. Takovým může být sepsání návrhu doporučení pro podobu stacionárního zvuku, nebo pokud další země shledají výsledky přesvědčivými a přitažlivými, diskuze o legislativních změnách. Ale to je méně pravděpodobné. Techničtí experti často vyžadují více než jednu studii provedenou v různých zemích k tomu, aby se potřeba potvrdila. 

Situaci dále sledujeme. 

Podklady k textu: Jessica Schröder, Deutscher Blinden- und Sehbehindertenverband (DBSV), překlad: Ing. Jan Urbánek, SONS ČR, z. s.


Metodické centrum odstraňování bariér SONS ČR, z. s.