Praha letem světem
Praha letem světem
Už jsem tomu přestávala věřit, že do té Prahy opravdu odjedeme a ani jeden lístek na Johanku z Arku, krásný muzikál v divadle Kalich nepropadne.
Ale naděje umírá jako poslední a nakonec jsme v pátek 19. října v 7:25 vyrazili vlakem směr Praha.
Nebyla by to Monika, kdyby pro nás na ty dva dny, které jsme měli v Praze strávit nepřipravila ještě další zajímavý program.
Na úvod předesílám, že kdybychom neměli s sebou jako průvodce našeho člena a rodilého Pražáka, Jirku, tak ještě teď zmateně hledáme východ s nádraží. Takhle ale, šlapalo vše jako po drátkách a program jsme si jaksepatří užili.
A kam jsme se teda podívali? Po obědě na Staré poště, super restaurace (až na ty schody na toalety) kousek od hlavního nádraží s bohatou a cenově dostupnou nabídkou meníček. jsme se odebrali do Resslovy ulice. Zde se nachází kostel sv. Cyrila a Metoděje s krypto, kde trávili své poslední dny naši výsadkáři po atentátu na Heydricha. Naše průvodkyně nám o této události podala velmi fundovaný výklad. Překvapilo nás, že dva z parašutistů pocházeli z našeho kraje. Byla to trochu smutná prohlídka, ale i takové události tvoří naše dějiny a nezbývá nám než smeknout před statečností těchto mladých mužů a zamyslit se, co vše by pro naši republiku byl ochoten obětovat každý z nás.
Poté jsme se přesunuli do Tančícího domu na krásnou výstavu „Retrobiják“. Ve třech podlažích zde byly vystaveny rekvizity a kostýmy z našich seriálů a filmů ze 60 - 90 let. Např. Noc na Karlštejně, Vrchní prchni, Návštěvníci, Rozmarné léto, jak utopit doktora Mráčka, Tři veteráni, Ostře sledované vlaky a mnoho dalších. Jelikož nám neprozřetelně povolili na dané exponáty i sahat, že neuhodnete, co si některé z nás odnášeli na památku na svém těle? A to i navzdory bedlivému oku pana Vladimíra Menšíka, který byť z vosku, vypadal jako živý.
Poté jsme se vypravili na Dědinu, kde jsme měli být ubytováni, abychom se trošku „upravili“ na ten večerní muzikál.
A ten byl opravdu úžasný a všichni jsme si ho náležitě vychutnali.
Unaveni a plni zážitků jsme pak úspěšně zvládli návrat na Dědinu a těšili se na další den.
Ten jsme vyplnili návštěvou zámku Troja. Počasí nám přálo a tak jsme si moc užili procházku po zámecké zahradě, kde nás naše průvodkyně seznámila s historií zámku a nechala nás ošahat i výzdobu zábradlí a kašen. Pak jsme se sklepením přesunuli do interiéru zámku. Zde se zrovna nacházely umělecké objekty pana Vladimíra Škody. Jelikož se na ně nedalo šahat, obdivovali je spíše vidící účastníci. Snad jen tisíce ložiskových kuliček vysypaných na podlaze, si uměli představit i ti méně vidící.
Nakonec jsme si nechali to nejlepší, a to prohlídku místní výstavy „Kámen, štuk a terakota“, kde se naše ruce opravdu vyřádily.
Čas se nám nachýlil a po krásném zážitku jsme se museli vydat na vlak zpět do Uherského Hradiště. A sotva jsme se znaveni ale spokojeni usadili, začala nám naše neúnavná Monča plánovat další výlet!
Už se na něj moc těšíme!