Práce a ekonomická situace

Práce a zaměstnání – hlavní zjištění

Z celkového počtu 467 respondentů se jako zaměstnanec/kyně označilo 136 osob, tedy 29,1 %. Dalších 27 osob uvedlo, že působí jako OSVČ, což představuje 5,8 % respondentů. Celkem tedy v šetření přímo deklarovalo pracovní aktivitu minimálně 152 osob, tj. 32,5 % respondentů. Část respondentů současně uvedla více kategorií, zejména kombinaci zaměstnání a invalidního důchodu.

Výrazně nejpočetnější skupinou byli poživatelé invalidního důchodu – celkem 252 osob, tedy 54,0 % respondentů. Starobní důchod uvedlo 174 osob, tedy 37,3 % respondentů. To potvrzuje, že zkoumaná komunita zahrnuje vysoký podíl osob ekonomicky neaktivních z důvodu věku nebo zdravotního stavu, zároveň ale významná část osob se zrakovým postižením pracuje nebo je pracovně aktivní.

Zajímavé je, že 107 respondentů uvedlo současně kategorii zaměstnanec/kyně a poživatel/ka invalidního důchodu. U OSVČ byla kombinace s invalidním důchodem uvedena u 24 osob. To ukazuje, že invalidní důchod u značné části respondentů neznamená úplné vyloučení z pracovního života, ale spíše potřebu specifických podmínek, podpory a přiměřeného pracovního uplatnění.

Kde respondenti pracují

Na otázku „Pokud pracujete, kde?“ odpovědělo 181 respondentů.

Nejčastější odpovědí byl zaměstnavatel s více než 50 % osob se zdravotním postižením – tuto možnost uvedlo 78 osob, tedy 43,1 % z těch, kteří odpověděli na tuto otázku.

Na otevřeném trhu práce pracuje 54 osob, tedy 29,8 % odpovídajících. Chráněnou dílnu uvedlo 23 osob a chráněné místo na otevřeném trhu 22 osob. Tréninkové pracoviště uvedli 4 respondenti.

To ukazuje, že pracovní uplatnění osob se zrakovým postižením je stále výrazně navázáno na chráněný či podporovaný segment trhu práce. Otevřený trh práce je sice zastoupen významně, ale není dominantní.

Oblasti práce

Oblast práce uvedlo 201 respondentů. Nejčastěji se objevily tyto oblasti:

• Administrativa: 41 osob
• Sociální služby: 40 osob
• Výroba / manuální práce: 23 osob
• Obchod / služby: 19 osob
• IT / práce s počítačem: 19 osob
• Pedagogická oblast: 13 osob
• Umělecká / kulturní oblast: 10 osob
• Zdravotnictví: 3 osoby

Nejsilnějšími oblastmi jsou tedy administrativa a sociální služby, které dohromady tvoří 81 odpovědí. To odpovídá dlouhodobé zkušenosti, že osoby se zrakovým postižením často nacházejí uplatnění v činnostech založených na komunikaci, poradenství, administrativní práci, práci s informacemi nebo pomoci druhým.

Vliv věku

Pracovní aktivita je výrazně rozdílná podle věku. Ve věkové kategorii 27–49 let deklarovalo pracovní aktivitu 74 ze 122 osob, tedy 60,7 %. Ve věkové kategorii 50–64 let to bylo 66 ze 152 osob, tedy 43,4 %. U osob ve věku 65 let a více už pracovní aktivitu uvedlo pouze 9 ze 172 respondentů, tedy 5,2 %.

To je důležité zejména pro argumentaci, že podpora zaměstnávání má největší význam u osob v produktivním věku, ale současně je potřeba řešit i udržení pracovního místa u lidí před důchodem.

Shrnutí pro analýzu

Z výsledků vyplývá, že osoby se zrakovým postižením nejsou z pracovního života automaticky vyloučeny. Přibližně třetina respondentů uvedla nějakou formu pracovní aktivity. Současně je však patrná silná závislost na chráněném či podporovaném trhu práce a vysoký souběh zaměstnání s invalidním důchodem.

Pro SONS z toho vyplývá potřeba podporovat nejen sociální služby, ale také pracovní poradenství, rekvalifikace, digitální dovednosti, komunikaci se zaměstnavateli a odstraňování bariér na otevřeném trhu práce.

Petr Růžička
Vedoucí šetření Analýzy potřeb osob se zrakovým postižením v České republice

V Praze dne 1. července 2026