Polévka, která pomáhá

Již desátým rokem se v ulicích města Tábora (a nejen tam) nabízí polévka, kterou když si mlsný kocour či kočička zakoupí, charitativní kasičku naplní, a ještě své chuťové pohárky potěší. Za naší organizaci vařila polévku Alenka Matoušková a její rodina. Polévka to byla opravdu dobrá – uzený vývar se zeleninou a kroupami. Ale popravdě, nebyl to jen vývar, masa tam bylo hodně, takže i polévkou se člověk najedl na celý den. Na jejím prodeji dne 13. prosince se podílely Hanka a Kristýna. A o jaký projekt se vlastně jedná? Přečtěte si níže.

Deset let Polévky, která pomáhá: z nápadu u vína k rekordní pomoci

Je 6. ledna 2026 a dobročinná akce Polévka, která pomáhá má za sebou deset let existence. To, co kdysi vzniklo spontánně u sklenky vína jako nápad uvařit polévku a výtěžek věnovat na dobrou věc, se postupně proměnilo v projekt, na němž se každoročně podílí více než 500 dobrovolníků ve čtyřech městech.

Čísla, která akce za dobu své existence dosáhla, jsou až neuvěřitelná. Zatímco v roce 2015 se podařilo vybrat 11 tisíc korun pro organizaci Mufík a tehdy se to zdálo jako malý zázrak, v roce 2025 už se vybrané částky pohybují kolem 300 tisíc korun. Každý rok se vaří stovky litrů polévek, organizátoři se učí, zlepšují logistiku a s každou prodanou porcí se posouvají blíž k vysněným cílům.

Jubilejní ročník 2025 byl výjimečný hned v několika ohledech, zejména v Táboře. Poprvé zde byly podpořeny hned tři projekty a poprvé se do vaření zapojilo tolik kuchařů a dobrovolníků, že návštěvníci mohli ochutnat rekordních 25 druhů polévek. Celkem se podařilo rozdělit 225 549 korun, přičemž každá z podpořených organizací obdržela 75 183 korun.

V sobotu 13. prosince zaplnili zahradu táborského spolkového domu Střelnice návštěvníci Staročeského trhu, kteří se zastavovali také u stánků s polévkami a sladkostmi. Během dopoledne lidé ochutnali více než dva tisíce porcí – někteří přímo na místě, jiní si polévky odnášeli domů, aby měli vyřešený sobotní oběd. Nabídka byla pestrá: od tradiční kulajdy, hovězího vývaru či boršče podle babičky Jindřišky až po čočkový dhal, asijské a thajské polévky nebo indickou mulligatawny.

Do akce se zapojily spolky, restaurace, jednotlivci i party přátel, nechyběly bezmasé varianty ani dětský příspěvek – slepičí vývar s noky připravily děti ze Základní školy Malšice. Sladkou tečku obstarali dobrovolníci z Domácího hospice Jordán, kteří potřetí připravili dezerty v rámci projektu Sladká tečka pro dobrý konec. Nákupem cukroví tak lidé mohli podpořit péči o nevyléčitelně nemocné.

Letošní výtěžek putuje organizaci SONS Tábor, která pomáhá nevidomým a slabozrakým, spolku Pro psí duši, jenž pečuje o psy v nouzi, a iniciativě usilující o obnovu zchátralého Vildova mlýna v Jistebnici. Jak shrnula jedna z organizátorek Petra Jamrichová, akce se každým rokem rozrůstá nejen počtem návštěvníků, ale i zapojených lidí, kteří se chtějí postavit za hrnce a pomáhat.

A která polévka byla nejlepší? Těžko soudit. Důležité je, že všem chutnalo – a hlavně že se znovu potvrdilo, že společné vaření může měnit věci k lepšímu. Po deseti letech je jasné, že Polévka, která pomáhá, má nejen skvělou chuť, ale především silné poslání.