Náš výlet do Jaroměře - Josefova a komentovaná prohlídka Galerie sochaře Petra Nováka

Výlet do Jaroměře - Josefova 17. 8. 2026

Barokní pevnost a posádkové město Josefov vybudované v letech 1780 – 1787 a pojmenované po císaři Josefu II. jsme navštívili již v letech 2020 a 2025. Tentokrát se k nám však připojili i přátelé z Trutnova.  V rozsáhlém dvoře jsme mohli posedět za zpěvu pávů při dobré kávě. Škoda, že nás tu tentokrát nečekali koně. Byli dočasně odvezeni před hlučnou muzikou minulých dní. Probíhal tu festival Brutal Assault.

V tomto kasárenském dvoře nás čekal známý sochař Petr Novák. Otevřel nám svůj ateliér, který představovala dlouhá tajemná chodba. Ocitli jsme se tu jako v dobách Josefa II. Tyto ponuré prostory ukrývaly nádherná sochařská díla. U vchodu stálo sousoší Milady Horákové loučící se s dcerou. Zobrazen tu byl též kůň násilně opouštějící rodnou stáj při kolektivizaci v 50. letech minulého století. Škoda, že právě tato díla nevyhrála v soutěžích, pro které byla určena. Ve středu chodby stály sochy většího formátu jako Černčický z Kácova, zakladatel Nového Města nad Metují roku 1501 či prezident T. G. Masaryk v nadživotní velikosti. Originál se nachází na břehu Labe v Jaroměři.

Byl tu i hudební koutek. Za bustou Josefa Haydna se skrývala něžná flétnistka ozářená modrým světlem. Umělecký dojem umocňovala barokní hudba. Bylo by nesnadné popsat všechna díla v ateliéru. Vždyť ani sám autor nezná jejich přesný počet.

Největší část děl však patří koním. Ty má pan Novák nejraději. Sám jezdí na svém hnědákovi. Sochy koní se tu představují ve své plné kráse. Jedna z nich mě zvlášť zaujala. Byla to zářivá hlava koně s vlající hřívou. Ta ukrývala něžnou tvář dívky. Kolik fantazie a tvůrčí síly bylo třeba k tomuto vyjádření.

Autor nám o své práci krásně dovedl vyprávět: Když vytvářím sochu, slyším tóny hudby. Melodie musí být krásná a ladit sluchu. Potom i práce rukou tvoří přesný obraz. Nejdojemnější ze všech je však pro mě socha umírajícího koně z války 1866. Kůň klesá k zemi a voják líbá svého věrného druha na čelo. Boří prsty do rozevláté hřívy a kůň se vyčítajícíma očima ptá: Proč? Tato krásná socha stojí v nadživotní velikosti na bojišti u Hradce Králové z bitvy 1866.

Příroda stvořila tyto ušlechtilé tvory pro volnost v dalekých stepích, ale člověk často ničí jejich život pro své pochybné cíle. Kolik jich muselo v těžkých bitvách padnout pro slávu a moc lidí.

Rozloučili jsme se se sochařem Petrem Novákem i s uměleckou kolonií Bastion IV, která získala v roce 2020 ocenění Nositel tradic lidových řemesel. Náš pěkný výlet končil obědem v restauraci Otto.

Děkujeme i našim organizátorům výletu Adrianě Teplé z Trutnova a Aleši Podlešákovi z Náchoda za uskutečnění pěkného dne v Josefově a těšíme se na setkání v Náchodě-Bělovsi.

Zapsala Mgr. Běla Hejzlarová, členka SONS Náchod