Na Tři krále o krok dále

Známé to přísloví, které se týká prodlužování dne. A on se opravdu prodlužuje. O málo, říká se o krok, ale je to méně. Nebo záleží, jak kdo má krok dlouhý. A na Tři krále je také koleda. Už slyším, jak si zpíváte „My Tři králové jdeme k Vám, štěstí a zdraví vinšujem Vám…“ Také se dnes traduje, že na Tři krále končí vánoční čas a odstrojuje se stromeček od vánoc, neboť ze smrčků už v teplých bytech skoro opadalo jehličí. Když jsem byl malý, mívali jsme vánoční stromeček nejednou až do 2. února – do Hromnic. Ale mívali jsme jedličku. Pak ovšem dlouhou dobu byly jedličky vzácné a drahé a dnes jsou pouze drahé. Takže když si jeden našetří, mívá i tu jedličku. Ale vraťme se ke Třem králům. Tři králové z exotických zemí přišli se poklonit malému Ježíškovi v jesličkách, jako budoucímu králi. Cestu k němu jim ukázala kometa, říkáme jí Hvězda betlémská, a často ji máme připevněnou na vrcholku vánočního stromečku. A proto se ten svátek nazývá Svátek Zjevení Páně. Během něho se v Čechách a na Moravě odehrávala koleda. Koledníci obcházeli domy, na dveře domů psali křídou C (K) + M + B, což většina lidí dodnes čte jako počáteční písmena jmen tří králů – Kašpar, Melichar a Baltazar, ale správně to znamená „Christis mansionem benedicat.“ (česky: Kristus tomuto domu požehnej!). A také vězte, že ten poslední král Baltazar byl černý a nikomu to nevadilo. Koledníci bývali obdarováni kusem vánočky, jablíčky, sušeným ovocem, chlebem či vzácněji i kouskem uzeného. Byli-li koledníci dospělejší, tak i slivovičkou či jinou pálenkou. A přitom koledníci zpívali a někdy i hru o třech králích hráli, jak se to dochovalo ve starých kronikách. Býval to hezký zvyk, lidé měli k sobě blíž, více, než když se dnes spouští řada žebravých akcí. Ještě to pamatuji v polovině minulého století a později i v Českém ráji a v Podkrkonoší. A provázela ten svátek i řada hezkých zvyků a pověr, třeba tříkrálové věštění. Pohanské zvyky přežily i do našich, křesťanských vánoc. Važme si těch svátků, jsou součástí našich dějin, možná, že ne těch velkých, ale těch lidských.

A vzpomeňme na ty tři krále, kteří neváhali jít tak dlouhou cestu, aby se pokorně poklonili děťátku v jeslích. Hezký leden vám všem přeje

Václav Ziegler