Městský mobiliář a bariéry
Umísťování městského mobiliáře a bezbariérové užívání veřejného prostranství z hlediska zrakově znevýhodněných chodců
(Interpretace vyhlášky 398/2009 Sb.)
Úvodem:
Nevhodné překážky na pěších komunikacích a na veřejném prostranství vůbec, mohou komplikovat, popřípadě ohrožovat, nebo zcela znemožňovat, samostatný a bezpečný pohyb zrakově znevýhodněných chodců. To by ve své podstatě znamenalo diskriminaci skupiny občanů. V případě nových staveb, přestaveb a úprav by šlo o nedodržení platných stavebních předpisů, které ukládají jednoduchá a účinná opatření, jejichž uplatnění zajistí bezbariérové prostředí i pro relevantní skupinu uživatelů.
Základním předpisem je jedna z prováděcích vyhlášek stavebního zákona, a to vyhláška 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Níže ocitujeme a případně uživatelsky okomentujeme části vyhlášky, jež se týkají umísťování městského mobiliáře apod.
Volná citace z vyhlášky:
Z § 2 plyne, že pro veřejné prostranství platí ustanovení vyhlášky. U staveb, které jsou kulturními památkami, se ustanovení této vyhlášky použijí s ohledem na zájmy státní památkové péče.
V paragrafové části pak vyhláška stanoví, že chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a jejich míjení s ostatními chodci. Umístění a zabezpečení městského mobiliáře, staveb pro reklamu, informačních a reklamních zařízení, předzahrádek restaurací, prodejních stánků, venkovních pultů a obdobných konstrukcí musí respektovat přirozený pohyb chodců a nesmí zasahovat do průchozího prostoru.
Příloha 1 vyhlášky popisuje podrobněji úpravy prostředí.
Vnitřní i vnější pochozí plochy musí být řešeny tak, aby byla důsledně dodržena vodicí linie pro osoby se zrakovým postižením. Do průchozího prostoru podél vodicí linie se neumisťují žádné překážky. Předměty, stavby pro reklamu a informační nebo reklamní zařízení, letní zahrádky a jiné konstrukce na ostatních místech pochozích ploch musí mít ve výši 100 až 250 mm nad pochozí plochou pevnou zarážku pro bílou hůl jako je spodní tyč zábradlí nebo podstavec a ve výši 1100 mm pevnou ochranu jako je tyč zábradlí nebo horní díl oplocení, sledující půdorysný průmět překážky, popřípadě lze odsunout zarážku za obrys překážky nejvýše o 200 mm. Takto musí být zabezpečeny také předměty a konstrukce s bočními stěnami nesahajícími až k zemi nebo podlaze a výkopy a staveniště.
Dodržen musí být vizuální kontrast sloupů veřejného osvětlení, světelného signalizačního zařízení pro chodce, svislého dopravního značení, celoskleněných ploch, nástupního a výstupního stupně (stupnice) každého schodišťového ramene,...
Příloha 2 vyhlášky technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání pozemních komunikací a veřejného prostranství dále rozvádí:
Komunikace pro chodce jsou chodníky, stezky, pruhy a pásy pro chodce, včetně ostatních pochozích ploch jako jsou náměstí, obytné a pěší zóny. Komunikace pro chodce musí mít celkovou šířku nejméně 1500 mm, včetně bezpečnostních odstupů.
Překážky na komunikacích pro chodce, zejména telefonní automaty, lavičky, pultový prodej, výkladce, stavby pro reklamu a informační nebo reklamní zařízení a stromy musí být osazeny tak, aby byl zachován průchozí prostor podél přirozené vodicí linie šířky nejméně 1500 mm. Technické vybavení komunikace lze v odůvodněných případech umístit tak, že bude průchozí prostor místně zúžen až na 900 mm.
Nad komunikacemi pro chodce mohou být v prostoru ve výšce 250 až 2200 mm nad povrchem umístěny pouze pevné části stavby, které vystupují z obrysu stěn nejvíce 100 mm, zejména výkladce, technická a jiná zařízení a dále technické vybavení staveb obdobného charakteru. U zařizovacích předmětů a technického vybavení staveb délky do 400 mm, měřeno souběžně se stěnou stavby, lze tuto hodnotu zvýšit na 300 mm.
Uživatelské poznámky
Dikce vyhlášky sleduje, aby průchozí trasa po pěší komunikaci obsahovala přirozenou vodicí linii, a tam kde není, musí být zřízen příslušný typ vodicí linie umělé. Správně provedená vodicí linie musí být dobře hmatná pro bílou hůl a vizuálně zřetelná i pro špatný zrak. 1,5 m široký pás umožňuje plynulé míjení všech uživatelů. Překážky podle jejich charakteru je nutno:
1) Umísťovat mimo trasu.
Odpočinkové lavičky do zálivů v trávníku, nebo ještě lépe do zálivu na trávníku za parkovým obrubníkem. Reklamní stojany (pokud je nutno je vůbec připouštět), stojany na jízdní kola apod. musí být alespoň 1,5 m od vodicí linie, tedy např. odsunuty k obrubníku chodníku.
2) Upravit tak, aby nevidomého chodce neohrožovaly a naopak se staly přirozenou vodicí linií.
Restaurační předzahrádky, palety s vystaveným zbožím, prodejní stánky apod. je nutno upravit tak, aby bílá hůl nevidomého chodce v čas narazila na vhodnou zarážku (ve výšce alespoň 0,1 m, nejvýše však 0,25 m – podesta, dolní část ohrazení – plůtek, vodorovná tyč…) a pokud možno, aby i ve výši cca 1,1 m bylo pevné zábradlí apod. Zarážkou pro bílou hůl je třeba ošetřit i všechny předměty vystupující více než 0,20 m ze stěny budovy ve výšce mezi 0,25 až 2,2 m, pokud nesahají níže než 0,25 m nad pochozí plochu.
Poznámky:
- Žádné překážky se nesmí nacházet 0,80 m na obě strany od okraje signálního pásu, který vede k přechodu pro chodce nebo označuje zastávku vozidla veřejné dopravy, dále 0,80 m na obě strany od osy umělé (drážkované) vodicí linie.
- Zajímavým řešením stojanu na jízdní kola je jakési "zábradlí" vhodné výšky umístěné rovnoběžně s průchozí trasou, k němuž se kola připoutávají podélně s obou stran. Výhodou je, že kola netrčí do prostoru a tento kolostav nabízí i zajímavé téma pro design.
Městský mobiliář a bariéry (doc; 17 KB)
Zpracoval: Viktor Dudr, SONS, listopad 2015
Aktualizováno: Marie Málková, srpen 2017