Medailonek – Šímovy Jarmila a Marie

Kdo jsou sestry Šímovy?

Narodily se 21. 10. 1957 předčasně v 7. měsíci a v inkubátoru byl oběma poškozen zrak natolik, že zůstaly nevidomé. Rozeznají pouze světlo, tmu a stíny.

Ztráta zraku jim ale nikdy nebránila v aktivním životě. Od 8 do 18 let navštěvovaly internátní školu pro nevidomé na Hradčanech. Po škole absolvovaly kurz pro telefonisty v Praze – Krči. Po úspěšném zvládnutí tohoto kurzu nastoupily do práce jako telefonistky na Městském úřadě v Prachaticích, kde pracovaly 45 let až do důchodu. Tato práce jim byla velkým koníčkem.

Sestry Šímovy jsou stále aktivní, vystupují často v domově seniorů Pohoda v Netolicích, kde se snaží svým pěveckým programem zpříjemnit seniorům jejich pobyt. Zpívají také pravidelně na tradičních setkáních Baráčníků v Prachaticích.

Jak se dostaly ke zpěvu

Zpěvu se věnují od dětství. K hudbě je vedla jejich maminka, která uměla krásně zpívat. Nejdříve začaly zpívat v pěveckém sboru na Hradčanech. Později se staly členky chrámového sboru sv. Dominika ve Strunkovicích nad Blanicí, kde trvale žijí už od malička. Byly také členkami dechové kapely Jaroslava Heřmana.

Mezi jejich nejoblíbenější písně patří Hallelujah (v angličtině ji zpívá Leonard Cohen, český text k písni poskytla paní Hronková), Upřímné vyznání od Lipkovanky, jihočeská hymna Moje Jižní Čechy a píseň Vyznání od Doubravanky.

Doslova říkají: „Zpívání je náš život, zpíváme lidem pro potěšení.“

Kde vystupovaly?

V roce 1979 měly první veřejné zpívání na jihočeských Letnicích ve Čkyni, zde zpívaly ruskou píseň Suriku. Ve stejném období se také umístily na 2. místě v soutěži „Hledáme mladé talenty“ ve Strakonicích.

Zpívají pravidelně také s chrámovým sborem v kostele sv. Dominika (duchovní písně), dále písničky z dechovek od kapel jihočeských (např. Iglovanky nebo Budvarky) i moravských (např. Moravanky a Mistříňanky). Rády si zazpívají také moderní písně, jejichž slova dávají smysl, melodie patří k chytlavým a dovedou tak oslovit posluchače.

Jejich zájmy

Rády čtou v bodovém písmu (romány z venkova, např. od Vlasty Javořické aj., které si objednávají v KTN). Několikrát se úspěšně zúčastnily soutěže ve čtení v bodovém písmu – Jaruška byla dvakrát na prvním místě a Maruška dvakrát na druhém místě a obráceně. Velice rády cestují – navštívily Izrael, několikrát Lurdy a procestovaly Čechy, Moravu a Slovensko. Navštěvují zejména svatá poutní místa, neboť jsou hluboce věřící. Rády pomáhají druhým. V roce 2024 např. vedly hudební program se zpěvem pro osoby s mentálním postižením.

Co přivezou na TyfloArt 2026?

Pro letošní ročník TyfloArt si připravily pásmo jihočeských lidových a dechových písní, chybět nebude ani jedna píseň od moravské Mistříňanky.

„Přejeme všem účastníkům a příznivcům TyfloArtu hodně radosti jak z našeho vystoupení, tak z celého pestrého programu. Těšíme se na vás všechny!“