Kdo se do šetření zapojil

Kdo se do šetření zapojil?

Do celostátního dotazníkového šetření Analýza potřeb osob se zrakovým postižením v České republice, realizovaného v rámci projektu SONS 360: Cesta k udržitelnosti a kvalitě (OPZ+), se zapojilo celkem 467 respondentů.

Respondenti pocházeli ze všech 14 krajů České republiky, zastoupeny byly různé věkové skupiny, ženy i muži, lidé s různým stupněm zrakového postižení, osoby se zrakovým postižením od narození i lidé, kteří o zrak přišli nebo se jim výrazně zhoršil až v průběhu života.

Šetření tak zachycuje zkušenosti velmi různorodé skupiny osob se zrakovým postižením. Současně je důležité připomenout, že nejde o reprezentativní statistický vzorek celé populace osob se zrakovým postižením v České republice. Výsledky proto popisují především zkušenosti a potřeby lidí, kteří se do šetření zapojili.

Ženy tvořily mírnou většinu respondentů

Z celkového počtu 467 respondentů bylo:

• 257 žen (55,0 %),
• 206 mužů (44,1 %),
• 4 respondenti (0,9 %) pohlaví uvést nechtěli.

Z hlediska pohlaví je tedy soubor poměrně vyrovnaný, s mírnou převahou žen.

Výrazné zastoupení střední a starší generace

Věkové složení respondentů ukazuje výraznější zastoupení lidí středního a vyššího věku.

Nejpočetnější skupinu představovali lidé ve věku 65 let a více – celkem 172 respondentů (36,8 %).

Následovali:

• 50–64 let: 152 respondentů (32,5 %),
• 27–49 let: 122 respondentů (26,1 %),
• 19–26 let: 17 respondentů (3,6 %),
• 16–18 let: 4 respondenti (0,9 %).

Celkem tedy bylo 324 respondentů, tedy 69,4 %, ve věku 50 let a více.

Tato věková struktura je důležitá také pro interpretaci dalších částí analýzy. Vyšší zastoupení starších respondentů se přirozeně promítá například do výsledků týkajících se zaměstnanosti, zdravotního stavu, sociálních služeb, soběstačnosti nebo potřeb pomoci.

Naopak mladší lidé do 27 let představují v našem souboru pouze malou část respondentů. Jejich specifické potřeby proto nelze z výsledků tohoto šetření hodnotit se stejnou mírou jistoty jako u početnějších věkových skupin.

Respondenti ze všech krajů České republiky

Jedním z důležitých pozitiv šetření je jeho celostátní dosah. Respondenti uvedli bydliště ve všech 14 krajích České republiky.

Nejvíce respondentů pocházelo z:

• Moravskoslezského kraje – 70 osob (15,0 %),
• Zlínského kraje – 67 osob (14,3 %),
• Jihomoravského kraje – 54 osob (11,6 %),
• hlavního města Prahy – 50 osob (10,7 %),
• Olomouckého kraje – 39 osob (8,4 %),
• Kraje Vysočina – 38 osob (8,1 %),
• Středočeského kraje – 36 osob (7,7 %).

Dále byli zastoupeni respondenti z Královéhradeckého, Jihočeského, Pardubického, Libereckého, Plzeňského, Karlovarského a Ústeckého kraje.

Nejméně respondentů se zapojilo z Ústeckého kraje – 9 osob, naopak největší soubor máme z Moravskoslezského kraje.

Regionální zastoupení tedy není rovnoměrné. Proto při zveřejňování krajských výsledků postupujeme obezřetně a jednotlivé kraje nehodnotíme formou žebříčku. U regionů s malým počtem respondentů by jednotlivé odpovědi mohly výsledné procento výrazně ovlivnit.

Regionální údaje jsou pro nás přesto velmi cenné. Umožňují sledovat rozdíly v potřebách, soběstačnosti, využívání služeb nebo jejich dostupnosti a mohou sloužit jako jeden z podkladů pro jednání s jednotlivými kraji a pro další rozvoj regionální sítě SONS.

Jaký druh zrakového postižení respondenti uvedli?

Také z hlediska charakteru zrakového postižení byl soubor různorodý.

Největší skupinu tvořili respondenti, kteří uvedli praktickou nevidomost – 218 osob (46,7 %).

Dále:

• úplnou nevidomost uvedlo 129 respondentů (27,6 %),
• těžkou slabozrakost 85 respondentů (18,2 %).

Zbývajících 35 respondentů (7,5 %) popsalo svůj stav jiným způsobem. V otevřených odpovědích se objevovaly například různé formy slabozrakosti, onemocnění sítnice, glaukom, makulární degenerace nebo kombinace více zrakových obtíží.

Výsledky tedy nejsou zkušeností pouze jedné úzce vymezené skupiny. Zahrnují jak nevidomé, tak těžce slabozraké lidi a osoby s dalšími závažnými poruchami zraku.

Zrakové postižení od narození i získané během života

Velmi důležitým údajem je také doba vzniku zrakového postižení.

• 202 respondentů (43,3 %) uvedlo, že zrakové postižení vzniklo v dospělosti,
• 182 respondentů (39,0 %) jej má od narození,
• 83 respondentů (17,8 %) uvedlo vznik v dětství.

Soubor tedy téměř rovnoměrně zachycuje zkušenost lidí, kteří se zrakovým postižením žijí od narození, a těch, kteří se s ním museli vyrovnat až později.

To je z hlediska potřeb velmi důležitý rozdíl. Člověk, který je nevidomý od narození nebo od dětství, může mít jiné zkušenosti, návyky a potřeby než někdo, kdo zrak ztrácí například ve středním nebo vyšším věku.

Právě lidé, kterým se zrak výrazně zhorší během života, mohou potřebovat nově získat informace o dostupných službách, naučit se pracovat s kompenzačními pomůckami, zvládnout prostorovou orientaci, práci s digitálními technologiemi nebo další sebeobslužné dovednosti.

Pro většinu respondentů je zrakové postižení dlouhodobou životní zkušeností

Na otázku, jak dlouho jejich zrakové postižení trvá, odpověděli všichni respondenti.

Výsledky jsou velmi jednoznačné:

• více než 10 let – 412 respondentů (88,2 %),
• více než 3 roky – 45 respondentů (9,6 %),
• 1 až 3 roky – 10 respondentů (2,1 %).

Naprostá většina účastníků tedy se zrakovým postižením žije dlouhodobě.

To představuje jednu ze silných stránek šetření. Respondenti často hodnotí služby, dostupnost prostředí, zaměstnávání nebo informovanost na základě dlouhodobé osobní zkušenosti.

Zároveň je však třeba věnovat pozornost také lidem, kteří o zrak přicházejí nově. V našem souboru jsou zastoupeni podstatně méně, přesto mohou mít právě v počátcích velmi intenzivní potřebu podpory, informací a odborných služeb.

Zrakové postižení nemusí být jediným zdravotním omezením

Na otázku, zda mají kromě zrakového postižení také jiné zdravotní postižení či omezení, odpovědělo 458 respondentů.

279 respondentů (60,9 % z odpovídajících) uvedlo, že další zdravotní postižení nemají.

Naopak 179 respondentů (39,1 %) uvedlo vedle zrakového postižení také další zdravotní komplikaci nebo postižení.

Mezi nejčastěji uváděné patřilo:

• pohybové postižení – 68 respondentů,
• sluchové postižení – 41 respondentů.

V dalších otevřených odpovědích se objevovala například cukrovka, neurologická, interní či další chronická onemocnění a kombinace více obtíží.

Téměř dvě pětiny odpovídajících tedy řeší kromě zrakového postižení ještě další zdravotní omezení. To je významné zejména při plánování sociálních služeb. Potřeby člověka se souběhem zrakového a pohybového či sluchového postižení mohou být výrazně odlišné od potřeb člověka, jehož jediným zdravotním omezením je zrak.

Členové SONS tvoří významnou část souboru

Na otázku členství v SONS odpověděli všichni respondenti:

• 345 respondentů (73,9 %) uvedlo, že jsou členy SONS,
• 101 respondentů (21,6 %) členy není,
• 21 respondentů (4,5 %) na tuto otázku odpovědět nechtělo.

Tento údaj je důležitý pro správnou interpretaci celé analýzy.

Dotazník byl šířen prostřednictvím poboček SONS, partnerských organizací a dalších komunikačních kanálů, a proto je přirozené, že členové SONS jsou v souboru zastoupeni výrazně.

Současně je pro nás velmi cenné, že se zapojilo také více než sto lidí, kteří členy SONS nejsou. Jejich odpovědi nám umožňují alespoň částečně sledovat zkušenosti a potřeby lidí mimo členskou základnu organizace.

Ekonomická situace respondentů je různorodá

Také z pohledu ekonomické aktivity nejde o homogenní skupinu.

252 respondentů (54,0 %) uvedlo, že pobírají invalidní důchod, a 174 respondentů (37,3 %) starobní důchod.

Současně:

• 136 respondentů (29,1 %) uvedlo zaměstnanecký poměr,
• 27 respondentů (5,8 %) působí jako OSVČ.

Jednotlivé kategorie se přitom mohou překrývat. Typickým příkladem je současný výkon zaměstnání a pobírání invalidního důchodu.

Celkem minimálně 152 respondentů (32,5 %) přímo deklarovalo nějakou formu pracovní aktivity.

I tento údaj ukazuje, jak různorodá komunita osob se zrakovým postižením je – od studentů a lidí v produktivním věku přes pracující příjemce invalidního důchodu až po seniory.

Jak tedy našeho „typického respondenta“ popsat?

Ve skutečnosti žádný jednoduchý typický respondent neexistuje.

Do šetření se zapojili mladí lidé i senioři, zaměstnanci i lidé v důchodu, ženy i muži, lidé od narození nevidomí i ti, kteří o zrak přišli až v dospělosti, obyvatelé Prahy, krajských měst i menších regionů.

Právě tato různorodost je pro analýzu cenná. Připomíná, že ani potřeby osob se zrakovým postižením nelze redukovat na jednu univerzální představu.

Jiné potřeby může mít mladý člověk vstupující na trh práce, jiné člověk, který ve středním věku začne přicházet o zrak, a jiné senior, který současně řeší další zdravotní obtíže.

Jak výsledky správně interpretovat?

Při práci s výsledky je důležité připomenout několik metodických omezení.

Šetření bylo anonymní a dobrovolné a respondenti nebyli vybíráni statistickým náhodným výběrem. Výsledný soubor proto není reprezentativním statistickým vzorkem celé populace osob se zrakovým postižením v České republice.

Silněji jsou zastoupeni zejména:

• členové SONS,
• lidé ve věku 50 let a více,
• některé kraje České republiky.

Naopak méně jsou zastoupeni mladí lidé a respondenti z některých regionů.

Z výsledků proto nelze například tvrdit, že 36,8 % všech osob se zrakovým postižením v České republice je starších 65 let nebo že jednotlivé krajské výsledky přesně popisují celou populaci daného kraje.

Výsledky ale poskytují něco jiného a velmi cenného: rozsáhlý soubor 467 konkrétních zkušeností lidí se zrakovým postižením z celé České republiky.

Umožňují nám identifikovat opakující se potřeby, problémy a zkušenosti, porovnávat jednotlivé skupiny respondentů a získané poznatky využívat při dalším rozvoji služeb, poboček a advokační činnosti SONS.

467 respondentů, 467 životních zkušeností

Za každým číslem v této analýze je konkrétní člověk a jeho zkušenost.

Právě proto výsledky nevnímáme pouze jako statistiku. Slouží nám jako podklad pro rozhodování o dalším rozvoji služeb, posilování regionální sítě, plánování terénní podpory, vzdělávacích a dalších aktivit i pro jednání se státní správou, kraji, městy a dalšími institucemi.

Děkujeme všem 467 respondentům, kteří nám svůj čas, zkušenosti a názory poskytli.

Petr Růžička
Vedoucí šetření Analýzy potřeb osob se zrakovým postižením v České republice

Projekt SONS 360: Cesta k udržitelnosti a kvalitě je realizován Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých ČR za podpory Operačního programu Zaměstnanost plus (OPZ+).