Kavárna "potmě"

Velikonoční pondělí bylo za námi a k nám dorazilo auto firmy Kavárna Krtek s netopýrem, které přivezlo skvělý kávovar a především zkušeného baristu Jiřího. V našich prostorách jsme upravili stoly, zatáhli venkovní rolety a vytvořili naší Kavárnu U krtka s netopýrem.  Na stolech nechybělo menu v bodovém písmu a jedno velké černotiskové si mohli návštěvnící přečíst u vchodu. Když konečně desátá hodina na kostelních věžích odbila, kavárna otevřela své dveře a v nich stál usměvavý barista v tmavé vestičce, bílé košili a s motýlkem. U koho se potvrdilo podezření, že ještě něco vidí, tomu Hanka s Kristýnkou nasadily klapky na oči a zkušený barista již přiváděl první hosty k nejvzdálenějšímu stolu. A pak už to začalo obě pracovnice a spolumajitelky této luxusní kavárny začaly nabírat objednávky a barista vyráběl presso, cappuccino či latté. Pak přišla na řadu objednávka nealko nápojů. Perlátor zapůjčený firmou „Perlíme ve dne v noci“ vyráběl vodu jemně či hrubě naperlenou. A samozřejmě ke kávě patří i nějaký ten dezert. Dezerty byly dovezeny od cukrářky „Sladká Růženka“ a „Liedlova dobrota“. Barista zatím chodil mezi stoly a prohodil vždy pár vřelých slov se zákazníky. Vysvětlil např., že káva je dovezená, až z daleké Brazílie – prý se jednalo o pozdní sběr, protože jí prostě nasbírali pozdě. A tak zábava samovolně plynula. A jaké byly dojmy ze strany návštěvníků? Inu někteří pili a jedli vše, co před sebou nahmátli, což občas vedlo k nečekaným následkům, kdy ten, kdo se domníval, že má ještě kávu či dezert ke konzumaci, rychle zjistil, že už nemá. Také ťukání na zdraví se ukázalo, jako poměrně složitá disciplína. Nezřídka se stávalo, že ťukající si ťukal s vlastním hrnkem od kávy, který mu mezitím vypil jeho soused či sousedka. Po dvou hodinkách se personál změnil ve vyhazovače a pomalu, avšak nekompromisně začal lifrovat hosty ven z kavárny.  Ti ovšem odcházeli s příjemným pocitem hezkého dopoledne a těší se, až k nám Kavárna Krtek s netopýrem opět zavítá.