Jak jsme navštívili výstavu Karel IV. a korunovační klenoty v českoskalickém Muzeu Boženy Němcové

Návštěva výstavy Karel IV. a korunovační klenoty v českoskalickém Muzeu Boženy Němcové dne 21. 1. 2026

Tuto výstavu navštívili v hojném počtu členové poboček SONS Náchod a Trutnov (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých).

Je pro Českou Skalici a zdejší Muzeum Boženy Němcové ctí, že tato významná akce proběhla právě zde. A bylo tady opravdu co k vidění. V muzeu pro nás připravili komentovanou prohlídku se zaměřením na zmiňované korunovační klenoty s podrobným popisem. V této souvislosti jsme též zhlédli velké podobizny 22 panovníků (od Karla IV. až po Ferdinanda V.), kteří byli těmito klenoty korunováni. O této slávě mimo jiné píše českoskalický rodák Václav Řezníček v knize Dědeček či Alois Jirásek v pětidílném románu F. L. Věk.

Korunovační klenoty od roku 1918 již původnímu účelu neslouží, ale jsou symbolem české samostatnosti a státnosti. Soubor obsahuje svatováclavskou korunu, královské jablko, žezlo, roucho, čepičku s poduškou pod korunu a pouzdro na tyto cenné předměty.  Nejstarší a nejcennější z klenotů je svatováclavská koruna, kterou dal zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci.

Je zhotovena z dvacetikarátového  zlata, její součástí je 20 perel a 96 drahokamů. V podobě koruny najdeme symboliku různého charakteru. Legenda praví, že kdo si korunu neoprávněně nasadí, do roka zemře. To se stalo zastupujícímu protektorovi protektorátu Čechy a Morava Reinhardu Heydrichovi, který zemřel na následky atentátu 4. června 1942.

Dle rozhodnutí Karla IV. nesmí svatováclavská koruna opustit Pražský hrad. Klenoty jsou uloženy v korunní komoře v katedrále sv. Víta. Komora je chráněna dveřmi se sedmi zámky. Držiteli klíčů k nim je sedm významných osobností.  Prezident, předsedové vlády, senátu a poslanecké sněmovny, pražský arcibiskup, probošt kapituly sv. Víta a primátor města Prahy.

Historie však v rozporu se stanoviskem Karla IV. zaznamenala řadu přesunů těchto klenotů. Byly také uloženy na hradě Karlštejn, v kostele v Českých Budějovicích, ve Vídni a dokonce nakrátko i v Žilině,

Průvodkyně nás rovněž seznámila s historií Muzea Boženy Němcové i se zajímavostmi v okolí.

Čtenáře je vhodné v uvedené souvislosti s naším nejslavnějším panovníkem Karlem IV. blíže seznámit. Narodil se v Praze roku 1316 Elišce Přemyslovně a Janu Lucemburskému. Brzy poté byl od matky odloučen a pobýval na hradech Loket a Křivoklát, později na francouzském královském dvoře. Jako sedmiletý byl oženěn se stejně starou Blankou z Valois (1323-1348). V mládí se věnuje studiu, účastní se rytířských turnajů i bitev.

V roce 1341 byl českým sněmem uznán za budoucího panovníka. Od 40. Let je považován za favorita na panovníka římskoněmecké říše.  Z tohoto důvodu bylo v roce 1344 povýšeno pražské biskupství na arcibiskupství a zahájena stavba metropolitní katedrály sv. Víta. Stavitel Matyáš z Arrasu. V roce 1348 založil Karel IV. Nové Město pražské a zřídil Karlovu univerzitu, nejstarší univerzitu severně od Alp.  Tehdy také zahájil výstavbu hradu Karlštejn, kaple sv. Václava a paláce na Pražském hradě. Karel IV. předsedal sněmu české a římské šlechty. V roce 1355 je v Římě korunován na císaře říše římskoněmecké. O rok později vydává Zlatou bulu mimo jiné upravující volbu římského krále a potvrzující výjimečné postavení Českého království v rámci číše. V roce 1357 nechal v Praze přes Vltavu postavit nový kamenný most pojmenovaný po něm. V tomto období také staví v západních Čechách hrady Kašperk a Radyně sloužící k ochraně obchodních stezek, případně nalezišť zlata. V roce 1370 zakládá naše pozdější nejznámější lázeňské město Karlovy Vary.

Během své vlády vedl významná politická jednání, povznesl země Koruny české, stal se významnou osobností u nás i v cizině. V anketě konané v 90. letech minulého století byl prohlášen za nejvýznamnějšího Čecha. Zemřel v roce 1378.

Nebylo náhodou, že jej tehdy nad jeho rakví tehdejší přední učenec Vojtěch Raňkův z Ježova poprvé nazval Otcem vlasti. Toto jeho pojmenování je v souvislosti s jeho jménem právem užíváno dodnes.

Kromě již zmiňované Blanky z Valois, měl Karel IV.  ještě tři další manželky: Annu Falckou (1349-1353), Annu Svídnickou (1353-1362) a Alžbětu Pomořanskou (od roku 1363). Z jeho 25 potomků je nejznámější Václav IV. a v Čechách neoblíbený císař Zikmund.

V tento den jsme se dověděli mnoho nového. Vedle nových vědomostí jsme si oživili i ty staré, většinou získané již v době našeho mládí.

Tradičně jsme výlet za českou minulostí zakončili v hospůdce na náměstí a při dobré kávě v místní cukrárně. Poté jsme se rozloučili s přáteli z Trutnova.

Děkujeme organizátorům akce Adrianě Teplé z Trutnova a Aleši Podlešákovi z Náchoda. Těšíme se na další setkání v Trutnově.

Zapsala Mgr. Běla Hejzlarová, členka SONS Náchod