IN - OK z České Třebové 9/19
---------------------------------------------------------------------------
INTERNETOVÉ OKÉNKO
Číslo IX. / 2019
Oblastní odbočky SONS ČR, z. s.
v České Třebové
Vydává: SONS ČR, z.s. Oblastní odbočka Česká Třebová Mlýnská 900, Česká Třebová 560 02 Tel.: 465 535 325 Email: ceskatrebova-odbocka@sons.cz |
KONTAKTY:
☗ Adresa: OO SONS ČR z.s., Mlýnská 900, 560 02 Česká Třebová
☎ Telefon: 465 535 325, mobil: 607 657 188
@ email: ceskatrebova-odbocka@sons.cz
www Články a fotografie naleznete na www.sons.cz/ceskatrebova
Provozní doba:
Pondělí 9:00→12:00 ↔ 14:00→16:30hod.
Středa 9:00→11:30 ↔ 12:30→16:30hod.
Osobní schůzky si prosím rezervujte telefonicky předem, abychom Vám
mohli poskytnout co nejkomplexnější služby a poradenství.
Rada oblastní odbočky...
Předseda: Ivo Psota
Místopředseda: Marie Svobodová
Pokladní: Elenka Simonová
Život odbočky…
Gratulace a přání,
našim členům zasíláme poštou osobní přání k životnímu jubileu a k narozeninám.
Vydáváme čtvrtletně „OKÉNKO“ tj. zkrácená verze informací o činnosti oblastní odbočky.
Klubová činnost, probíhá dle plánu:
Každé pondělí – Německá konverzace od 14:00 – 16:00 hod..
Lichou středu – Zpívánky od 14:00 – 16:00 hod.
Sudou středu – Šikovné ruce od 13:00 – 16:00 hod.
Turistika – každý pátek, bližší informace v kanceláři.
ČLÁNKY o ZÁŘIJOVÝCH aktivitách …
Tajný zájezd…
Je to dlouholetá tradice, že poslední zájezd sezony je Tajný zájezd. Tato akce má mnoho příznivců ale i odpůrců - cituji „přeci nepojedu na zájezd, když nevím kam“. Naopak příznivci v tom vidí a cítí trochu napětí a překvapení. Prostě co člověk to názor.
Příprava zájezdu bývá rok od roku složitější, mnozí účastníci jezdí na zájezdy i s jinou organizací a tak mají Česko procestované. Nicméně letošní zájezd (již druhý) byl nasměrován na jih Moravy. Cílem bylo město Strážnice a obec Petrov s datem odjezdu sobota 14tého září o půl sedmé ráno. Ranní odjezd byl nutný, protože to je přeci jenom kus cesty. Cesta ubíhala, občas se ozvala otázka, kam to vlastně jedeme? V Přerově nás dopravní značení navedlo na objížďku, která nám narušila naše časové plány. Telefonát do známého skanzenu ve Strážnici nám posunul objednanou prohlídku na dvanáctou hodinu. Ale to stále účastníci nevěděli, kam máme namířeno. Objížďka nás zavedla do Zlína, Otrokovic a pak už jsme se nasměrovali na cílové místo. Průjezd Strážnicí byl uzavřen, protože zde probíhalo vinobraní. Nás nejprve čekala komentovaná prohlídka skanzenu. Stará stavení převážně s doškovou střechou, ukázka bydlení a hospodaření našich předků.
Na programu vinobraní byl krojovaný průvod, což si někteří nenechali ujít. Po druhé hodině odpolední začal průvod, který vycházel od Skalické brány a končil na náměstí, kde bylo připraveno podium pro první vystupující. Úvod průvodu zahajovali bubeníci a pak již postupně následovali Strážnické folklorní soubory a krojované skupiny z okolních obcí. Vinobraní provázel i jarmark na náměstí. Návštěvníci si mohli zakoupit různé dobroty, upomínkové předměty a samozřejmě víno nebo burčák. Návštěva Strážnice, skanzenu a vinobraní se nám moc líbila. Jistě bychom mohli navštívit například zámek nebo muzeum ale čas je neúprosný a vše se stihnout nedá za pár hodin, které jsme tam strávili.
Další naše putování pokračovalo do obce Petrov, kde se nachází
„ Památková rezervace lidové architektury - Plže je chloubou obce Petrov. V areálu je okolo 80 vinných sklepů budovaných od 15. století. Sklepy budovali sami vinaři. Vinné sklepy vytvářejí ulicovou zástavbu se dvěma náměstíčky. Areál je hojně navštěvován turisty a rozvíjí se zde výrazně vinařská turistika“, citace ze stránek obce Petrov.
Zastávka s prohlídkou, možností ochutnání z nabídky zdejších vinařů a krátké posezení bylo příjemné. Pomalu se schylovalo k večeru a nás čekala cesta domů.
Po celý den nám počasí přálo, což umocňovalo pěkný zážitek ze Strážnice i Petrova. Výlet se nám vydařil.
Turistické šlápoty…
Turisté opět zahájili po prázdninách svou činnost. Vycházky mají naplánované na pátek, pokud se nedomluví jinak. Trasy jsou kratší do 7 km, což zvládne skoro každý, kdo má zájem strávit aktivní den. Popřejme turistům pěkné počasí a hodně našlapaných kilometrů. Již teď se těšíme na informace z jejich výšlapů.
Připravil I.P.
3D NEsmír v České Třebové,
V pondělí 16tého září do naší odbočky v České Třebové přijeli pánové Petr a Petr Duškovi, aby nám se zrakovým hendikepem ukázali, že vesmír není jen nehmatná černá tma s ledabyle poházenými hvězdičkami. Přítomní hmatem zjišťovali jak je země malá oproti slunci, jak vypadají planety sluneční soustavy, jaký je povrch měsíce, čím se do vesmíru létá a mnoho dalšího. Tohle všechno se dozvěděli hmatem díky modelům vytištěným na 3D tiskárnách. Na závěr se filozoficky debatovalo o budoucnosti cestování do vesmíru, jaký má vesmír tvar, zda je nekonečný, a jestli někde potkáme ufonaJ
Vesmír nám byl tak blízko jako nikdy. Rád bych tímto článkem poděkoval oběma Petrům za zapálené povídání a věřím, že se v budoucnu opět sejdeme při dalším tematickém hmatovém povídání.
Jakub KUboš Kročák
Poradna…
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 09/2019
Dnes jsem se rozhodl věnovat článek situaci, ve které by se jistě nikdo z nás dobrovolně nechtěl ocitnout, nicméně ze zkušenosti v poradně vím, že se bohužel týká i nejedné osoby z našich řad; jde o exekuční vymáhání povinnosti, kterou „povinný“ (tak se člověk, proti němuž je exekuce vedena, nazývá) nesplnil a nyní je plnění oprávněným (to je pochopitelně označení pro navrhovatele exekuce) vymáháno. Konkrétně půjde o vymáhání formou přikázání pohledávky a zejména srážek ze mzdy a jiných příjmů a dozvíte se, kolik musí zbýt povinnému z důchodu, z něhož jsou exekuční částky sráženy.
Splnění soudem pravomocně uznaného dluhu lze vymáhat buď výkonem soudního rozhodnutí, ale mnohem častěji je vymáháno pomocí soudních exekutorů. Exekuci lze provádět různými způsoby, podstatné je, jaká povinnost je vymáhána. Velmi často jde o povinnost spočívající v zaplacení peněžní částky a tuto povinnost lze podle ustanovení § 59 exekučního řádu (zákona 120/2001 Sb., provádět těmito způsoby:
- a) srážkami ze mzdy a jiných příjmů,
- b) přikázáním pohledávky,
- c) prodejem movitých věcí a nemovitých věcí,
- d) postižením závodu,
- e) správou nemovité věci,
- f) pozastavením řidičského oprávnění.“
Většinu z výše uvedených způsobů si asi umíme představit, snad jen u písmene b) vyložím, že jde nejčastěji o příkaz peněžnímu ústavu (typicky bance), aby prostředky uložené na bankovním účtu povinného odeslal exekutorovi. A je třeba uvést, že se nemusí jednat jen o účet povinného, že je možné zabavit i prostředky z účtu manžela povinného. Každý z uvedených způsobů má určitá pravidla, zde snad uvedu jedno pro exekuovanou osobu dosti zásadní, že je-li doručen bance exekuční příkaz, nesmí dle ustanovení § 304b občanského soudního řádu (z. č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zablokovat a později exekutorovi odeslat všechny prostředky z účtu, pro povinného musí zůstat částka ve výši dvojnásobku životního minima jednotlivce, tedy pro samostatně posuzovanou osobu půjde o 6 820 Kč. Ale platí to pouze pro jeden účet a pouze jednou, to znamená, že pokud na účet dorazí další finanční prostředky, ty už mohou být exekutorovi odeslány všechny.
Dále je velmi důležité, že exekutor může způsoby vymáhání částky kombinovat tak, aby dosáhl co nejrychleji a nejsnadněji účelu exekuce, tedy uspokojení oprávněné osoby. Ostatně to je jedna z hlediska oprávněného (věřitele) z nejzásadnějších výhod postupu dle exekučního řádu oproti klasickému výkonu soudního rozhodnutí, že oprávněný nemusí předem označit způsob provedení exekuce, že o něm rozhoduje právě až exekutor během řízení a že tyto způsoby může různě kombinovat.
Po poněkud obecném úvodu však přistupme k hlavnímu bodu zájmu tohoto článku, a tím je výkon exekuce formou srážek ze mzdy či jiných příjmů.
Představme si člověka, jehož jedinými příjmy jsou invalidní důchod pro invaliditu III. Stupně ve výši 11 000 Kč, příspěvek na péči a příspěvek na mobilitu. Tento člověk si postupně pořídil několik „super výhodných“ půjček, které nejdříve splácel, ale postupně se dostal do dluhové pasti, tedy začal si půjčovat další půjčky na to, aby mohl splatit předchozí, až jeho dluh dosáhl celkové částky 200 tisíc korun. Věřitel právě této částky našemu dlužníkovi poslal předžalobní výzvu k zaplacení, na kterou dlužník nereagoval, a proto věřitel navrhl soudu, aby tento vydal platební rozkaz na zaplacení zmíněného dluhu i s příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, které se k původní jistině začaly od okamžiku splatnosti připočítávat. Náš dlužník ani na soudní platební rozkaz nereagoval, a tak se věřitel obrátil na soudního exekutora s návrhem na exekuční vymožení částky.
Dlužník nemá žádnou nemovitost, bydlí sám v pronajaté garsoniéře, což exekutor snadno zjistí. Stejně tak snadno zjistí příjmovou situaci dlužníka, který se návrhem na exekuci stává tzv. povinným a rozhodne se exekuci vykonat právě srážkami ze mzdy či jiných příjmů, v tomto případě z invalidního důchodu. Na příspěvek na péči ani na příspěvek na mobilitu totiž exekutor sáhnout nemůže, protože jde o dávky příslušnými právními předpisy z výkonu rozhodnutí i exekuce vyloučené.
A zde přicházíme ke klíčové otázce, kolik může exekutor měsíčně z invalidního důchodu zabavit? Každému je jasné, že zabaven nemůže být celý důchod, že povinnému musí být ponecháno něco na život, zákon mluví o nezabavitelné částce. Výši Nezabavitelné částky stanoví vláda nařízením, konkrétně jde o nařízení č. 595/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tato částka se rovná dvěma třetinám životního minima jednotlivce a normativním nákladům na bydlení jedné osoby. V současnosti tato částka činí 6 428,67 Kč. Tato částka se pak zvyšuje, pokud má povinný vyživovací povinnost k další osobě, typicky tedy k manželovi či dítěti, a to na každou takovou osobu o částku 1 607,17 Kč.
Již jsme si řekli, že náš povinný žije sám, z důchodu 11 000 Kč tedy odečteme částku 6 428,67 a získáme číslo 4 571,33, co dál?
Další pravidla výpočtu stanoví § 279 odst. 1 občanského soudního řádu – trochu složitě, ale po jeho citaci ustanovení na příkladu jasně vysvětlíme:
„Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny.“
Z tohoto ustanovení plyne, že našemu povinnému nezůstane jen ono nezabavitelné minimum, tedy těch cca 6 430 korun, nýbrž že mu zbude přinejmenším ještě jedna třetina z částky 4 571,33, tedy dalších 1 523 Kč. A dále bude jeho výše srážky a výplaty záležet na tom, zda dluh, který měl splnit, byl či nebyl tzv. přednostní pohledávkou. Seznam přednostních pohledávek obsahuje § 279 odst. 2 OSŘ, cituji:
- a) pohledávky výživného;
- b) pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;
- c) pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy;
- d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
- e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
- f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
- g) příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
- h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
- i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
- j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
- k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.“
Protože dluhy našeho povinného, jak jsem je naznačil výše, jsou pohledávkami nepřednostními, budou uspokojovány jen z třetiny vypočtené výše, tedy z částky 1 523 Kč. Tedy, z důchodu 11 000 Kč bude povinnému strhávána částka ve výši 1 523 Kč, vše ostatní (9 477 Kč) mu bude vypláceno. Kdyby však náš povinný dlužil např. na výživném, pak by mu byla strhávána částka 3 046 Kč.
Říkáte si, že na tom vlastně exekuovaný nebude tak špatně? Těžko říci, já bych v jeho kůži rozhodně být nechtěl; nezapomeňme, že exekutor se může snažit postihnout další majetek, kterého by v průběhu strhávání povinný nabyl, movitý i nemovitý, mzdu od zaměstnavatele, atd. Na druhé straně, nechtěl bych být ani věřitelem tohoto exekuovaného. Vždyť jen získání jistiny dluhu, tedy oněch dvouset tisíc by mu při takovýchto srážkách trvalo téměř 11 let, a to bez započítání příslušenství dluhu, nákladů exekutora (ty se ovšem pokrývají přednostně a eventuálních dalších nákladů samotného věřitele).
Závěrem tedy nám všem držím palce, abychom zvládli všechny po právu vzniklé pohledávky uhradit včas a vymáhání ať již formou exekuce či výkonu soudního rozhodnutí tak předešli.
Za Sociálně právní poradnu SONS v Praze
Luboš Zajíc
Kompletní článek převzat z konference VIS-IMP
Naši sponzoři Města a Obce
Naši činnost finančně podporuje: Krajský úřad Pardubického kraje. Město: Česká Třebová, Bystré, Letohrad, Ústí nad Orlicí a Svitavy, Obce: Hradec nad Svitavou, Semanín, České Libchavy, Němčice a Opatovec. Za finanční podporu všem děkujeme.
|
Časopis vychází pro vnitřní potřebu členů Oblastní odbočky SONS ČR, z. s.
v České Třebové a jejich příznivců.