Historie Kosmonos

Kosmonosy jsou město v okrese Ml. Boleslav, ležící zhruba 50 km severovýchodně od Prahy a těsně sousedící s městem Mladá Boleslav. Dominantními památkami města jsou renesanční zámek ze 16. století,  Loreta, kostel Povýšení sv. Kříže ze 17. století s raně barokní zvonicí a barokní fara. V budovách bývalého piaristického kláštera sídlí druhá nejstarší psychiatrická nemocnice v České republice. Žije zde přibližně 4 800 obyvatel.

Historie

Podle archeologických nálezů se odhaduje první osídlení oblasti kolem Kosmonos na dobu před 7 000 lety. Název Kosmonosy je odvozen od slova kosma, tedy mnoho vlasů. Přímo o Kosmonosích se poprvé píše v darovací listině správy Pražského hradu, kterou byla osada v roce 1186 darována řádu sv. Jana Jeruzalémského.

Kosmonosy změnily mnohokrát majitele, v 15. století patřily ke zvířetickému panství. Roku 1650 stal pánem Heřman Černín z Chudenic z rodu Černínů, za jejichž vlády poznalo město značný rozvoj. Humprecht Jan Černín zde založil Svobodnou obec řemeslnickou. V té době byl také postaven kostel sv. Kříže, Campanilla – věž Lorety, byla založena obora a mnohé další stavby. Mnohem známější stavbou hraběte je samozřejmě Černínská palác v Praze. Hrabě měl údajně při hledání místa pro stavbu paláce podmínku, že z oken musí být za jasného počasí vidět kosmonoský zámek. Heřman Jakub Černín založil v Kosmonosích piaristickou kolej s gymnáziem, jenž se stalo střediskem vzdělanosti celého Mladoboleslavska. Kolej byla po reformách Josefa II. zrušena a gymnázium přesunuto do Mladé Boleslavi.

V roce 1738 prodali Černínové Kosmonosy Hrzánům z Harasova, kteří jej vlastnili 20 let. Dalším majitelem se stal hrabě Josef de Bolzo, který zde v roce 1764 založil textilní manufakturu, bělidlo a barvírnu u Jizery, kde později vyrostla továrna na potiskování látek TIBA. Továrnu později koupila rodina Leitenbergerů, která zde po roce 1800 vlastnila téměř všechny nemovitosti. V 18. století se majiteli stali MIrbachové, posledním urozeným držitelem panství byl baron Klinger.

Městys Kosmonosy byl povýšen dne 36. října 1913 Františkem Josefem I. na město. Dalšího rozkvětu se město dočkalo v období mezi první a druhou světovou válkou. Václav Svoboda postavil továrnu na traktory Svoboda, která proslavila město po celém Československu. Za protektorátu byla v Kosmonosích německá vojenská posádka o síle 60 mužů. Celkem 68 občanů města bylo internováno v koncentračních táborech – 11 z nich bylo popraveno nebo umučeno.

Po válce se Kosmonosy spojily s Mladou Boleslaví, což ale nepřineslo očekávaný efekt, a tak v roce 1954 došlo opětovnému osamostatnění. Další administrativní přičlenění k Mladé Boleslavi přišlo v době normalizace 1. ledna 1974. Po změně režimu v Československu se nakonec na přání občanů 24. listopadu 1990 obec obnovila samostatnost, a byl jí navrácen status města. V květnu 1994 městské zastupitelstvo schválilo žádost občanů obce Horní Stakory o připojení ke Kosmonosům.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav
• 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mladá Boleslav
• 1868 země česká, politický i soudní okres Mladá Boleslav
• 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mladá Boleslav
• 1945 země česká, správní i soudní okres Mladá Boleslav
• 1949 Pražský kraj, okres Mladá Boleslav
• 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav

Rok 1932

Ve městě Kosmonosy s 4210 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:

• Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, Zemský ústav pro choromyslné, sbor dobrovolných hasičů, výroba cementového zboží, 2 cihelny, elektrické podniky, továrna na elektromotory, ovocnářské a zelinářské družstvo, pila, 2 stáčírny lahvového piva, spořitelna, spořitelní a záložní spolek, okresní hospodářská záložna, 2 stavební družstva, 2 stavitelé, továrna na svíčky, 2 velkostatky.
• Služby: 7 lékařů, 2 autodrožky, bednář, biograf Edison, cukrář, obchod s dobytkem, drogerie, elektrotechnické potřeby, fotoateliér, 6 holičů, 8 hostinců, kamnář, 2 kapelníci, 2 klempíři, kolář, kominík, konsum Včela, konsum Bratrství, 2 kováři, 8 krejčích, lékárna, 2 malíři, 3 modistky, 6 obuvníků, 8 obchodů s ovocem, 3 pekaři, pohodný, pohřební ústav, 2 pokrývači, 2 porodní asistentky, povozník, prádelna, realitní kancelář, 5 řezníků, 2 sedláři, 15 obchodů se smíšeným zbožím, 3 obchody se střižním zbožím, 4 švadleny, 2 tesařští mistři, 4 trafiky, 3 truhláři, 4 obchody s uhlím, obchod s velocipedy, vinárna, voňavkářství, 7 zahradnictví, zámečník, zednický mistr.

Ve vsi  Horní Stakory s 300 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí) byly evidovány tyto živnosti a obchody: 2 hostince, lom, sadař, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek.

zdroj: Wikipedie