Expedice Přes-Bar

Název expedice je poněkud záhadný... Pozvali jsme si přímé účastníky, aby nám vysvětlili, co se za tím názvem skrývá, ale hlavně, aby se s námi o své zajímavé zážitky podělili.

Ve čtvrtek 23. listopadu do klubovny SONS Olomouc dorazila čtveřice dvou mladých dam a dvou mládenců, kteří nám o dokonce třech expedicích povyprávěli.

Slova se ujal student katedry aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury UP v Olomouci Michal Šmíd. Nejprve zdůraznil význam pohybu pro život člověka obecně, ale zejména pak o jeho důležitosti i pro osoby se zdravotním postižením.

Absolventi výše zmíněné katedry se stanou učiteli tělesné výchovy pro žáky a studenty s nejrůznějším postižením.

Vysvětlil nám, že díky expedici se studenti naučí nejen zorganizovat přípravu a vlastní realizaci cesty, ale především si v praxi osvojí potřeby různých skupin lidí s hendikepem v náročných až extrémních podmínkách.

Michal byl vedoucím letošní expedice, jinak již třetí v pořadí, která vedla rakouskými Alpami a pak pokračovala stále horským terénem přes Lichtenštejnsko a Švýcarsko a končila v Německu.

Poté o svých zážitcích a zkušenostech hovořila nevidomá účastnice Zuzka Chamulová a Standa Foret, taktéž zcela nevidomý mladý muž, jenž absolvoval všechny tři dosavadní expedice.

Výpravu vždy tvoří z větší části studenti fakulty a několik zástupců různých skupin lidí s hendikepem –zrakově postižených, vozíčkářů nebo tělesně postižených, neslyšící a v poslední expedici byla i mentálně postižená dívka.

Všichni nocují ve stanech, jen ve výjimečných případech někteří v chatičkách.

Postižení nemají jednoho stálého průvodce na celou cestu, ale studenti se střídají, aby si tak všichni vyzkoušeli "všechno“.

Velmi náročné bylo zdolávání horských cest a sestupů včetně slaňování.

Letošní cestu doprovázely vydatné deště, takže o to bylo expediční putování náročnější.

Nicméně zážitky jsou o to intenzívnější.

Došlo i na vyprávění o loňské expedici, kterého se ujala slečna Lucie Kuthejlová, jako její vedoucí.

Trasa vedla taktéž horským terénem přes Rakousko a Slovinsko a končila v italském Terstu.

Opět ji doplnil Standa Foret, který přidal své úžasné zážitky z první expedice, jež vedla přes Švédsko a poté napříč Norskem až do kraje věčného sněhu.

Jeho nezapomenutelným prožitkem byla jízda na saních s šestispřežením psů hasky.

Během vyprávění nám Michal pouštěl z jednotlivých expedicí velmi zajímavá videa a komentoval fotografie promítané na zeď přes dataprojektor.

Nyní už tedy víme, co znamená Expedice přesbar – překonávání bariér ve složitých podmínkách, ale také navazování nových přátelství, vyzkoušení si někdy i nemožného, získávání nových poznatků a nezapomenutelných zážitků. Pro účastníky s hendikepem i pro studenty fakulty, kteří pak svou zkušenost mohou zúročit ve výkonu své budoucí učitelské profese.

A my, kteří jsme se besedy zúčastnili, děkujeme a hluboce „smekáme klobouk!"

J. Příborský

P.S.: Pokud se chcete o expedicích dozvědět více, podívejte se na následující stránky a videa:

http://expedicepresbar.upol.cz/

https://www.youtube.com/watch?v=RlGpp8HICiQ

https://www.hithit.com/cs/project/2317/expedice-presbar-umozni-cestovatelske-zazitky-handicapovanym

https://www.youtube.com/watch?v=DGraOEgWo2Yhttps://www.youtube.com/watch?v=RlGpp8HICiQ

https://www.youtube.com/watch?v=RlGpp8HICiQ