Exkurze na zámku Bučovice

Tato společná akce odboček Zlínského kraje, se konala 20. září. Tak jako v loni prohlídku hradu Buchlova, ji pro nás připravili pracovníci Národního památkového ústavu. Na nádvoří zámku jsme byli rozděleni do tří skupin. Tu naši, „hradišťskokroměřížskou“ vyfasoval, jako průvodce, pan Vojtěch Šimčík. Myslím, že ten den nás nic lepšího nemohlo potkat. Jeho výklad byl velmi osobitý, poutavý a zábavný. Hned na arkádovém nádvoří, tak typickém pro renesanci, nás zaplavil spoustou historek a pověstí o zdejším, nejznámějším hradním pánovi, Janu Šemberovi z Boskovic. Z jeho dalšího povídání o životě lidí v 17. a 18. století vyplynulo, že se jejich život od toho našeho až tak nelišil. Vesele se tunelovalo, páni se místo vládnutí věnovali ženám, hrám, zábavám, hostinám, lovu a jiným kratochvílím. Jen na ženskou krásu se hledělo odlišně.  Dnes, když řekneme o ženě, že je krásná, většině se vybaví dlouhonohá blondýna 90, 60, 90. Tenkrát to však znamenalo, že má dotyčná dvě ruce, obě nohy, rovné tělo a ještě všechny zuby. No nebyli tak nároční, ti naši předkové.
Při prohlídce interiéru zámku jsme kromě dalších zajímavostí, potěšily i své smysly. Hlavně hmat, když jsme si mohli spoustu exponátů i osahat. Třeba krásné kusy oblečení, různé nádoby, poháry (a nejenom na pití), model barokní fontány, praktické sečné a bodné zbraně a mnoho dalšího.
I náš sluch nepřišel zkrátka při ukázkách hry na různé dobové nástroje, jejichž názvy si už ani nepamatuji. Procvičili jsme si i naše hudební vlohy, hrou na jeden z nich. Svá těla jsme protáhli jednoduchým dobovým tancem „brandle“, za doprovodu tónů renesanční hudby. No a naše čichové pohárky jsme poškádlili rozmanitým voňavým kořením, které se tenkrát vyvažovalo zlatem a dnes je nám zatěžko, dát za něj 20 korun.
Na závěr celé akce nás čekalo ještě jedno překvapení, v podobě minikoncertu hlavního organizátora akce Petra Hudce, který nám na kytaru zahrál a zazpíval pár písniček z vlastní produkce.
Byl to opravdu velmi vydařený zájezd a doufám, že ne zdaleka poslední.