Den světla v Troubkách
Publikováno
15.05.2015 20:26
Odbočka Olomouc
Takže 11 členů SONS Olomouc jelo do Přerova, kde nás čekal speciální autobus do obce Troubky.
Jeli s námi i přerovští a vsetínští členové SONS.
Troubky jsou obec v okrese Přerov, protéká jí řeka Bečva. Má cca 2000 obyvatel. Do podvědomí
veřejnosti se obec dostala v roce 1997, kdy byla postižena povodněmi. Bylo zničeno přes 200 domů.
V parčíku u kostela je postaven pomník 9 obětem povodňové katastrofy.
Kdo chtěl, mohl se zúčastnit slavnostní mše svaté. Mše probíhala v duchu šesté neděle velikonoční,
zaměřená hlavně na osobnost Ježíše Krista. Ať je člověk věřící či ne, Ježíš Kristus byl svým učením,
myšlenkami a činy nejvyšší, nejčistší náboženskou osobností. Moje myšlenky směřovaly hlavně
k Nepálu, k lidem postiženým zemětřesením a taky k těm lidem, kteří nesmyslně trpí v oblastech
postižených válkou.
Pan farář také připomněl 70. výročí od konce II. světové války. Vzpomněl 25 miliónů padlých vojáků,
ale ve II. světové válce zahynulo celkem 60 miliónů nevinných lidí. I těm všem patří vzpomínka.
V takových chvílích si člověk uvědomuje, jaké má štěstí probouzet se do každého dne a svobodně se rozhodnout, jak s ním co nejlépe vynaložit.
Mše byla i za nevidomé a hasiče, jejichž patronem je Svatý Florián.
Svatý Florián byl první rakouský svatý. Byl to katolický mučedník. 4. května roku 304 za císaře
Diokleciána byl popraven. Bylo mu na krk přivázáno mlýnské kolo a byl vhozem do řeky. Nechtěl za
žádnou cenu popřít Ježíše Krista.
Malá část relikvie Svatého Floriána byla za Karla IV. převezena do chrámu Sv. Víta.
Jeho ostatky ve středověku měly chránit města před požárem, a protože byl umučen ve vodě, stal se
patronem hasičů.
Takže po slavnostní mši svaté jsme šli průvodem za doprovodu dechové hudby vesnicí na náměstíčko
k soše Svatého Floriána, kde proběhla modlitba k tomuto svatému.
Pak jsme šli do hasičské zbrojnice, kde jsme ochutnali výborný guláš a šli si prohlédnout hasičskou
techniku a používané pomůcky k zásahům.
Velice nás zaujali oděvy, které jsou užívány při likvidaci katastrof a záchraně lidí. Všechny pomůcky
jsou těžké. Jen oděv, který hasiči používají při zásahu váží 23 kg. Taky jsme si ho potěžkali. Helma,
kterou k tomu nosí má 3 kg. Tento užívaný oděv je ohnivzdorný. Má 3 vrstvy. Byly tak dokonalé, že
hasič nepoznal, že hoří a tak se pod pažemi udělala slabší vrstva, aby hasič vnímal zvýšenou teplotu.
Velitel hasičů zažil např. to, že se ztratili v kouři. A kyslíková bomba s dýchací maskou vydrží cca 35
minut. Taky byl zajímavý overal pro vodní zásahy. Je vyrobený vcelku z neoprenu a není v něm cítit
chlad.
Potěžkávali jsme si i hadici s pistolí na hašení, kterou si oblíbila Miluška Balcárková a držela ji do doby,
až se jí unavila ruka. Na své si přišel Pepa Balák, který se vyžíval v technických věcech, jako např.
zjišťoval údaje o elektrocentrále, která hasiče doprovází při zásahových akcích.
Vyzkoušeli jsme si na vlastních tělech proud vzduchu z ventilátoru, který se používá na vyhánění
kouře a má výkon 11000 m3. Honzové s Maruškou zdolali po žebříku vrchol střechy hasičského auta.
A Honza Balcárek fotil a fotil a nafotil prima fotky.
Povídání o všem dalším pokračovalo, no bylo toho hodně. Olomoucké skupině se zde moc líbilo.
Velitel hasičů byl člověk, z kterého vyzařoval klid, pohoda a vstřícnost k nám zdravotně postiženým. A
tam jsem si uvědomila, že to jsou lidé, kteří riskují svoje životy, aby zachránili životy jiných ať při
požárech, havárkách a jiných katastrofách. Dávají lidem kus sebe, tedy naději, že nejsou sami
v takových těžkých chvílích, že jim přišla pomoc. Jsou otevření a dobří k lidem a dokazují, že si váží
jejich životů.
Dnes se dívám na zásahy hasičů úplně jinak. Teď vím, jakou tíhu v sobě i na sobě při zásahu nosí.
Dívám se na ně s větší úctou a obdivem.
Při kávě, koláčích a zákuscích, které napekla dobrá duše (rodina hasiče a člena SONS Přerov) jsme
poslouchali písničky přerovských muzikantů (hrála pracovnice odbočky s manželem – pozn. redakce),
ke kterým jsme se zpěvem přidali a prožili tak krásný zbytek dne.
A loučili jsme se. Za rok na viděnou. Děkujeme za pozvání a příjemně prožitý den.
Na závěr k zamyšlení citát Alberta Einsteina. “Nevím čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve
čtvrté to budou klacky a kameny.“
Pohodové dny všem
Eva Zatloukalová
Jeli s námi i přerovští a vsetínští členové SONS.
Troubky jsou obec v okrese Přerov, protéká jí řeka Bečva. Má cca 2000 obyvatel. Do podvědomí
veřejnosti se obec dostala v roce 1997, kdy byla postižena povodněmi. Bylo zničeno přes 200 domů.
V parčíku u kostela je postaven pomník 9 obětem povodňové katastrofy.
Kdo chtěl, mohl se zúčastnit slavnostní mše svaté. Mše probíhala v duchu šesté neděle velikonoční,
zaměřená hlavně na osobnost Ježíše Krista. Ať je člověk věřící či ne, Ježíš Kristus byl svým učením,
myšlenkami a činy nejvyšší, nejčistší náboženskou osobností. Moje myšlenky směřovaly hlavně
k Nepálu, k lidem postiženým zemětřesením a taky k těm lidem, kteří nesmyslně trpí v oblastech
postižených válkou.
Pan farář také připomněl 70. výročí od konce II. světové války. Vzpomněl 25 miliónů padlých vojáků,
ale ve II. světové válce zahynulo celkem 60 miliónů nevinných lidí. I těm všem patří vzpomínka.
V takových chvílích si člověk uvědomuje, jaké má štěstí probouzet se do každého dne a svobodně se rozhodnout, jak s ním co nejlépe vynaložit.
Mše byla i za nevidomé a hasiče, jejichž patronem je Svatý Florián.
Svatý Florián byl první rakouský svatý. Byl to katolický mučedník. 4. května roku 304 za císaře
Diokleciána byl popraven. Bylo mu na krk přivázáno mlýnské kolo a byl vhozem do řeky. Nechtěl za
žádnou cenu popřít Ježíše Krista.
Malá část relikvie Svatého Floriána byla za Karla IV. převezena do chrámu Sv. Víta.
Jeho ostatky ve středověku měly chránit města před požárem, a protože byl umučen ve vodě, stal se
patronem hasičů.
Takže po slavnostní mši svaté jsme šli průvodem za doprovodu dechové hudby vesnicí na náměstíčko
k soše Svatého Floriána, kde proběhla modlitba k tomuto svatému.
Pak jsme šli do hasičské zbrojnice, kde jsme ochutnali výborný guláš a šli si prohlédnout hasičskou
techniku a používané pomůcky k zásahům.
Velice nás zaujali oděvy, které jsou užívány při likvidaci katastrof a záchraně lidí. Všechny pomůcky
jsou těžké. Jen oděv, který hasiči používají při zásahu váží 23 kg. Taky jsme si ho potěžkali. Helma,
kterou k tomu nosí má 3 kg. Tento užívaný oděv je ohnivzdorný. Má 3 vrstvy. Byly tak dokonalé, že
hasič nepoznal, že hoří a tak se pod pažemi udělala slabší vrstva, aby hasič vnímal zvýšenou teplotu.
Velitel hasičů zažil např. to, že se ztratili v kouři. A kyslíková bomba s dýchací maskou vydrží cca 35
minut. Taky byl zajímavý overal pro vodní zásahy. Je vyrobený vcelku z neoprenu a není v něm cítit
chlad.
Potěžkávali jsme si i hadici s pistolí na hašení, kterou si oblíbila Miluška Balcárková a držela ji do doby,
až se jí unavila ruka. Na své si přišel Pepa Balák, který se vyžíval v technických věcech, jako např.
zjišťoval údaje o elektrocentrále, která hasiče doprovází při zásahových akcích.
Vyzkoušeli jsme si na vlastních tělech proud vzduchu z ventilátoru, který se používá na vyhánění
kouře a má výkon 11000 m3. Honzové s Maruškou zdolali po žebříku vrchol střechy hasičského auta.
A Honza Balcárek fotil a fotil a nafotil prima fotky.
Povídání o všem dalším pokračovalo, no bylo toho hodně. Olomoucké skupině se zde moc líbilo.
Velitel hasičů byl člověk, z kterého vyzařoval klid, pohoda a vstřícnost k nám zdravotně postiženým. A
tam jsem si uvědomila, že to jsou lidé, kteří riskují svoje životy, aby zachránili životy jiných ať při
požárech, havárkách a jiných katastrofách. Dávají lidem kus sebe, tedy naději, že nejsou sami
v takových těžkých chvílích, že jim přišla pomoc. Jsou otevření a dobří k lidem a dokazují, že si váží
jejich životů.
Dnes se dívám na zásahy hasičů úplně jinak. Teď vím, jakou tíhu v sobě i na sobě při zásahu nosí.
Dívám se na ně s větší úctou a obdivem.
Při kávě, koláčích a zákuscích, které napekla dobrá duše (rodina hasiče a člena SONS Přerov) jsme
poslouchali písničky přerovských muzikantů (hrála pracovnice odbočky s manželem – pozn. redakce),
ke kterým jsme se zpěvem přidali a prožili tak krásný zbytek dne.
A loučili jsme se. Za rok na viděnou. Děkujeme za pozvání a příjemně prožitý den.
Na závěr k zamyšlení citát Alberta Einsteina. “Nevím čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve
čtvrté to budou klacky a kameny.“
Pohodové dny všem
Eva Zatloukalová
Obrázky
