Den s našimi seniory

Zájezdovým autobusem jsme se nechali zavést pár kilometrů za Kyjov, do malé obce Svatobořice-Mistřín, kde v říjnu 2017 byl otevřen památník a muzeum Internačního tábora. Jeho historie je vepsaná do let 1914-1950, kdy sloužil k různým účelům, ale ta nejtragičtější léta byla v době války. Našim průvodcem byl člověk nejpovolanější, který za námi přijel až z Brna. i když je místní rodák. Zajímá se o koncentrační tábory a je autorem několika knih s touto tematikou. Takže naše volba průvodce byla jasná - pan Jan Kux.

Do památníku jsme vcházeli přes vagon, protože vězně sváželi nacisté po železnici. V první místnosti jsme si "vyslechli" videoprojekci, která připomíná osudy vězňů. V další pak pokračovalo poutavé vyprávění našeho průvodce nad rozlehlou maketou objektu, kterou jsme si mohli detailně prohlédnout a ke které jsme dostali podrobný popisky. Nebýt oběda který jsme pro všechny zúčastněné měli zajištěn, ještě dlouho by jsme povídali a diskutovali. Proto jsme se ještě na toto smutné místo vrátili odpoledne, abychom si prohlédli i památník, který tvoří 33 podlouhlých ozdobných kovových tvarů vyčnívajících ze země a mířících směrem k obloze. Jsou to vlastně lidé, kteří v naději spínají ruce. A ty ruce navíc ohýbají do tvaru srdce.

Asi cestou domů se některým honily hlavou různé myšlenky, možná nebylo zvoleno nejideálnější místo na pohodový den. Ale je  součástí naší historie a je potřeba se k ní vracet a poukazovat na důsledky...