Článek od člena - Drobné radosti života

„Koupila jsem si nové šaty“, sdělila jsem své kamarádce, která mimochodem oblečení a módu moc neřeší. Přejela mne pohledem, který hovořil něco o mém věku a pak prohlásila: „Když ti to udělá radost!“ Zarazila jsem se. Radost mi to udělalo, ale proč to říká tak nepříjemně? Je to opravdu znak povrchnosti a nedostatek intelektu těšit se z tak přízemních záležitostí? Vždyť právě z takovýchto drobných radostí se náš život skládá. Opravdu velkých radostí nám během let mnoho neposkytuje (pokud vůbec nějaké).

Musela jsem se hájit, že mám samozřejmě i ušlechtilejší radosti: návštěvu divadla, různých besed a přednášek nebo že jsem si přinesla z audio knihovny cédéčka se skvělými knihami. Ale kromě toho mě potěší i spousta drobných – zdánlivě nedůležitých – maličkostí. Mám radost, že mi rozkvetla orchidej, po dlouhé době také ibišek, že si něco hezkého koupím nebo že je jaro a všechno kolem kvete. Zní to trochu jako klišé, ale právě tyto drobné radosti dělají náš život hezčí.

Vždyť kulturu národa tvoří i kultura bydlení, stolování a odívání. A k tomu tak trochu patří i ty nové šaty, nemyslíte? Kolem nás je plno hezkých věcí, plno zajímavostí, které nás potěší, jen je třeba je vidět a vnímat. A pokud nám náš zhoršující se zrak nedovolí vše hezké rozeznat, pak se řiďme heslem, uvedeným na titulní straně našeho Informáčku: „Umění vidět srdcem“.

Marie Procházková, členka