Autobusový výlet do Karlovy Studánky se vydařil

Čtvrtek 21. května se nesl ve znamení dalšího velmi vydařeného výletu na Ovčárnu a do lázní Karlova Studánka. Téměř třicítka účastníků pod vedením Jiřího Jančíka a Soni Bezděkové obdivovala působivé přírodní scenérie srdce Jeseníků – nejprve Ovčárnu pod Pradědem a poté načerpala novou energii díky nejčistšímu vzduchu ve střední Evropě i léčivé vodě ve státních lázních Karlova Studánka.

Cesta ubíhala velmi svižně, takže jsme stihli i výjezd v povoleném intervalu na druhou nejvýše položenou autobusovou zastávku v Česku na Ovčárně, která leží pod majestátním Pradědem v nadmořské výšce 1300 m. Při příjezdu nás přivítal mírný teplotní šok a mlha valící se okolními horami. Většina z nás proto uvítala možnost zahřát se v místní restauraci u kávy, horké čokolády či borůvkového koláče. Při této příležitosti nám Jiří Jančík krátce přiblížil historii a zajímavosti místního lyžařského střediska, mystických Petrových kamenů i vysílače na Pradědu. Málokdo si například uvědomí, že vrchol televizního vysílače je nejvýše položeným pevným bodem v České republice a převyšuje Sněžku o celých 50 metrů. Po občerstvení následovalo společné focení s Petrovými kameny v pozadí. Mlha naštěstí částečně ustoupila a dovolila nám spatřit toto opředené místo v celé jeho kráse, stejně jako občas prosvítající základnu vysílače na Pradědu. Po přibližně hodině jsme se vrátili do autobusu a sjeli o téměř 550 výškových metrů níže do Karlovy Studánky.

Zde se k nám připojili další dva účastníci, kteří přijeli po vlastní ose, a především jsme se setkali s vynikající průvodkyní, rekreoložkou paní Spurnou. Ta nás během hodiny a půl poutavě provedla historií i současností lázní Karlova Studánka. Prohlídka měla podobu přibližně jeden a půl kilometru dlouhé procházky rozkvetlým lázeňským areálem. Dozvěděli jsme se například o přísných požárních opatřeních, která jsou nutná vzhledem k tomu, že historické klasicistní budovy jsou převážně dřevěné. Zajímavostí bylo i to, že lázeňští hosté si již v minulosti mohli dopřávat ohřátou léčivou vodu díky místním železárnám, odkud se do lázní dovážela horká struska na koňských povozech. Výklad pokračoval v nádherné dřevěné Hudební hale, kterou zdobí unikátní lustr ze samorostů – kořenů smrkových stromů. Celou komentovanou prohlídku jsme zakončili v Pitném pavilonu u pramene Petr, kde jsme mohli ochutnat vodu s typickou železitou chutí. Nechyběl ani prostor pro nákup lázeňských oplatků a suvenýrů, po němž jsme se vydali zpět domů, posilněni svačinou v autobuse.

Exkurze se uskutečnila díky dopravě Olomouckého kraje KIDSOK, přičemž o bezpečný průběh jízdy se postaral pan řidič Sýkora. Domů jsme se vraceli plni příjemných zážitků a dobré nálady.