Zpětná vazba respondentů

Co nám respondenti na závěr vzkázali?

Součástí dotazníkového šetření byla také otevřená otázka „Máte pro nás ještě nějaké sdělení?“, ve které mohli respondenti doplnit cokoli, co podle nich v předchozích otázkách nezaznělo.

Této možnosti využilo 111 respondentů, tedy téměř čtvrtina všech účastníků šetření (23,8 %). Část odpovědí tvořilo stručné „ne“, „nemám“ nebo poděkování, významná část respondentů však využila prostor k podrobnějším připomínkám, námětům a popisu vlastní zkušenosti.

Otevřené odpovědi jsou pro nás velmi důležité, protože pomáhají zasadit statistické výsledky do konkrétních životních situací.

Poděkování i pozitivní hodnocení služeb

V řadě odpovědí zaznívalo poděkování za práci SONS, jejích poboček i dalších organizací pracujících s lidmi se zrakovým postižením.

Respondenti oceňovali zejména možnost mít se na koho obrátit, dostupnost pracovníků, společné aktivity, odbornou pomoc, služby vodicích psů nebo skutečnost, že jim zapojení do činnosti SONS pomáhá nebýt osamocenými.

Objevovala se například vyjádření, že služby SONS respondentům „velmi pomáhají“, že jsou rádi, že se mají v případě potřeby na koho obrátit, nebo že jim pobočky umožňují setkávat se s dalšími lidmi a smysluplně trávit volný čas.

Pozitivní zpětná vazba je pro nás důležitá nejen jako ocenění práce našich pracovníků a dobrovolníků, ale také jako potvrzení významu regionální přítomnosti SONS.

Služby musí být dostupné i mimo velká města

Jedním z opakujících se témat byla nerovnoměrná dostupnost služeb v jednotlivých regionech.

Respondenti z menších měst a obcí upozorňovali, že za některými službami, kurzy nebo poradenstvím musí cestovat do krajského města. V některých oblastech zmiňovali nedostatek průvodcovských služeb, osobní asistence nebo dlouhé čekací doby na odborné služby.

Zaznívala také výzva, aby byly služby pro osoby se zrakovým postižením dostupné pokud možno srovnatelně v celé České republice, nikoli především ve velkých městech.

Tato zpětná vazba podporuje jeden z důležitých směrů další práce SONS – posilování regionálních poboček, terénní práce a dostupnosti služeb co nejblíže místu, kde lidé skutečně žijí.

Potřeba průvodcovských a asistenčních služeb

V otevřených odpovědích se opakovaně objevovala potřeba průvodcovských služeb, osobní asistence a příležitostné pomoci v domácnosti.

Někteří respondenti upozorňovali, že nepotřebují pravidelnou každodenní pomoc, ale službu by využili pouze v určitých situacích – například při cestování, vyřizování záležitostí, pohybových aktivitách nebo některých domácích činnostech.

Objevila se také specifická potřeba pomoci zrakově postiženým rodičům dětí bez zdravotního postižení, například při některých školních povinnostech dítěte.

Právě otevřené odpovědi tak upozorňují na potřeby, které se obtížně zachycují pouze pomocí uzavřených statistických otázek.

Zaměstnávání osob se zrakovým postižením

Výrazným tématem byla také práce a zaměstnanost.

Jeden z respondentů velmi podrobně upozornil na situaci osob se zrakovým postižením, které dosáhnou vzdělání, ale následně obtížně hledají odpovídající pracovní uplatnění. Zazněla potřeba intenzivnější spolupráce se zaměstnavateli, vytváření pracovních příležitostí a podpory nejen chráněného, ale také otevřeného trhu práce.

Další odpovědi upozorňovaly na skutečnost, že systém služeb někdy nedostatečně počítá s tím, že člověk se zdravotním postižením může současně pracovat, vychovávat děti a vést aktivní život.

Tato zpětná vazba odpovídá také výsledkům samostatné části analýzy věnované práci a zaměstnání.

Přístupnost technologií a kompenzačních pomůcek

Další respondenti upozorňovali na přístupnost moderních technologií, aplikací a spotřebičů.

Objevovala se přání zachovat dostupnost domácích spotřebičů s fyzickými tlačítky, zlepšovat přístupnost mobilních a počítačových aplikací a pokračovat ve vývoji přesnějších navigačních nástrojů pro pohyb v neznámém prostředí.

Zazněla také potřeba hlasově přístupných vyvolávacích systémů na úřadech, poštách nebo dalších veřejných místech.

Digitální a technologická přístupnost se tak stále více stává jedním z předpokladů skutečné samostatnosti.

Bezpečnost veřejného prostoru a dopravy

Velmi konkrétní připomínky se týkaly také pohybu ve veřejném prostoru.

Respondenti upozorňovali například na:

• cyklisty pohybující se po chodnících,
• nedostatečně kontrastně označené sloupy a další překážky,
• automobily parkující v blízkosti přechodů,
• nevhodně nastavenou světelnou signalizaci,
• bariéry při cestování veřejnou dopravou,
• problémy při nastupování a vystupování z prostředků MHD,
• nedostatečně fungující akustické a informační systémy.

Tyto zkušenosti potvrzují, že bezpečnost a soběstačnost osob se zrakovým postižením jsou úzce spojeny s kvalitou a přístupností veřejného prostoru.

Vzdělávání a mladá generace

V odpovědích se objevilo také téma mladých lidí se zrakovým postižením.

Respondenti například navrhovali větší spolupráci SONS se školami pro žáky se zrakovým postižením a podporu kvalitnější výuky práce s odečítači obrazovky a dalšími digitálními technologiemi.

Zazněla rovněž otázka, co může SONS nabídnout mladším generacím, aby pro ně organizace, její služby a komunitní aktivity byly atraktivní a odpovídaly jejich potřebám.

To je významný podnět také vzhledem k tomu, že mladší věkové skupiny byly v samotném dotazníkovém šetření zastoupeny méně.

Psychologická podpora a sdílení zkušeností

Jedním z konkrétních námětů bylo rozšíření podpory také o psychologickou pomoc, vzájemné sdílení zkušeností a komunitní aktivity.

Pro člověka, který o zrak přichází nebo současně žije s více zdravotními omezeními, nemusí být hlavním problémem pouze praktické zvládnutí běžného života. Důležitou roli může mít také možnost mluvit o své situaci, setkávat se s lidmi s podobnou zkušeností a získat odbornou psychologickou podporu.

Téma se objevovalo například také u lidí s kombinací zrakového a sluchového postižení, kteří si nejsou vždy jisti, jaká pomoc je pro ně vůbec dostupná.

Připomínky se týkaly i samotného dotazníku

Respondenti nám poskytli zpětnou vazbu také k samotné podobě šetření.

Část z nich upozornila, že dotazník byl delší, než očekávali, a jeho vyplnění některým zabralo přibližně 30 minut nebo více.

Objevily se také připomínky k formulaci některých otázek, které byly podle respondentů příliš obecné nebo nebylo vždy zcela jednoznačné, jak mají být chápány. Někteří by ocenili více možností odpověď doplnit vlastním vysvětlením.

Zaznamenali jsme rovněž jednotlivé technické připomínky k ovládání formuláře.

I tato kritická zpětná vazba je pro nás cenná. Pokud budeme obdobné šetření v budoucnu opakovat, chceme zkušenosti respondentů využít při jeho přípravě.

Respondenti chtějí vědět, co se s výsledky stane

Velmi podstatný vzkaz se v otevřených odpovědích objevil několikrát: respondenti chtějí znát výsledky a vědět, zda jejich odpovědi povedou ke konkrétním krokům.

Právě proto jednotlivé části analýzy postupně veřejně zveřejňujeme.

Výsledky zároveň nezůstávají pouze statistickou zprávou. Využíváme je při rozvoji sociálních služeb, posilování poboček a terénních služeb, plánování dalších aktivit i při jednání s představiteli krajů, samospráv, státní správy a dalšími partnery.

Smyslem šetření nebylo pouze zjistit, jaká je současná situace. Jeho hlavní význam spočívá v tom, že nám poskytuje konkrétní podklady pro rozhodování o tom, co je potřeba dále rozvíjet a měnit.

Zpětná vazba není jen pochvala nebo kritika

Otevřené odpovědi ukázaly široké spektrum zkušeností. Vedle poděkování a velmi pozitivního hodnocení služeb zazněla také otevřená kritika SONS, výhrady k dostupnosti některých služeb nebo požadavek, aby se organizace dále modernizovala.

I takové odpovědi jsou pro nás důležité.

Smyslem dotazníkového šetření nebylo získat pouze pozitivní hodnocení. Naopak – chceme znát také oblasti, ve kterých lidé se zrakovým postižením vidí problémy, rezervy nebo prostor pro změnu.

Děkujeme proto všem respondentům nejen za vyplnění dotazníku, ale také za konkrétní připomínky, kritické názory, náměty a poděkování.

Právě otevřená zpětná vazba nám pomáhá lépe pochopit čísla, která z analýzy vycházejí, a především převést je do konkrétních kroků.

Petr Růžička
Vedoucí šetření Analýzy potřeb osob se zrakovým postižením v České republice

Projekt SONS 360: Cesta k udržitelnosti a kvalitě je realizován Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých ČR za podpory Operačního programu Zaměstnanost plus (OPZ+).