Stanovy 2010


Stanovy SONS ze dne 24. 4. 2010 účinné do 28.5.2016.

 

 

Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých
České republiky

 

MOTTO:    Nejsme organizace, která za nevidomé rozhoduje a jedná; jsme nevidomí občané, kteří rozhodují a jednají sami za sebe. Zásady našeho počínání jsou: svépomoc, partnerství, solidarita, úcta k lidské důstojnosti, svobodná volba, zdravý rozum.

Článek I.

Název, sídlo a územní působnost

  1. Název občanského sdružení je Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky (dále "SONS", zkratka "SONS").
  2. Jako překlad tohoto názvu pro styk se zahraničím bude užíváno slovní spojení „Czech Blind United“.
  3. Sídlem SONS je Praha 1, Krakovská ulice č. p. 1695, č. o. 21.
  4. SONS působí na celém území České republiky.

Článek II.

Vznik a charakteristika SONS

  1. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky je občanským sdružením, které v souladu se Zákonem 83/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů vzniklo dne 16. června 1996 z vůle členů dvou zanikajících organizací (České unie nevidomých a slabozrakých a Společnosti nevidomých a slabozrakých v České republice), kteří se usnesli, že na místě České unie nevidomých a slabozrakých a Společnosti nevidomých a slabozrakých v České republice zakládají novou Sjednocenou organizaci nevidomých a slabozrakých České republiky.
  2. SONS je nástupnickou a následnickou organizací České unie nevidomých a slabozrakých a Společnosti nevidomých a slabozrakých v České republice i všech právních předchůdců těchto organizací se všemi z toho plynoucími právy, povinnostmi a závazky.
  3. SONS je dobrovolná, veřejná, zájmová a dobročinná organizace s úplnou právní subjektivitou, prosazující a hájící práva, zájmy a potřeby nevidomých a slabozrakých občanů ČR, jakož i poskytující těmto občanům své služby.
  4. SONS je nezávislá organizace; nepodléhá přímo, ani nepřímo jiné organizaci nebo orgánu.
  5. SONS rozvíjí oboustranně prospěšnou spolupráci s dalšími občanskými sdruženími, obecně prospěšnými a církevními organizacemi i s dalšími institucemi, a to vždy na základě partnerství a vzájemné výhodnosti.

Článek III.

Cíle a poslání SONS

  1. SONS je nástrojem kolektivní akceschopnosti nevidomých a slabozrakých občanů této země. Funguje jako mechanismus, umožňující nevidomým, slabozrakým i zainteresovaným vidícím občanům obhajovat práva a prosazovat zájmy všech nevidomých a slabozrakých občanů České republiky tak, aby byl zajištěn jejich spokojený, důstojný a plnohodnotný život se svébytnou kulturou bez ohledu na jejich věk, pohlaví, druh a stupeň zrakového postižení.
  2. Posláním SONS je jak sdružovat nevidomé a slabozraké občany a jejich příznivce, hájit jejich oprávněné zájmy a vytvářet podmínky pro jejich dobrovolnou a zájmovou činnost, tak také provozovat síť konkrétních služeb umožňujících zmírnění negativních důsledků zrakového postižení člověka, dosažení vyšší míry jeho nezávislosti na pomoci jiných lidí a tím také lepších předpokladů pro jeho integraci do společnosti. SONS rovněž podporuje aktivity jiných institucí a organizací s obdobnými cíli.
  3. SONS dlouhodobě plní především následující úkoly, které jí dali do vínku delegáti ustavujícího shromáždění:

a)      morálně i věcně, poskytováním znalostí, dovedností i příkladů hodných následování připravovat nevidomé a slabozraké občany pro plnohodnotný život i práci ve společnosti zdravých lidí;

b)      všestranným osvětovým působením připravovat intaktní společnost na to, aby přijímala nevidomé osoby zcela přirozeně jako svou integrální součást;

c)      zajišťovat a poskytovat nevidomým občanům vzdělání, zaměstnání a speciální služby, které jim napomohou žít v maximální míře samostatně a nezávisle;

d)      zřizovat a provozovat zdravotnická, vzdělávací, kulturní i sociální zařízení a instituce, které poskytují služby nevidomým a jinak postiženým osobám.

  1. SONS usiluje zejména o naplnění následujících cílů:

a)      dosažení co nejvyšší kvality života nevidomých a slabozrakých občanů;

b)      dosažení co nejvyšší kvality vzdělání a profesní přípravy pro nevidomé a slabozraké občany;

c)      vyrovnání ekonomické síly nevidomých a slabozrakých občanů s ostatními občany České republiky;

d)      integraci nevidomých a slabozrakých občanů do společnosti vidících lidí na zásadě rovnosti.

  1. SONS poskytuje platformu pro formulaci potřeb i hledání cest jejich naplňování pro jednotlivé skupiny nevidomých a slabozrakých občanů a dalších zainteresovaných osob, jako jsou rodinní příslušníci a lidé, v jejichž okolí se nalézá nevidomý nebo slabozraký člověk, pro rodiče nevidomých a slabozrakých dětí, pro profesní nebo jiné zájmové skupiny, pro lokální komunity složené převážně z nevidomých a slabozrakých osob atd.
  2. SONS zastupuje nevidomé a slabozraké občany České republiky:

a)      v humanitárních a charitativních organizacích;

b)      ve sborech organizací zdravotně postižených;

c)      v Evropské unii nevidomých a ve Světové unii nevidomých jakožto řádný člen těchto mezinárodních organizací.

Článek IV.

Formy naplňování poslání SONS, předmět činnosti

SONS plní své poslání ve prospěch nevidomých a slabozrakých občanů prostřednictvím níže vyjmenovaných činností:

  1. činnost řídící a plánovací;
  2. styk s orgány státní správy, veřejné správy a samosprávy všech stupňů, s vládou a s parlamentem;
  3. činnost sociálně-rehabilitační, pracovně-rehabilitační a sociálně-poradenská;
  4. činnost zřizovatelská, hospodářská, obchodní;
  5. shromažďování finančních a materiálních zdrojů;
  6. činnost vydavatelská, propagační, publikační, osvětově-kulturní, sportovní, rekreační, styk s veřejností, styky se zahraničím;
  7. služby nevidomým, slabozrakým a dalším zainteresovaným občanům; jsou to zejména:

a)      poradenství rodičům, resp. zákonným zástupcům dětí předškolního i školního věku;

b)      zpřístupňování učebních a studijních materiálů nevidomým a slabozrakým žákům a studentům všech stupňů;

c)      provozování vlastních vzdělávacích zařízení;

d)      komplexní rehabilitace nevidomých a slabozrakých osob, včetně zajišťování speciálních služeb navazujících na léčebnou péči (stimulace a reedukace zraku a realizace některých úkonů zdravotní péče pro nevidomé a slabozraké, k nimž SONS získá oprávnění);

e)      rekvalifikace a doškolování nevidomých, slabozrakých a jinak postižených osob;

f)        vzdělávání, školení a rekvalifikace odborníků i dobrovolníků pracujících s nevidomými a slabozrakými osobami;

g)      poradenství při výběru povolání;

h)      úprava pracovišť zrakově a jinak zdravotně postižených lidí;

i)        vytváření vhodných pracovních příležitostí ve vlastních hospodářských, osvětových a kulturních zařízeních a v zařízeních poskytujících služby;

j)        výcvik vodících psů a servis jejich cvičitelům a uživatelům;

k)      digitalizace textů a provozování knihoven;

l)        zpřístupňování internetu a souvisejících služeb;

m)   zajišťování péče o staré nevidomé a slabozraké občany, včetně provozování domácí nebo ústavní péče, pečovatelských a dalších služeb;

n)      provozování speciálních ubytoven či bytů pro nevidomé a slabozraké občany;

  • o)      asistentská, průvodcovská a předčitatelská služba;

p)      bezplatná právní pomoc ve specifických problémech nevidomých a slabozrakých osob;

q)      odstraňování architektonických bariér;

r)       rekondiční a rekreační péče;

s)      podpora aktivit volného času (sport, kultura);

  1. činnost spolková, klubová a zájmová;
  2. práce s dobrovolníky, včetně jejich vzdělávání, využívání a vysílání.

Článek V.

Způsob naplňování poslání

  1. SONS může své poslání naplňovat jednak vlastní činností, jednak zřizováním, provozováním a podporováním školských zařízení, výrobních organizací, tiskáren, knihoven, obchodů, ubytovacích zařízení, domovů pro seniory a zdravotně postižené občany, rehabilitačních a rekvalifikačních středisek, rekreačních objektů, sportovních, kulturních a osvětových zařízení, restauračních a hotelových zařízení atd. Při jejich budování může spolupracovat s jinými organizacemi, osobami, církvemi, nadacemi i státem.
  2. Případný zisk z vlastní výrobní, obchodní či jiné hospodářské činnosti SONS a organizací jí zřízených musí být používán výhradně ku prospěchu nevidomých a slabozrakých osob.

Článek VI.

Financování činnosti SONS

  1. SONS vytváří a má k dispozici zejména následující zdroje financování své činnosti:

a)      zápisné;

b)      členské příspěvky;

c)      platby za poskytnutí služby;

d)      dotace obcí, státní a veřejné správy, nadací a mezinárodních organizací;

e)      dotace jednorázové a periodické od právnických nebo fyzických osob;

f)        peněžité a jiné dary;

g)      veřejné sbírky;

h)      loterie;

i)        benefiční akce;

j)        dědictví a odkazy;

k)      výtěžek z hospodářské a obchodní činnosti;

l)        jiné příjmy SONS.

  1. Jmění SONS lze užívat výhradně ve prospěch nevidomých a slabozrakých občanů k účelům vymezeným těmito Stanovami (viz Článek V.2.), popřípadě dalšími podrobnějšími řády SONS.

Článek VII.

MAJETEK SONS

  1. Majetek SONS je tvořen:

a)      majetkem vybudovaným, zakoupeným, darovaným, zděděným nebo jinak získaným Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých České republiky během její existence;

b)      majetkem vybudovaným, zakoupeným, darovaným, zděděným nebo jinak získaným Společností nevidomých a slabozrakých v České republice během její existence;

c)      majetkem vybudovaným, zakoupeným, darovaným, zděděným nebo jinak získaným Českou unií nevidomých a slabozrakých během její existence.

  1. Veškeré majetkové nároky SONS se odvíjejí od jejích nástupnických, resp. následnických práv (viz Článek II.2.). SONS uplatňuje zejména právní nárok na:

a)      majetek bývalých slepeckých spolků, spolků, které o slepé osoby pečovaly, slepeckých ústavů a dalších organizací nevidomých, který byl těmto organizacím odňat a svěřen do správy či držení Ústřední jednotě invalidů, Svazu československých invalidů, Českému sdružení svazů invalidů, Českému svazu nevidomých a slabozrakých, Federaci československých invalidů, Federálnímu výboru Svazu invalidů, Svazu invalidů v České socialistické republice, právním nástupcům Svazu invalidů v ČSR a jiným organizacím a institucím;

b)      majetek nevidomých a slabozrakých, který Svaz invalidů ve všech svých proměnách (viz výše písm.a)) nabyl jejich jménem a pro jejich potřeby během své existence.

  1. Majetek SONS lze užívat výhradně ve prospěch nevidomých a slabozrakých občanů k účelům vymezeným těmito Stanovami (viz Článek V.2.), popřípadě dalšími podrobnějšími řády SONS.
  2. O nakládání s nemovitým majetkem SONS, jehož cena přesahuje 10 000 000 Kč, musí rozhodnout Celostátní shromáždění. Nakládání s volnými finančními prostředky – t. j. těmi, které nejsou účelově vázané – přesahujícími částku 250 000 Kč, musí být předem schváleno Republikovou radou.

Článek VIII.

Členství v SONS

  1. SONS je dobrovolným, otevřeným společenstvím fyzických i právnických osob.
  2. Fyzickými osobami jsou individuální členové, tj. nevidomé, slabozraké i zrakově nepostižené osoby.
  3. Právnickými osobami jsou přidružení členové, tj. spřízněné organizace, nadace, korporace, školy, jiné vzdělávací instituce atd.
  4. V SONS existuje trojí druh členství:

a)      řádné;

b)      přidružené;

c)      čestné.

  1. Lze sloučit:

a)      členství řádné a čestné;

b)      členství přidružené a čestné.

Článek IX.

Řádné členství

  1. Řádnými členy SONS jsou nevidomé, slabozraké i další fyzické osoby starší 15 let, které za členy přijme kterákoliv oblastní rada SONS, v níž o členství požádali.
  2. Osoby, žijící mimo území ČR, přijímá za členy Republiková rada.
  3. Řádné členství vzniká okamžikem přijetí člena oblastní, resp. Republikovou radou a zaplacením zápisného a členského příspěvku.
  4. Oblastní, resp. Republiková rada může přijetí člena ze závažných důvodů odmítnout. Toto rozhodnutí je povinna uchazeči o členství sdělit do 90 dnů ode dne podání přihlášky. Odmítnutý uchazeč o členství se může proti rozhodnutí odvolat k vyššímu orgánu SONS.
  5. Řádné členství v SONS je ukončeno:

a)      vystoupením člena ze SONS;

b)      úmrtím člena;

c)      rozhodnutím příslušné rady;

d)      automaticky z důvodu neplacení členských příspěvků.

  1. Příslušná rada může pozastavit nebo ukončit členství řádnému členu, který porušuje Stanovy, neplní vůči SONS základní povinnosti, poškozuje dobré jméno SONS nebo nevidomých vůbec.
  2. Nezaplatí-li člen povinný pravidelný roční členský příspěvek do šesti měsíců po dni, kdy jej měl zaplatit, příslušná rada může jeho členství pozastavit; členství pak zaniká automaticky po roce od pozastavení.
  3. Člen s pozastaveným členstvím nemůže využívat práv řádného člena SONS.
  4. S ukončením členství nezaniká povinnost bývalého člena zaplatit SONS pohledávky.
  5. Řádný člen, jemuž bylo ukončeno členství, může proti rozhodnutí příslušného orgánu podat opravný prostředek k orgánu bezprostředně vyššímu, a to vždy do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Není-li člen spokojen s rozhodnutím orgánu nejvyššího -celostátního shromáždění-, je oprávněn podat zákonný opravný prostředek.
  6. V době řešení opravného prostředku je členství řádného člena pozastaveno.
  7. Řádný člen, jemuž bylo pravomocně ukončeno členství, se může o nové členství v SONS ucházet nejdříve za dva roky ode dne platnosti předmětného rozhodnutí o ukončení členství.

Článek X.

Přidružené členství

  1. Přidruženými členy jsou spřízněné organizace, nadace, obchodní a výrobní korporace, školy, jiné vzdělávací a kulturní instituce atd., které přijme za člena Republiková rada.
  2. Přidružené členství zaniká:

a)      dohodou o ukončení členství;

b)      zrušením v důsledku neplnění členských povinností (tento akt provede Republiková rada a písemně o něm bývalého člena vyrozumí);

c)      zánikem přidruženého člena.

  1. S ukončením členství nezaniká povinnost bývalého člena zaplatit SONS pohledávky.
  2. Přidružený člen, jemuž bylo pravomocně ukončeno členství, se může o nové členství v SONS ucházet nejdříve za dva roky ode dne platnosti předmětného rozhodnutí o ukončení členství.

Článek XI.

Čestné členství

  1. Čestným členem se může stát osoba fyzická i právnická.
  2. Čestné členství uděluje Republiková rada, a to fyzickým a právnickým osobám, které dlouhodobě činí dobrodiní nevidomým a slabozrakým lidem, a jsou proto chovány v obecné vážnosti a úctě.
  3. Čestné členství zaniká:

a)      úmrtím fyzické nebo zánikem právnické osoby;

b)      odstoupením čestného člena;

c)      zrušením členství čestného člena Republikovou radou (tuto eventualitu je Republiková rada bývalému čestnému členu povinna písemně oznámit, včetně příslušných důvodů, a to do 30 dnů ode dne projednání).

  1. S ukončením členství nezaniká povinnost bývalého čestného člena zaplatit SONS pohledávky.
  2. Další pravidla týkající se činnosti a postavení čestných členů stanoví Republiková rada.

Článek XII.

Povinnosti členů SONS

  1. Povinnosti všech členů SONS:

a)      osobně se podle svých sil a schopností podílet na uskutečňování poslání a cílů SONS;

b)      dodržovat Stanovy SONS a chránit její dobrou pověst;

c)      řádně plnit povinnosti, vyplývající z funkce, do které byli zvoleni, a z usnesení Celostátního shromáždění a shromáždění odbočky, v níž jsou členy;

d)      řádně pečovat o zapůjčený nebo svěřený majetek SONS a chránit jej před poškozením nebo ztrátou;

e)      hlásit organizační jednotce, u které jsou registrováni, veškeré změny údajů, tvořících předmět registrace, a to bez zbytečného odkladu;

f)        při zániku členství vyrovnat svoje závazky vůči SONS.

  1. Další povinnosti řádných a přidružených členů:

a)      zaplatit zápisné ve výši určené Republikovou radou;

b)      platit pravidelně členské příspěvky ve výši určené Republikovou radou, a to nejpozději do konce kalendářního roku, pro který byl příspěvek vyměřen.

Článek XIII.

Práva členů SONS

  1. Řádní členové mají právo:

a)      účastnit se oblastních a celostátních shromáždění;

b)      rokovat na shromážděních všech úrovní, uvedených v bodě a);

c)      předkládat kterémukoli orgánu SONS písemná podání (podněty, návrhy, stížnosti, dotazy apod.);

d)      odvolat se k vyššímu orgánu proti rozhodnutí nižšího orgánu ve věcech týkajících se jejich osoby (přičemž posloupnost odvolacích orgánů je oblastní rada, oblastní shromáždění, Republiková rada a Celostátní shromáždění);

e)      hlasovat a volit;

f)        být voleni do funkcí (toto ustanovení platí pro plnoleté členy);

g)      využívat všech služeb a výhod poskytovaných SONS svým členům;

h)      požadovat od SONS ochranu proti diskriminaci, šikanování a zvůli, kterým mohou být vystaveni v důsledku své zrakové vady;

i)        osobně se zúčastňovat všech jednání dotýkajících se jejich osoby s výjimkou jednání, kde jde o jejich prospěch;

j)        nosit odznaky a symboly SONS.

  1. Čestní členové mají stejná práva a výhody jako členové řádní s výjimkou práva hlasovat, volit a být voleni, pokud nejsou současně členy řádnými podle Článku VIII.5.a).
  2. Přidružení členové mají právo:

a)      účastnit se shromáždění SONS s hlasem poradním;

b)      propagovat svoji výrobní, obchodní, kulturní a jinou činnost prostřednictvím SONS.

Článek XIV.

Práva nečlenů SONS a jejich omezení

  1. Pojmem nečlen SONS rozumíme nevidomého, slabozrakého nebo jinak těžce zrakově postiženého občana ČR staršího 15 let nebo zákonného zástupce obdobně postiženého dítěte ve věku do 15 let, který není řádným nebo čestným členem SONS.
  2. Nečlenové SONS mají právo využívat bez jakýchkoli omezení služeb, které SONS poskytuje s podporou státu a v jeho zastoupení. V tomto ohledu jsou postaveni na roveň řádným a čestným členům SONS.
  3. Nečlenové SONS nemají právo využívat výhod a služeb, které SONS zabezpečuje z nestátních zdrojů, pokud není pro jednotlivý případ příslušným rozhodnutím prezidenta nebo jím zmocněného pracovníka určeno jinak.
  4. Nečlenové nemají právo volit, být voleni a jakkoli ovlivňovat a řídit SONS.

Článek XV.

Orgány SONS

  1. Orgány SONS se dělí na:

a)      dobrovolné;

b)      volené;

c)      delegované;

d)      jmenované.

  1. Dobrovolnými orgány jsou Oblastní shromáždění.
  2. Volené orgány jsou:

a)      Republiková rada;

b)      prezident;

c)      viceprezident;

d)      předsedové Krajských koordinačních rad;

e)      Oblastní rady;

f)        předsedové Oblastních rad;

g)      Republiková revizní komise;

h)      krajské revizní komise;

i)        oblastní revizní komise;

j)        předsedové revizních komisí.

  1. Delegované orgány jsou:

a)      Celostátní shromáždění SONS;

b)      Krajské koordinační rady.

  1. Jmenovanými orgány jsou ředitelé a vedoucí odborných středisek a oddělení.
  2. Statutárními představiteli SONS jsou prezident SONS a viceprezident SONS, přičemž prezident je prvním a viceprezident druhým statutárním zástupcem.
  3. Prezident i viceprezident mají právo udělit zmocnění statutárního zástupce dalším osobám v souladu s těmito Stanovami, s Organizačním řádem nebo s příslušným usnesením Republikové rady.

Článek XVI.

Celostátní shromáždění

  1. Celostátní shromáždění je nejvyšším orgánem SONS. Tvoří je delegáti – řádní členové SONS:

a)       zástupci oblastních odboček;

b)      stálí, přímo zvolení členové Republikové rady;

c)      nestálí, nepřímo volení členové Republikové rady (předsedové krajských koordinačních rad);

d)      prezident;

e)      viceprezident;

f)        jeden zástupce každé obecně prospěšné společnosti založené SONS, který je zároveň řádným členem SONS;

g)      jeden zástupce celostátně působícího klubu, zřízeného Republikovou radou.

  1. Delegáty oblastí volí Oblastní shromáždění. Klíč pro určení počtu delegátů za každou oblast se stanoví tak, že za každých započatých dvě stě registrovaných členů v dané oblasti vyšle oblastní odbočka na Celostátní shromáždění jednoho delegáta. Další pravidla pro volbu delegátů může stanovit Republiková rada.
  2. Celostátní shromáždění se schází na řádném zasedání jednou za čtyři roky.
  3. Svolává je Republiková rada nejméně tři měsíce předem.
  4. Zasedání Celostátního shromáždění jsou veřejná.
  5. Mimořádné Celostátní shromáždění má povinnost svolat Republiková rada nebo prezident na žádost minimálně jedné pětiny Oblastních shromáždění s udáním předmětu jednání, a to nejdéle do tří měsíců ode dne dosažení náležitého počtu hlasů.
  6. Celostátní shromáždění je usnášeníschopné, jsou-li na něm přítomny dvě třetiny delegátů.
  7. Právo hlasovat a volit mají všichni delegáti. Právo být voleni mají řádní členové SONS, kteří v den volby dosáhnou plnoletosti.
  8. Celostátního shromáždění se mohou účastnit čestní členové, přidružení členové (o jejich právech viz Článek XIII.2. a 3.) i hosté.
  9. Celostátní shromáždění volí a může odvolat:

a)      prezidenta SONS;

b)      viceprezidenta SONS;

c)      stálé členy Republikové rady SONS;

d)      členy republikové revizní komise.

  1. Projednává, schvaluje nebo odmítá:

a)      činnost Republikové rady, prezidenta, viceprezidenta a republikové revizní komise;

b)      hospodaření SONS;

c)      zásadní změny v politice a směřování SONS, včetně změn ve Stanovách;

d)      další záležitosti, o jejichž projednání či schvalování rozhodne na návrh nejméně 3 delegátů prostou většinou hlasů.

  1. Celostátní shromáždění rozhoduje a usnáší se prostou většinou hlasů (s výjimkou ustanovení o zániku SONS).
  2. Celostátní shromáždění se usnáší o zániku, rozpuštění, zrušení, sloučení či splynutí SONS a stanoví, co se má stát s jejím majetkem (viz též Článek V.2.).
  3. Usnesení Celostátního shromáždění plní Republiková rada, prezident, viceprezident a všechny nižší orgány a organizační jednotky SONS.

Článek XVII.

Republiková rada

  1. Republiková rada je vrcholným normotvorným a kontrolním sborem, který řídí a kontroluje činnost prezidenta, viceprezidenta a dalších výkonných řídících složek SONS v období mezi Celostátními shromážděními.
  2. Je tvořena prezidentem, viceprezidentem, sedmi stálými členy, volenými Celostátním shromážděním, a nestálými členy, předsedy Krajských koordinačních rad.
  3. Členství v Republikové radě je nezastupitelné.
  4. Stálí členové jsou voleni většinovým systémem; opustí-li kterýkoli z nich republikovou radu, je nahrazen kandidátem, který obdržel na Celostátním shromáždění nejvyšší počet hlasů jako osmý atd.
  5. Funkční období stálých členů Republikové rady je čtyřleté.
  6. Stálí a nestálí členové Republikové rady s výjimkou prezidenta a viceprezidenta mají rovná práva a povinnosti. Práva a povinnosti prezidenta a viceprezidenta upravují podrobněji příslušná ustanovení těchto Stanov (viz Článek XVIII. a Článek XIX.).
  7. Republiková rada se schází nejméně jednou za tři měsíce. Svolává ji prezident nebo viceprezident nebo tři členové rady.
  8. Republiková rada je usnášeníschopná, jsou-li přítomny nejméně dvě třetiny členů.
  9. Rozhodnutí stvrzená hlasováním jsou závazná pro všechny její členy, včetně prezidenta a viceprezidenta, jsou-li přijata prostou většinou hlasů přítomných členů (při rovnosti hlasů rozhoduje hlas prezidenta, resp. viceprezidenta v prezidentově nepřítomnosti).
  10. Republiková rada projednává a schvaluje dokumenty, nutné pro každodenní profesně-pracovní chod SONS (Organizační řád, jednací řád Republikové rady, Čestné rady, Krajských koordinačních rad, rad profesních a zájmových klubů apod.).
  11. Rozhoduje o výši mzdy prezidenta a viceprezidenta, určuje výši odměny viceprezidenta při zastupování prezidenta v době jeho dlouhodobé nepřítomnosti.
  12. Na návrh prezidenta schvaluje organizační strukturu a systemizaci řídících pracovníků výkonných, odborných a profesně-zájmových složek SONS.
  13. Hlasováním stvrzuje (činí pravomocnými) nebo ruší jmenovací dekrety prezidenta na funkce ředitelů a vedoucích organizačních jednotek s právní subjektivitou.
  14. Spolu s prezidentem a ostatními řídícími pracovníky připravuje a posléze schvaluje strategické plány a koncepce rozvoje SONS; ty nesmějí být v rozporu s usneseními Celostátního shromáždění.
  15. Schvaluje nebo odmítá roční bilanci hospodaření, zprávu o činnosti a roční rozpočet SONS, předložené prezidentem.
  16. V případě předčasného odchodu prezidenta i viceprezidenta z funkce Republiková rada volí prozatímního prezidenta, jehož funkční období končí na nejbližším Celostátním shromáždění a jeho pravomoci jsou shodné s pravomocemi prezidenta.
  17. Provádí výklad Stanov.
  18. Jmenuje zástupce nevidomých České republiky v mezinárodních organizacích, jejichž je SONS členem.
  19. Na návrh prezidenta činí pravomocnými smlouvy o součinnosti s jinými organizacemi a členství v nich.
  20. Určuje územní a organizační strukturu SONS, včetně zřizování a rušení oblastních odboček, vymezování jejich územní působnosti i jejich rozdělování do působnosti Krajských koordinačních rad.
  21. Hodnotí a řídí činnost krajských koordinačních rad a orgánů oblastních odboček. V případě, že Republiková rada shledá, že oblastní odbočka nepracuje optimálně, je povinna jí poskytnout adekvátní expertní pomoc nebo nad ní stanovit „konsolidační režim" (viz Článek XXVII.4. - 8.).
  22. V případě, že se záchrana odbočky nezdaří, Oblastní odbočka může být z rozhodnutí Republikové rady zrušena.
  23. Republiková rada zřizuje a ruší odborná střediska.
  24. Na základě žádosti nejméně šesti osob zřizuje profesní nebo zájmové kluby s celostátní působností. Činnost již existujícího klubu může pozastavit nebo ukončit.
  25. Uděluje, případně ruší právní subjektivitu nižším organizačním jednotkám SONS.
  26. Určuje výši zápisného a členských příspěvků.
  27. Přijímá přidružené a čestné členy SONS, jakož i řádné členy - cizozemce, žijící mimo území ČR a vede jejich evidenci.
  28. Stanoví přesná pravidla pro volbu delegátů na Celostátní shromáždění a pro podávání návrhů na změnu stanov.
  29. Uděluje veřejná uznání jednotlivcům, organizacím, institucím apod., které se zasloužily o blaho nevidomých. Návrhy podávají prezident nebo nejméně dva členové Republikové rady.
  30. Další práva a povinnosti Republikové rady určuje Celostátní shromáždění SONS, Jednací řád Republikové rady a Organizační řád SONS.

Článek XVIII.

Prezident SONS

  1. Prezident SONS je nejvyšší statutární představitel a řídící pracovník SONS.
  2. Je volen za použití většinového systému Celostátním shromážděním na období čtyř let, nestanoví-li Celostátní shromáždění jinak. Uzávěrka pro návrhy kandidátů na post prezidenta SONS je třicet dnů před dnem voleb.
  3. Z titulu své funkce je členem Republikové rady.
  4. Musí to být osoba nevidomá v souladu s definicí slepoty Světové zdravotnické organizace.
  5. Prezident navrhuje Republikové radě ke jmenování ředitele a vedoucí výkonných útvarů, popřípadě výkonného ředitele.
  6. Činí potřebné řídící kroky k plnění usnesení Celostátního shromáždění a Republikové rady.
  7. Provádí veškeré hospodářsko-právní úkony, příslušející vedoucímu organizace, včetně povolování finančních výdajů.
  8. Řídí každodenní chod SONS.
  9. Na návrh vedoucího příslušné organizační jednotky přijímá a propouští zaměstnance i jinak najaté pracovníky SONS; určuje jejich počet a pracovní zařazení, stanoví jim plat a schvaluje odměny.
  10. Za nepřítomnosti prezidenta vykonává jeho povinnosti viceprezident (podrobněji o právech a povinnostech viceprezidenta viz Článek XIX.).
  11. Předkládá každoročně zprávu o činnosti a hospodaření.
  12. Další práva a povinnosti prezidenta projednává a schvaluje Celostátní shromáždění SONS.

Článek XIX.

Viceprezident SONS

  1. Viceprezident je v pořadí druhý statutární představitel SONS.
  2. Je volen za použití většinového systému Celostátním shromážděním na období čtyř let, nestanoví-li Celostátní shromáždění jinak. Uzávěrka pro návrhy kandidátů na post viceprezidenta SONS je třicet dnů před dnem voleb.
  3. Z titulu své funkce je členem Republikové rady.
  4. Musí to být osoba nevidomá v souladu s definicí slepoty Světové zdravotnické organizace.
  5. Za nepřítomnosti prezidenta vykonává jeho povinnosti.
  6. V případě předčasného odchodu prezidenta z funkce přebírá do doby svolání Celostátního shromáždění řízení organizace, včetně všech práv a povinností prezidenta. Může se souhlasem nadpoloviční většiny Republikové rady dočasně pověřit řízením organizace jinou osobu.
  7. Další práva a povinnosti viceprezidenta projednává a schvaluje Celostátní shromáždění SONS, popřípadě prezident a Republiková rada.

Článek XX.

Republiková revizní komise

  1. Republiková revizní komise kontroluje soulad hospodaření SONS s platnými zákony a s příslušnými ekonomickými směrnicemi SONS.
  2. Předkládá Republikové radě jednou ročně k posouzení a ke schválení revizní zprávu.
  3. Metodicky řídí činnost krajských a oblastních revizních komisí.
  4. Republiková revizní komise má pět členů. Její doplňování se řídí obdobným pravidlem jako doplňování stálých členů Republikové rady. Členové komise volí ze svého středu předsedu, který má právo zúčastňovat se jednání Republikové rady s hlasem poradním.
  5. Funkční období členů republikové revizní komise je čtyřleté.
  6. Členství v Republikové revizní komisi je neslučitelné s členstvím v Republikové radě, v Krajské koordinační radě, jakož i s funkcí ředitele či vedoucího odborného útvaru.

Článek XXI.

Krajská koordinační rada

  1. Krajská koordinační rada koordinuje činnost Oblastních rad a oblastních odboček na Republikovou radou vymezeném území. Je spojovacím orgánem mezi Republikovou radou a oblastními radami.
  2. Skládá se z předsedů Oblastních rad, popřípadě z pověřených zástupců Oblastních rad příslušného kraje a z jednoho zástupce každé obecně prospěšné společnosti zřízené SONS, která působí v příslušném kraji.
  3. Volí z řádných členů SONS ve svém středu předsedu, který je nestálým členem Republikové rady a je nejvyšším představitelem SONS v kraji. Předseda Krajské koordinační rady musí být osoba zrakově postižená.
  4. Na návrh svých členů volí většinovou volbou tříčlennou Krajskou revizní komisi.
  5. Při rovnosti hlasů při jakémkoli hlasování rozhoduje hlas předsedy.
  6. Další práva a povinnosti Krajské koordinační rady projednává, schvaluje a určuje Republiková rada SONS.

Článek XXII.

Krajská revizní komise

  1. Krajská revizní komise kontroluje soulad hospodaření oblastních odboček SONS v příslušném kraji s platnými zákony a s příslušnými ekonomickými směrnicemi SONS.
  2. Předkládá Republikové revizní komisi a krajské koordinační radě jednou ročně k posouzení revizní zprávu.
  3. Metodicky řídí činnost oblastních revizních komisí daného kraje.
  4. Krajská revizní komise je tříčlenná. Volí ji Krajská koordinační rada na návrh svých členů většinovou volbou.
  5. Funkční období členů krajské revizní komise je dvouleté.
  6. Členství v krajské revizní komisi je neslučitelné s členstvím v Krajské koordinační radě, jakož i s funkcí člena Oblastní rady odbočky v příslušném kraji.
  7. Další pravomoci a úkoly Krajské revizní komise určuje Republiková rada, Republiková revizní komise a Krajská koordinační rada.

Článek XXIII.

Oblastní shromáždění

  1. Oblastní shromáždění je nejvyšší orgán oblasti.
  2. Oblastní shromáždění se schází na řádném zasedání nejméně jednou ročně, a to do 15. prosince každého roku.
  3. Svolává je Oblastní rada.
  4. Jeho jednání se mohou účastnit všichni členové SONS registrovaní v dané oblasti.
  5. Mimořádná oblastní shromáždění má povinnost svolat Oblastní rada nebo předseda příslušné Krajské koordinační rady na žádost minimálně jedné pětiny členů SONS registrovaných v dané oblasti s udáním předmětu jednání, a to nejdéle do šesti týdnů ode dne dosažení náležitého počtu hlasů. Mimořádné oblastní shromáždění oblasti může předseda Krajské koordinační rady svolat také z pověření Republikové rady.
  6. Oblastní shromáždění je usnášeníschopné:

a)      je-li přítomna nejméně jedna čtvrtina řádných členů SONS registrovaných v dané oblasti s právem hlasovacím;

b)      u odboček, jejichž členská základna převyšuje 200 členů, je-li přítomno nejméně 50 členů;

c)      u odboček s méně než 30 členy, je-li přítomno nejméně 10 členů.

  1. Právo hlasovat a volit mají všichni členové. Právo být voleni mají všichni členové SONS, kteří ke dni volby dosáhli plnoletosti.
  2. Oblastního shromáždění se mohou účastnit čestní členové, přidružení členové (o jejich právech viz Článek XIII.) i hosté.
  3. Oblastní shromáždění volí a odvolává:

a)        oblastní radu SONS na čtyřleté funkční období;

b)        oblastní revizní komisi, rozhodne-li se ji zřídit;

c)        delegáty a jejich náhradníky na Celostátní shromáždění za danou oblast podle klíče stanoveného v Článku XVI.2.

  1. Navrhuje, projednává a schvaluje zejména:

a)      činnost Oblastní rady;

b)      činnost oblastní revizní komise;

c)      hospodaření odbočky;

d)      plán činnosti a zprávu o činnosti, včetně zprávy o hospodaření.

  1. Usnesení oblastního shromáždění plní Oblastní rada a členové registrovaní v dané oblastní odbočce.

Článek XXIV.

Oblastní rada

  1. Oblastní rada je nejvyšším orgánem SONS v dané oblasti v období mezi oblastními shromážděními.
  2. Oblastní rada je minimálně pětičlenná.
  3. Funkční období členů Oblastní rady je čtyřleté.
  4. Ze svého středu volí a může odvolat předsedu, místopředsedu, hospodáře a další oblastní funkcionáře podle potřeby. Předsedou musí být osoba nevidomá nebo slabozraká.
  5. Prezident je oprávněn odvolat hospodáře v případě neplnění jeho povinností.
  6. Klesne-li počet členů Oblastní rady pod pět, nebo není-li nikdo z členů Oblastní rady schopen vykonávat funkci hospodáře, Oblastní rada se do nejbližšího Oblastního shromáždění doplní kooptací. Funkcí hospodáře může OR pověřit i osobu mimo okruh svých členů.
  7. Oblastní rada se schází nejméně jednou za dva měsíce. Svolává ji předseda, případně místopředseda.
  8. Je usnášeníschopná za přítomnosti nejméně poloviny svých členů.
  9. Usnesení přijímá prostou většinou hlasů přítomných členů.
  10. Může hospodařit s majetkem oblastní odbočky i s majetkem svěřeným vyšším orgánem SONS.
  11. Schvaluje roční rozpočet oblastní odbočky předložený předsedou nebo hospodářem.
  12. Přijímá řádné členy SONS a vede jejich evidenci.
  13. Další práva a povinnosti Oblastní rady projednává a určuje oblastní shromáždění příslušné oblasti nebo Republiková rada SONS.

Článek XXV.

Oblastní revizní komise

  1. O zřízení Oblastní revizní komise v příslušné oblasti rozhoduje Oblastní shromáždění.
  2. Oblastní revizní komise je tříčlenná.
  3. Členství v Oblastní revizní komisi je neslučitelné s členstvím v Oblastní radě a Krajské koordinační radě.
  4. Funkční období členů oblastní revizní komise je čtyřleté.
  5. Členové Oblastní revizní komise volí ze svého středu předsedu, který se může zúčastňovat zasedání Oblastní rady s hlasem poradním.
  6. Oblastní revizní komise kontroluje soulad hospodaření Oblastní rady s platnými zákony a s příslušnými ekonomickými směrnicemi SONS.
  7. Předkládá Oblastnímu shromáždění jednou ročně k posouzení a ke schválení revizní zprávu.
  8. Činnost Oblastní revizní komise podléhá metodickému řízení Republikové revizní komise a příslušné Krajské revizní komise.

Článek XXVI.

Organizační jednotky SONS

  1. Organizační jednotky SONS jsou:

a)      oblastní odbočky;

b)      profesní a zájmové kluby;

c)      odborná střediska.

  1. Republiková rada může v organizačním řádu definovat a vymezit působnost dalších organizačních jednotek.
  2. Organizačním jednotkám může být Republikovou radou udělena právní subjektivita, a to na základě splnění obecně závazných požadavků a požadavků daných vnitřn&iac