Ozdravný pobyt v lázních Bechyně

Po roce jsme se opět vypravili na víkendový pobyt do lázní v Bechyni. Cesta tentokrát byla přímo dobrodružná. Sotva jsme přišli na nádraží, místní rozhlas nám oznámil šestiminutové zpoždění našeho vlaku. Rychle počítáme čas na přestup, snad to stihneme. Rozhlas se nemýlil, a když jsme nastoupili do zpožděného vlaku, kde byla zima jak venku, byli  jsme rádi, že už jedeme. Těšili jsme se zbytečně, vlak se nehýbal, zato pánové s nápisem ČD na zádech začali pobíhat mezi vlakem a nádražím, zřejmě něco opravovali. Když jsme se konečně rozjeli, přišel nám pan průvodčí nabídnout, abychom si přešli do druhého vagonu, do tepla. Byli jsme tak vystresovaní tím zpožděním, že jsme neměli sílu se stěhovat, a ono se pak stejně začalo topit i v tom našem. Spíš jsme začali řešit problém s přesedáním v Táboře, protože zpoždění již přesáhlo čas, který jsme na ně měli, a nás ještě čekalo zdržení způsobené výlukou v úseku mezi Chýnovem a Táborem. Museli jsme přesedat na autobus a v Táboře absolvovat složitou cestu na bechyňskou „električku“. A tady si zaslouží velkou pochvalu a poděkování České dráhy. Pan průvodčí okamžitě volal do Tábora a tam zařídili, aby na nás vlak počkal, cestou byli ve spojení i s řidičem autobusu, který nás vezl z Chýnova, a pracovník ČD pro nás v Táboře přišel a dovedl nás až k čekajícímu vlaku.

V lázních Jupiter jsme to už znali od loňska, takže po menších nesrovnalostech kolem ubytování jsme se mohli začít věnovat péči o své zdraví. Sestřičky byly milé, koupele a masáže příjemné, jídlo „U Draka“ tradičně dobré a snažili se zařazovat také zdravou výživu. Našel se čas i na posezení u kávy a dortíku. A počasí? Páteční ráno nás překvapilo sněhovou peřinou, která se na chodnících měnila v protivnou břečku. Díky teplému počasí a nepříjemnému větru zbyly ze sněhu, když jsme odjížděli, jen louže.

Čtyři dny utekly jak voda, v neděli jsme se, tentokrát hladce, vrátili domů. A můžeme se začít těšit, že si za rok ozdravný pobyt zopakujeme.