Informovanost

Analýza potřeb osob se zrakovým postižením v ČR: Informovanost a dostupnost informací

V rámci celostátního dotazníkového šetření realizovaného v projektu SONS 360: Cesta k udržitelnosti a kvalitě (OPZ+) jsme se zaměřili také na informovanost osob se zrakovým postižením. Zjišťovali jsme, zda mají respondenti dostatek možností získávat potřebné informace, odkud informace o službách a aktivitách nejčastěji čerpají, jak hodnotí jejich dostupnost a které informace jim naopak chybějí.

Výsledky ukazují celkově vysokou míru informovanosti. Zároveň ale potvrzují, že pro osoby se zrakovým postižením zůstává důležité zachovat více různých informačních kanálů současně. Elektronická komunikace je velmi významná, nezastupitelnou úlohu však nadále hraje osobní kontakt, regionální zpravodaje i časopis ZORA.

Máte kde získávat potřebné informace?

Na otázku „Máte kde získávat informace pro osoby se zrakovým postižením?“ odpovědělo 466 respondentů.

Výsledky jsou velmi pozitivní:

• Ano: 364 respondentů (78,1 %)
• Spíše ano: 84 respondentů (18,0 %)
• Spíše ne: 16 respondentů (3,4 %)
• Ne: 2 respondenti (0,4 %)

Celkem tedy 96,1 % respondentů uvedlo, že potřebné informace mají kde získávat nebo je spíše mají kde získávat.

Pouze 18 respondentů, tedy necelá 4 %, uvedlo odpověď „spíše ne“ nebo „ne“.

Z pohledu celkového hodnocení jde o velmi pozitivní výsledek. Současně však ani relativně malou skupinu lidí, kteří vhodný zdroj informací nemají, nelze přehlížet. Právě pro ně může být obtížnější dozvědět se včas například o dostupných službách, pomůckách, změnách legislativy nebo možnostech podpory.

Odkud lidé informace nejčastěji získávají?

Na otázku týkající se zdrojů informací odpovědělo 464 respondentů. Respondenti mohli uvést více možností, proto součet procent přesahuje 100 %.

Nejčastějším informačním zdrojem byly:

• e-mailové rozesílky – 272 respondentů (58,6 %),
• webové stránky SONS – 232 respondentů (50,0 %),
• osobní doporučení – 216 respondentů (46,6 %),
• zpravodaj, informátor nebo bulletin – 202 respondentů (43,5 %),
• časopisy ZORA – 156 respondentů (33,6 %),
• sociální sítě obecně – 119 respondentů (25,6 %),
• Facebook SONS – 88 respondentů (19,0 %).

Menší část respondentů uvedla také webové stránky Tyfloservisu nebo TyfloCenter, lékaře a další organizace či informační zdroje.

E-mail zůstává nejsilnějším informačním kanálem

Zajímavým zjištěním je velmi silné postavení e-mailové komunikace. E-mailové rozesílky (skrze konference) označilo téměř šest z deseti respondentů a představují tak nejčastěji uváděný způsob získávání informací.

Významný je rovněž web SONS, který jako informační zdroj uvedla přesně polovina respondentů.

Výsledky potvrzují význam elektronické komunikace, zároveň ale ukazují, že není vhodné přesouvat informování pouze do digitálního prostoru.

Osobní doporučení má stále mimořádný význam

Téměř 47 % respondentů získává informace prostřednictvím osobního doporučení.

To je velmi důležitý výsledek. Přestože internet, e-mail a sociální sítě umožňují rychlé šíření informací, osobní kontakt zůstává pro velkou část komunity osob se zrakovým postižením jedním z hlavních informačních zdrojů.

Významnou roli proto nadále hrají pracovníci poboček, sociální pracovníci, další lidé se zrakovým postižením, rodina, přátelé a širší komunita.

Pro SONS je to současně potvrzení významu regionální sítě poboček a osobního kontaktu s našimi členy, klienty a dalšími lidmi se zrakovým postižením.

Tradiční informační kanály neztrácejí význam

Více než 43 % respondentů uvedlo jako zdroj informací zpravodaj, informátor nebo bulletin a přibližně třetina respondentů (33,6 %) časopisy ZORA.

Výsledky tak ukazují, že vedle moderních digitálních nástrojů mají stále své pevné místo také tradiční informační kanály.

Pro komunikační strategii SONS z toho vyplývá důležitý závěr: není vhodné hledat jeden univerzální komunikační prostředek. Jednotlivé skupiny osob se zrakovým postižením využívají různé zdroje a nejúčinnější je jejich vzájemné propojení.

Sociální sítě jako další prostor pro rozvoj

Sociální sítě obecně uvedlo jako zdroj informací 25,6 % respondentů, Facebook SONS konkrétně pak 19,0 %.

V porovnání s e-mailem, webem SONS nebo osobním doporučením jde zatím o méně využívaný informační kanál. Současně však právě sociální sítě nabízejí možnost oslovovat další skupiny lidí, včetně těch, kteří nejsou pravidelnými návštěvníky poboček nebo odběrateli tradičních informačních materiálů.

Také v otevřených odpovědích se objevila připomínka, že část informací na sociálních sítích chybí a že zejména mladší generace může preferovat jiné komunikační kanály než klasický e-mail.

Pro SONS je proto důležité jednotlivé způsoby komunikace vzájemně doplňovat, nikoli jeden nahrazovat druhým.

Jak respondenti hodnotí dostupnost informací?

Na otázku „Jak hodnotíte dostupnost informací o službách a aktivitách?“ odpovědělo 450 respondentů. Hodnocení probíhalo na škále od 1 do 5.

Nejlepší známku 1 udělilo 229 respondentů (50,9 %) a známku 2 dalších 141 respondentů (31,3 %).

Celkem tedy 82,2 % respondentů hodnotilo dostupnost informací známkou 1 nebo 2.

Známku 3 zvolilo 48 respondentů (10,7 %), známku 4 uvedlo 11 respondentů (2,4 %) a nejhorší hodnocení 5 zvolilo 21 respondentů (4,7 %).

Také tento výsledek potvrzuje převážně pozitivní hodnocení současné informovanosti. Přibližně každý čtrnáctý respondent však hodnotil dostupnost informací známkou 4 nebo 5, což ukazuje, že stále existuje skupina lidí, ke které se potřebné informace nedostávají dostatečně snadno.

Jaké informace respondentům chybějí?

Na otevřenou otázku „Které informace Vám chybí?“ odpovědělo 166 respondentů.

Významná část odpovědí uváděla, že respondentům žádné informace nechybějí nebo že jsou se současnou informovaností spokojeni.

Vedle toho se však objevovala konkrétní témata, která stojí za další pozornost. Respondenti například zmiňovali potřebu:

• lepšího přehledu kulturních, sportovních a společenských aktivit,
• včasnějších informací o výletech, turistických a kulturních akcích,
• informací o aktivitách a službách v jiných regionech,
• lepšího přehledu dostupných průvodcovských služeb,
• přehlednějšího a ucelenějšího zdroje informací,
• lepšího propojení jednotlivých informačních kanálů.

V některých odpovědích se objevovala také zkušenost, že informace jsou dostupné, ale roztříštěné mezi více zdrojů a uživatel je musí aktivně vyhledávat.

Samostatným tématem je předávání informací lidem, kteří se zrakovým postižením teprve začínají žít. V otevřených odpovědích se objevila také kritika nedostatečného předávání informací prostřednictvím některých lékařů nebo úřadů.

Nestačí informace zveřejnit – musí se dostat ke konkrétnímu člověku

Výsledky ukazují, že informovanost nelze posuzovat pouze podle množství zveřejněných informací.

Důležité je také to, zda se informace dostane ke konkrétnímu člověku ve správnou dobu, v přístupné podobě a prostřednictvím kanálu, který skutečně používá.

Člověk, který pravidelně pracuje s internetem, může preferovat web nebo sociální sítě. Jinému více vyhovuje e-mail. Pro dalšího může být nejdůležitějším zdrojem pracovník místní pobočky, osobní doporučení, telefonický kontakt nebo časopis.

Právě kombinace digitálních, tištěných a osobních forem komunikace proto zůstává pro SONS důležitá.

Co z výsledků vyplývá pro SONS?

Výsledky šetření jsou pro SONS celkově povzbudivé. Více než 96 % respondentů má nebo spíše má kde získávat potřebné informace a více než 82 % hodnotí jejich dostupnost známkou 1 nebo 2.

Současně však data ukazují několik oblastí pro další rozvoj.

Je třeba pokračovat v modernizaci webové a elektronické komunikace, rozvíjet komunikaci prostřednictvím sociálních sítí a současně zachovat e-mailové rozesílky (tzv. konference), časopis ZORA, regionální zpravodaje a zejména osobní kontakt prostřednictvím našich poboček.

Výsledky rovněž podporují snahu o lepší propojení informací napříč regiony a službami, aby člověk nemusel potřebné informace složitě vyhledávat na několika různých místech.

Zvláštní pozornost je vhodné věnovat lidem, kteří se se zrakovým postižením setkávají nově. Právě v této životní situaci je zásadní, aby se člověk včas dozvěděl, na koho se může obrátit, jaké služby existují a jaké možnosti podpory má k dispozici.

Výsledky Analýzy potřeb osob se zrakovým postižením v České republice proto využíváme nejen k hodnocení současného stavu, ale také jako podklad pro další rozvoj komunikace, služeb a regionální sítě SONS.

Petr Růžička
Vedoucí šetření Analýzy potřeb osob se zrakovým postižením v České republice

Projekt SONS 360: Cesta k udržitelnosti a kvalitě je realizován Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých ČR za podpory Operačního programu Zaměstnanost plus (OPZ+).