Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA , číslo 20, říjen 2023

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM
STALO SE: Kalendárium
Přehledně
POZVÁNKA: Den otevřených dveří
LIDÉ KOLEM NÁS: Pracovali jsme pro magistrát i Městská divadla pražská
V SÍTI
Jak se studuje v Olomouci
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Přivřené dveře I.
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Mezinárodní den bílé hole
SPORT: Olomoučtí sportovci měli důvod k oslavám
Nabídka periodik na rok 2024


BUDE VÁS ZAJÍMAT: Mezinárodní den bílé hole


Tento významný den připadá na 15. října. A protože, jak jsme napsali dříve, pokládáme za důležité a zajímavé na toto téma mluvit a podívat se na ně z různých úhlů, nabídneme vám dnes krátký pohled do historie této pro mnohé nezbytné pomůcky. A kromě toho si budete moci přečíst i některé zajímavosti ze současnosti.

Nevidomí lidé používali k orientaci hůl nebo prostě dřevěný klacek odnepaměti. Samostatný pohyb byl dříve v mnoha ohledech složitější, upravených cest bylo málo a na pohyb nevidomých se ohledy nebraly. Hůl tak pomáhala v ohledání prostoru při chůzi podobně jako dnes.

Dvacáté století ale přineslo jednu zásadní změnu, a to automobilovou dopravu. Chtěl-li se nevidomý člověk pohybovat samostatně, nehrozil mu jen pád nebo zakopnutí, ale také mnohem nebezpečnější úraz při střetu s motorovým vozidlem.

A právě automobilová doprava přinesla potřebu výrazného prvku, který by upozornil na zrakové omezení chodců. Později se toto označení ukázalo výhodným z mnoha dalších důvodů.

Pojďme se teď společně podívat, kde se bílá barva pro hůl (dříve zvanou slepecká) vlastně vzala.

1921 – Anglie
V tomto roce došlo poprvé k záměrnému použití bílé barvy pro označení hole nevidomé osoby. James Biggs, fotograf z anglického Bristolu, ztratil zrak v důsledku nehody. Při pohybu venku se kvůli dopravnímu provozu cítil nejistě, a tak svou dřevěnou hůl, kterou používal k orientaci, natřel na bílo. Chtěl tak dosáhnout lepší viditelnosti, a tedy vyšší bezpečnosti při pohybu na ulici.
1930 – Francie
Guilly d’Herbemontová, zámožná Pařížanka, vyzvala nevidomé prostřednictvím novin k nošení bílých hůlek. Pravděpodobně by na tento nápad nepřišla, kdyby v blízkosti jejího bydliště nestála škola pro zrakově postižené. Studenti této školy pohybující se v rušném provozu ji přivedli k úvahám nad tím, jak zvýšit jejich bezpečnost. Nejlepším řešením se zdálo jejich viditelné označení, které by upozornilo řidiče na přítomnost nevidomé osoby.
Její iniciativa ale výzvou v novinách neskončila.

1930 – USA
K důležitým objevům, vynálezům a změnám často dochází na několika místech světa zároveň. Podobně tomu bylo i v případě bílé hole.
George A. Bonham, prezident klubu Peoria Lions v americkém státě Ilinois, se zasloužil o prosazení používání bílé hole s červeným páskem jako pomůcky pro viditelné označení nevidomých osob. Předehrou k jeho iniciativnímu jednání bylo vystoupení Helen Kellerové na shromáždění Lions Club v roce 1925. Její působivý projev upozornil účastníky na složitou situaci lidí se zrakovým postižením. Výzva Helen Kellerové zapůsobila tak silně, že se mnozí členové klubu začali intenzivně věnovat podpoře nevidomých.
Bonham prý jednou uviděl nevidomého chodce, který se snažil přejít rušnou ulici. Nejistě poklepával vycházkovou holí a marně čekal, že si ho řidiči všimnou a umožní mu silnici přejít. Tento moment Bonhama upozornil na nutnost nalezení účinného řešení. Tím bylo barevné zvýraznění hole. Pokusy s černou barvou nebyly úspěšné, za horších světelných podmínek nebyla hůl dobře viditelná. A tak se i v USA začala používat hůl bílá, tehdy ještě s červeným proužkem pro lepší viditelnost.
V roce 1930 také vznikl v USA první zákon, který nařizoval řidičům dát přednost osobám pohybujícím se s bílou holí.

1931 – Francie
Guilly d’Herbemontová odstartovala hnutí za podporu používání bílé hole. Obrátila se na francouzského prezidenta, který pak slavnostně věnoval bílou hůl jednomu válečnému veteránovi a jednomu nevidomému civilistovi. Krátce na to d’Herbemontová věnovala bílé hole pěti tisícům nevidomých Pařížanů. Tento krok pomohl rychlému šíření povědomí o významu hole natřené na bílo.

1944 – USA
Bílá hůl jako signalizační pomůcka pro nevidomé se především v Evropě a USA rychle začíná užívat. Zůstala ale samozřejmě také pomůckou orientační.
Richard E. Hoover se věnoval rehabilitaci válečných veteránů. Se zavázanýma očima zkoušel chodit s dřevěnou bílou holí a hledal nejefektivnější techniku jejího použití. Kmitání holí zprava doleva před tělem, kdy se hůl dotýká povrchu na opačné straně než noha kráčející osoby, se osvědčila nejlépe a používá se dodnes.

1964 – USA
Americký prezident Lyndon B. Johnson na výzvu National federation of the blind (Národní federace nevidomých) vyhlásil 15. říjen Dnem bezpečnosti s bílou holí (White cane safety day). Smyslem bylo pravidelně upozorňovat na to, že nevidomí lidé mohou žít samostatně a nezávisle, zároveň je ale třeba na ně brát ohled, a to především při pohybu ve veřejném prostoru a v dopravním provozu.

1971
Mezinárodní den bílé hole byl oficiálně uznán Mezinárodní organizací práce. Záměrem je upozornit na právo nevidomých na vzdělání, začlenění do společnosti a maximální míru samostatnosti a nezávislosti.

Současnost
Dnes je bílá hůl jako symbol pro osoby se zrakovým omezením známá a uznávaná po celém světě, přesná pravidla se v jednotlivých zemích ale přece jen mohou lišit.
V Evropě je bílá hůl vyhrazena nevidomým, hůl s červenými pruhy pak osobám hluchoslepým. V USA se toto pravidlo liší stát od státu, červený pruh běžně používají i nevidomí bez sluchového postižení.
V Argentině se můžeme setkat s lidmi, kteří namísto bílé hole používají hůl zelenou. Tato barva znamená, že osoba má zbytky zraku, není tedy zcela nevidomá, má ale sníženou schopnost orientace.
Zákony o silničním provozu ve většině zemí počítají s bílou holí jako označením zrakově postižené osoby. Řidičům ukládají povinnost dát nevidomému přednost. V převážné většině se výslovně uvádí, že řidič musí při přecházení nevidomého zastavit. Předpisy některých států nařizují počkat, až nevidomá osoba opustí silnici, a to i v případě, kdy má řidič zelenou.
Zároveň některé země výslovně zakazují používání bílé hole osobami bez poškození zraku. Vycházková ani jiná hůl v takovém případě nesmí mít bílou barvu. Porušení tohoto předpisu je trestáno různě, od napomenutí přes pokutu až po 60 dní odnětí svobody (USA, Florida).

Zatímco mnozí členové výše zmíněného klubu Lions nosí v tento den špendlík nebo odznáček bílé barvy, u nás je každoročně kolem 15. října pořádána sbírka Bílá pastelka. Její výtěžek je využíván na podporu nevidomých a slabozrakých, na jejich vzdělávání, na asistenční služby nebo například na nákup kompenzačních pomůcek.

Zdroj: lionsclubs.org, wikipedia.org, daysoftheyear.com


Obsah

ÚVODEM
STALO SE: Kalendárium
Přehledně
POZVÁNKA: Den otevřených dveří
LIDÉ KOLEM NÁS: Pracovali jsme pro magistrát i Městská divadla pražská
V SÍTI
Jak se studuje v Olomouci
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Přivřené dveře I.
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Mezinárodní den bílé hole
SPORT: Olomoučtí sportovci měli důvod k oslavám
Nabídka periodik na rok 2024


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 107, číslo 20, říjen 2023
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR, z. s.
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Redakce:
Šéfredaktorka: Daniela Thampy
Zástupkyně šéfredaktorky, administrace: Kateřina Rovenská
Redaktoři: Ilona Ozimková, Petr Mašek, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Korektor: Václav Senjuk
Vychází dvakrát měsíčně, roční předplatné činí 100 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
STALO SE
Kalendárium
Přehledně
POZVÁNKA
Den otevřených dveří
LIDÉ KOLEM NÁS
Pracovali jsme pro magistrát i Městská divadla pražská (Marie Zemanová)
V SÍTI
Jak se studuje v Olomouci
ZORA RADÍ A INFORMUJE
O čem se moc nemluví – Přivřené dveře I.
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Mezinárodní den bílé hole
SPORT
Olomoučtí sportovci měli důvod k oslavám
Nabídka periodik na rok 2024



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR