Informace ze Sociálně-právní poradny 11/2023

Aktualita z železniční dopravy

V minulém čísle jsme vás informovali o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě. V Česku jsou tato práva a povinnosti zakotvena v zákoně č. 266/1994 Sb., o drahách. Novela zákona, která transponuje nařízení EU o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (2021/782) nabyla účinnosti 1. 10. 2023. Od tohoto dne je dle zákonné úpravy nutné si případnou asistenci objednávat nejméně 36 hodin před plánovaným odjezdem spoje, nikoliv 24 hodin, jak uvádí nařízení. Této časové výjimky může Česko využít až do 30. 6. 2026. Od 1. 7. 2026 již nebude možné výjimku aplikovat a asistenci bude možné objednávat znovu s 24hodinovým předstihem.   

Jaký je rozdíl mezi zvláštní pomůckou a zdravotnickým prostředkem a co je vlastně měřící přístroj pro domácnost?

Navazujeme na Informaci 8/2023 o zvláštních pomůckách pro zrakově postižené, mezi které patří i měřící přístroje pro domácnost. V této souvislosti je třeba rozlišovat, co je na jedné straně zvláštní pomůcka uvedená ve vyhlášce 388/2011 Sb., na kterou přispívá úřad práce, a co je na straně druhé zdravotnický prostředek pro zrakově postižené, který je hrazený ze zdravotního pojištění.

Všechny zdravotnické prostředky předepisované na poukaz jsou uvedeny v příloze č. 3 k zákonu č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Pro pacienty s poruchou zraku je určena skupina 9 tohoto seznamu. Podskupina 9.04 „Zdravotnické prostředky kompenzační pro zrakově postižené“ kromě bílých a červenobílých holí zahrnuje:

-  lékařské mluvící teploměry pro nevidomé

-  indikátory světla a hladiny.

Lékařský mluvící teploměr podle našich informací nyní bohužel není ze zdravotního pojištění dostupný.  Žádná firma ho totiž zatím nebyla ochotna jako zdravotnický prostředek registrovat u Státního úřadu pro kontrolu léčiv. Zájemce si ho tedy v současnosti musí koupit ze svého za 1890,- Kč.

Indikátory světla a hladiny hrazené ze zdravotního pojištění dostupné jsou. Poukaz platí 30 dnů a nelze ho proplatit zpětně. Praktická informace: naše Tyflopomůcky vydávají na poukaz jen kombinovaný indikátor s oběma funkcemi v jednom výrobku, protože nejsou lékárnou ani specializovanou prodejnou zdravotnických potřeb.

Pokud jde o zvláštní pomůcky hrazené úřadem práce, měřící přístroje pro domácnost s hlasovým nebo hmatovým výstupem jsou vyhláškou č.388/2011 Sb. určeny pro všechny čtyři skupiny žadatelů se zrakovým postižením. Ve vyhlášce není vypočteno, co do okruhu měřících přístrojů patří, takže se musíme spolehnout na vnitřní instrukci Ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2018 (která však není oficiálním pramenem práva). Instrukce říká:

 „Do této položky patří pomůcky pro každodenní používání, které naplňují znaky § 9 odst. 5 písm. b) zákona (č.329/2011), tj. typicky je osoba potřebuje k získávání informací či jí umožňují sebeobsluhu. Můžeme sem zařadit například kuchyňské váhy s hlasovým výstupem, kuchyňské odměrky s hmatovým výstupem, teploměr s hlasovým výstupem k měření teploty vzduchu. Jedná se o měřicí přístroje používané v domácnosti například při vaření, přípravě či ohřívání pokrmů nebo nápojů apod. Tedy přístroje, které neslouží k měření fyziologických hodnot jako je osobní teploměr, osobní váha nebo tonometr, byť by je osoba musela používat ze zdravotních důvodů.“

Z výše uvedeného plyne, že mluvící přístroje k měření tělesných funkcí, tedy tonometr neboli tlakoměr, glukometr a osobní váha nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. S přihlédnutím k citované instrukci by na ně ani neměl přispívat úřad práce. Nicméně nakonec je na jeho úvaze, zda je podřadí pod měřící přístroje pro domácnost. Faktický stav je takový, že někde úřad práce přispěje a jinde ne. Pokud ano, musí i tak žadatel jako vždy počítat s minimální spoluúčastí 1 000 Kč, kterou mu však může úřad z důvodu prokázaných nízkých příjmů prominout.

Změny v pracovním právu

Čtenáři v pracovním poměru a ti, kteří pracují na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti, už asi zaznamenali, že se od října (a v menší míře od ledna) mění pracovní právo. 

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ)

• nejzásadnější novinkou v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je právo zaměstnanců na placenou dovolenou. Výměra dovolené bude určena na základě fiktivní týdenní pracovní doby v délce 20 hodin. Ustanovení týkající se dovolené jsou účinné až od 1. 1. 2024.
• Dalším nárokem je volno z důvodu všech přípustných překážek v práci na straně zaměstnance, náhrady mzdy však nenáleží, ledaže se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou jinak, překážky v práci se však budou počítat do odpracované doby pro účely výpočtu dovolené. 
• Zaměstnanci pracující na dohodu budou mít také nárok na příplatky za práci ve svátky, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a práci o víkendu. 
• Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance s rozvrhem pracovní doby alespoň 3 dny před začátkem směny nebo období, na které je rozvrh vypracován, pokud se obě strany nedohodnou na jiné době. 
• V neposlední řadě budou mít zaměstnanci pracující na dohodu nově výslovně právo požádat o zaměstnání v pracovním poměru, na což jim zaměstnavatel bude povinen poskytnout odůvodněnou písemnou odpověď. Toto je možné pouze tehdy, že práce pro zaměstnavatele trvaly v posledních 12 měsících nejméně 180 dní. Zaměstnavatel na to musí písemně reagovat nejpozději do 1 měsíce. 
• Odůvodňování výpovědi - zaměstnavatel má povinnost bez zbytečného odkladu písemně informovat zaměstnance o důvodech výpovědi DPP či DPČ, pokud zaměstnanec bude mít za to, že mu výpověď byla dána kvůli uplatnění některých jeho práv vyplývajících ze zákoníku práce, a ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne doručení výpovědi zaměstnavatele písemně požádá o odůvodnění výpovědi. 
• Stále platí možnost každé strany dát písemnou výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.

Práce na dálku 

• práci na dálku lze vykonávat pouze na základě písemné dohody. Pokud práci na dálku nařídí zaměstnavatel, bude nezbytné, aby zaměstnanec na výzvu zaměstnavatele určil své (způsobilé) místo výkonu práce na dálku či zaměstnavateli sdělil, že žádné takové místo k dispozici nemá. 
• Výpovědní doba práce na dálku činí 15 dnů. 
• Novela přináší také úpravu náhrady nákladů, které vzniknou zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce na dálku. Zaměstnavatel náklady nahradí buď ve výši, kterou zaměstnanec náležitě prokáže nebo paušální částkou, pokud se tak strany dohodly nebo pokud to stanoví vnitřní předpis. Strany si však mohou písemně sjednat, že náhrada nákladů zaměstnanci nepřísluší. 

Rodičovská dovolená 

Zaměstnanec je povinen podat písemnou žádost o rodičovskou dovolenou alespoň 30 dnů před nástupem. Taková žádost musí obsahovat i informaci o době trvání rodičovské a lze ji podávat i opakovaně. 

Tzv. chránění zaměstnanci 

Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké budou mít nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby, pokud o to požádají. Zamítnutí musí zaměstnavatel věrohodně zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku nebude možné nařídit práci přesčas.

Informování o obsahu pracovního poměru 

Rozšířené informování zaměstnance o určitých skutečnostech, které souvisejí s obsahem pracovního poměru, a to do 7 dnů ode dne jeho vzniku, případně o změnách obsahu pracovního poměru nejpozději v den účinnosti těchto změn. Požadované informace lze zahrnout například do pracovní smlouvy. 

Elektronické doručování důležitých dokumentů

• Zákoník práce již nově neukládá zaměstnavateli povinnost, aby některé písemnosti doručoval zaměstnanci do vlastních rukou.
• Primárně mají být písemnosti ze strany zaměstnavatele doručovány do vlastních rukou na pracovišti, v bytě zaměstnance nebo kdekoliv bude zastižen nebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
• K doručení písemnosti elektronicky zaměstnavatel potřebuje písemný souhlas zaměstnance. Další podmínkou je, že zaměstnanec uvede elektronickou adresu pro doručování, kterou zaměstnavatel nemá k dispozici (soukromou emailovou adresu, nikoliv pracovní). Ještě před tím, než zaměstnavatel dostane souhlas k doručování od zaměstnance, musí ho písemně informovat o podmínkách tohoto způsobu doručování. Zaměstnanec může svůj souhlas s doručováním kdykoliv písemně odvolat. Jestliže zaměstnanec nepotvrdí převzetí písemnosti do 15 dnů ode dne jejího dodání, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty. 
• Doručovat lze i do datové schránky zaměstnance, opět musí být vysloven ze strany zaměstnance písemný souhlas, respektive zákon přímo tuto povinnost neukládá, ale hovoří o tom, že musí být možné doručovat ze strany „nestátních“ subjektů, což lze v datové schránce zvolit, proto je lepší tento souhlas od zaměstnance mít. Písemnost je považována  za doručenou nejpozději 10. den od dodání písemnosti. 
• Byl-li pracovní poměr nebo DPP či DPČ sjednán elektronicky, bude ujednání o jeho změně platné pouze tehdy, bude-li tato písemnost doručena na vlastní elektronickou adresu zaměstnance. Zaměstnanec má právo od pracovní smlouvy nebo dohody odstoupit do 7 dnů ode dne dodání na jeho elektronickou adresu. Odstoupení musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží a právní jednání se ruší od samého počátku. 
• Pokud bude doručovat zaměstnanec zaměstnavateli prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací či na elektronickou adresu, nově nebude potřeba, aby takto doručovaná písemnost byla opatřena uznávaným elektronickým podpisem. 

Za Sociálně-právní poradnu Václava Baudišová a Nicole Fryčová