Informace ze Sociálně-právní poradny 2/2024

Aktuality

Základní výměra všech důchodů se od roku 2024 zvyšuje o 360 Kč na 4 400 Kč měsíčně.

V prosinci Česká správa sociálního zabezpečení spustila na ePortálu službu žádosti o důchod on-line.  Základní informace a návod na postup žadatele jsou na tomto odkazu:

https://www.cssz.cz/zadost-o-duchod-online

Zvyšuje se rodičovský příspěvek z 300 000 Kč na 350 000 Kč (u vícerčat ze 450 000 Kč na 525 000 Kč) u dětí narozených od 1. ledna 2024 a dětí, které budou od tohoto dne svěřeny do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Současně se zkracuje maximální doba pobírání rodičovského příspěvku na 3 roky místo dosavadních 4 let.

V klientské zóně Jenda na webu Ministerstva práce a sociálních věcí lze žádat digitálně o rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení a přídavek na dítě. Dnes (12. ledna) je zde oznámení, že u žádostí o příspěvek na bydlení a přídavek na dítě aktuálně probíhá pilotní provoz funkčnosti.

Digitální žadatelé se v ePortálu ČSSZ i v Jendovi přihlásí prostřednictvím Identity občana (tj. např. mobilní klíč eGovernmentu, bankovní identita, eObčanka) nebo přihlašovacích údajů k datové schránce.

U příspěvku na bydlení se kvůli ruší mimořádně zvýšené normativní náklady zavedené v předchozích letech kvůli vysokým cenám energií, takže někteří žadatelé na příspěvek již nedosáhnou vůbec a dalším se sníží. V roce 2024 tak oproti roku 2023 klesnou o 1 400 až 1 800 Kč pro bydlení v nájmu nebo v podnájmu a o 2 000 – 2 400 Kč pro bydlení v osobním nebo družstevním vlastnictví. Naopak potěší, že žadatelé a stávající příjemci příspěvku nebudou muset úřadu práce sami dokládat své náklady na energie, protože se souhlasem žadatele (příjemce) si úřad práce tyto údaje od dodavatelů energií zjistí sám. Podobně nebude nutné dokládat ani potvrzení od školy o nezaopatřenosti dětí - úřady tyto údaje získají z registru zdravotního pojištění. Tento postup už od července 2023 funguje u získávání informací o příjmu, který buď může žadatel doložit sám anebo dát souhlas, aby si ho úřad práce zjistil od zaměstnavatele. I nadále mohou o příspěvek na bydlení žádat lidé, kteří bydlí na vlastní chatě nebo chalupě, tedy ve stavbě pro rekreaci, která však musí splňovat základní podmínky pro celoroční obývání, především přístup k pitné vodě a záchod.

Minimální měsíční mzda se zvyšuje ze 17 300 Kč na 18 900 Kč měsíčně, hodinová ze 103,80 Kč na 112,50 Kč. Zaměstnanci se nově budou podílet na svém nemocenském pojištění šesti desetinami procenta z hrubé měsíční mzdy. Rozhodný příjem pro povinnou účast zaměstnance na nemocenském pojištění se pro rok 2024 nemění a činí 4 000 Kč.

Výše uvedené změny jsou v působnosti Ministerstva práce o sociálních věcí a jsou platné od ledna 2024. Nejedná se o všechny, zmíněny jsou jen ty nejdůležitější. Další podstatné změny přijaté případně později a změny v dohodách konaných mimo pracovní poměr platné od července samozřejmě včas připomeneme.

Nová pravidla pro přiznávání předčasných důchodů platná od září a října 2023 a pro valorizace procentní části důchodů jsou blíže popsána v Informacích z poradny č. 10/202.

Konsolidační balíček zrušil slevu na studenta a za umístění dítěte v předškolním zařízení a omezil slevu na manželku nebo manžela s příjmy z výdělečné činnosti do 68 000 Kč ročně. Slevu nově dostanou jen ti, kteří mají manželku nebo manžela s příjmy do 68 000 ročně a současně pečují o dítě do tří let věku. Z vypočtené daně lze takto odečíst 24 840 korun za rok a jde-li o manželku nebo manžela s průkazem ZTP/P, zvyšuje se tato částka na dvojnásobek, tj. na 49 680 korun ročně. Nová pravidla se vztahují až na příjmy nabyté v roce 2024. Blíže viz též číslo 10/2023.

Jinak jsou osvobození a daňové slevy na invaliditu a držitele průkazů beze změn. Nemění se také podmínky pro osvobození od placení poplatku za užívání dálnice a rozhlasových a televizních poplatků a zatím ani jejich výše.

Co dělat při nevyplacení mzdy

Zaměstnanci v soukromém sektoru bohužel někdy čelí smutné skutečnosti, že jim zaměstnavatel přestane vyplácet mzdu. Jaké jsou jejich možnosti?

Především podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže mu zaměstnavatel částečně nebo zcela nevyplatil mzdu do 15 dnů od splatnosti. Podle § 56 odst. 2 ZP zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, což jsou dva měsíce. Kromě dlužné mzdy je tedy zaměstnavatel povinen zaměstnanci zaplatit náhradu mzdy za dva měsíce. Po skončení pracovního poměru se zaměstnanec samozřejmě může nechat na úřadu práce evidovat jako uchazeč o zaměstnání a požádat o podporu v nezaměstnanosti.

Pokud zaměstnavatel dluh neuhradí a je splatný, je možné ho vyzvat k úhradě dluhu písemnou předžalobní výzvou s tím, že jinak zaměstnanec podá soudu žalobu s návrhem na vydání platebního rozkazu. Nejsou-li u zaměstnance důvody pro osvobození od soudního poplatku (nemajetnost, zdravotní stav), je třeba z žaloby zaplatit soudní poplatek 5 % z žalované částky (4% při podání přes ePodatelnu s elektronickým podpisem). Bez toho soud rozhodnutí nevydá.

Dále může zaměstnanec za podmínky existence nejméně dvou věřitelů podat na zaměstnavatele insolvenční návrh a přihlásit pohledávku. Zaměstnanec je osvobozen od placení zálohy na náklady insolvenčního řízení, která jinak činí 50 000 Kč.  Platí ale soudní poplatek z návrhu 2 000 Kč, nesplňuje-li podmínky pro osvobození. Pokud soud zjistí úpadek zaměstnavatele, je pohledávka zaměstnance uspokojena poměrně v insolvenčním řízení. Stejně se postupuje, jestliže na zaměstnavatele podá insolvenční návrh jiný věřitel nebo ho na sebe zaměstnavatel podá sám. Proto je třeba pravidelně sledovat insolvenční rejstřík na webu justice.cz

U insolvenčního návrhu stačí, že je kýmkoliv pouze podán (není tedy třeba zjištění úpadku zaměstnavatele) a zaměstnanec pak také může uplatnit úřadu práce mzdové nároky za nejvýše 3 měsíce nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů od data podání insolvenčního návrhu podle zákona č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Zaměstnanec se také souběžně může obrátit na příslušný inspektorát práce, protože nevyplacení mzdy je přestupkem podle § 26 odst. 1 písm. c) zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, za který lze zaměstnavateli - právnické i fyzické osobě - uložit pokutu až 2 miliony Kč.

Za Sociálně-právní poradnu Václava Baudišová