Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA , číslo 8, duben 2023

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM
STALO SE: Z Republikové rady SONS
Přehledně
Výroční shromáždění KDVP
ODEŠEL MILAN PEŠÁK
Ohlédnutí za životní dráhou čestného prezidenta SONS
Kým pro mne byl Milan Pešák?
LIDÉ KOLEM NÁS: Úspěch jsme si přáli navzájem
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví - Jak prožívat tady a teď IV.
POVÍDKA: Chtěl jsem to opravdu takhle? Část druhá, vězeň
POZVÁNKA: Agora 2023
SPORT: Nevidomý plavec David Kratochvíl je světovým rekordmanem
Kuželkářský republikový šampionát dvojic

LIDÉ KOLEM NÁS: Úspěch jsme si přáli navzájem

„Dobré odpoledne, přicházím k vám se svou dlouhou bílou kamarádkou. Provází mě celým životem. Znám ji dokonce mnohem déle než svou ženu, a to je co říct. Obě mne provázely i při studiu na Deylově konzervatoři, kde teď učím a jejíž žáci mě nominovali na Zlatého Ámose. Na Deylově konzervatoři učíme hudebníky, ladiče klavírů, klavírníky, a kromě těch zdravých máme také mnoho nevidomých žáků. Proto se o nás říká, že žáci u nás hrají od nevidím do nevidím. Je to tak, že, moji milí žáci? A my vám ještě dneska kousek té naší společné práce ukážeme. Můžete se těšit.“
Takto představil sám sebe a svou školu Milan Arner. Byl to první ze čtyř jeho úkolů, a měl na něj přesně jednu minutu. Kdy? V pátek 24. Března. Kde? V pražském hotelu Olšanka. Proč? V tomto školním roce je jedním z šesti nejlepších učitelů v ČR. Postoupil totiž do finále 30. Ročníku ankety „Zlatý Ámos“.
Podpořit ho přišli nejen žáci a kolegové z Konzervatoře a střední školy Jana Deyla, ale i lidé ze SONS ČR v čele s jejím prezidentem Lubošem Zajícem. Ti všichni strávili odpoledne nabité zábavou, fanděním i zajímavými osobnostmi. Finále slovem provázel moderátor Zdeněk Vrba, porotě předsedal frontman skupiny Olympic Petr Janda, členem poroty byl „lovec Kalkulátor“ Jakub Kvášovský, a pozvání přijal i ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš.
Jaký byl druhý soutěžní úkol? Finalisté měli opět jednu minutu na to, aby nás něco zajímavého naučili. Jak vyučoval Milan? Přišel v doprovodu svých žáků a pravil: „Braprodalidvěhutače. To není zaklínadlo, i když to tak vypadá. Je to pomůcka, která vás naučí všech osm dokončených oper Bedřicha Smetany. Vidíte je na plakátě a my budeme říkat jejich první slabiky. ‚Bra…‘ Braniboři v Čechách, ‚pro…‘ Prodaná nevěsta, ‚da…‘ Dalibor, ‚li…‘ Libuše, ‚dvě…‘ Dvě vdovy, ‚hu…‘ Hubička, ‚ta…‘ Tajemství a ‚če…‘ Čertova stěna. Braprodalidvěhutače? A existuje ještě jedna nedokončená Smetanova opera, ale tu vám prozradím příště. Děkuji.“
Šestici nejlepších hodnotí nejen porota odborná, ale také dětská. Právě její členové se postarali o třetí soutěžní úkol. Jeho zadání? Položit lovci Jakubovi Kvášovskému nějakou originální otázku. Marek Trunečka, porotce za Konzervatoř a střední školu Jana Deyla, se ho zeptal: „Co je VPN vysílač?“ A odpověď? „Tak v tomhle jsem marný. Nebýt tam ten vysílač, zkusil bych slovenskou politickou stranu Veřejnost proti násilí.“
Čtvrtý úkol je ten nejnáročnější a také zpravidla rozhoduje o tom, kdo se nakonec stane tím nejlepším. Jde o pětiminutovou scénku učitele se svými žáky. Tak si ji představme. Na pódium nastupuje osm žáků s učitelem Milanem. Ozve se zvuk houslí, klarinetu, akordeonu a dud. „To byl školní zvonek, jestli jste to nepoznali. Tento zvuk máme všichni učitelé i žáci moc rádi. Vítám vás na hodině hudebního zeměpisu. Tématem budou země a města v písničkách. Aničko, kde jste se narodila?“ „V Domažlicích,“ zní odpověď. „Tak dáme jednu od Domažlic. Pokud ji znáte, přidejte se k nám.“ A žáci zahrají a zazpívají píseň „Žádnej neví, co jsou Domažlice.“ A pokračujme. „Odkud jste vy, Míšo?“ „Z Rigy, z Lotyšska.“ „Tak si dáme lotyšskou.“ Anička nečeká a spustí: „Kdyby byl Bavorov.“ „Stop, Aničko, Riga přece není na jihu Čech, ale na severu Evropy!“ „Pardon,“ špitne Anička a její intonace rozesměje celý sál. „Tak, pojďme na tu lotyšskou,“ pokračuje pan učitel. A zazní lotyšská píseň “P?t, v?ji?i, dzen laivi?u – Foukej, foukej, poháněj mou loď“.
„Kde jsme teď, Beáto?“ „V Praze.“ „V jaké čtvrti?“ „Na Žižkově.“ „A který skladatel prožil mládí na Žižkově? Neviděl, nedoslýchal, a přesto psal krásné písničky?“ Všichni žáci vykřiknou: „Jaroslav Ježek.“ „A my zahrajeme tu nejznámější, Život je jen náhoda. Všichni zpívejte s námi“. Píseň dozní a hodinu ukončuje zvonek. „To nám ta hodina rychle uběhla! A byla to krásná hodina. A protože je velká přestávka, tak odcházím kam?“ „Na kafe!“ zakřičí všichni na pódiu i mnoho fanoušků v sále. Zvukový záznam by v tomto případě určitě přišel vhod. My se vyjadřujeme psaným slovem, a říkáme: Půvabné, milé a vtipné představení! Nemáte, Milane, zájem pořádat v tomto duchu i další koncerty? Gratulujeme vám i vašim žákům.
Jaká byla Milanova cesta do finále? „Vloni na podzim mě do ankety navrhli moji žáci. Bylo třeba alespoň 50 jejich podpisů. Letos v únoru pak proběhlo regionální kolo. I v něm mě prezentovali tři žáci. Porota jim pokládala otázky, jako zda rád učím, zda se rozzlobím při hodině apod. Učím už dvacet let a dělám to rád. A rozzlobím se někdy doma, při „domácích pedagogických radách“, ale ve škole prakticky nikdy.
V březnu proběhlo semifinále. V Zrcadlovém sále Ministerstva školství se nás sešlo osmnáct a každý dostal pět minut na vlastní prezentaci. V čem spočívala? Naši žáci navrhli tři věci, které jsou pro nás charakteristické, a my jsme o nich měli popovídat. V mém případě to je klarinet, bílá hůl a hrnek kávy. 18 semifinalistů sedělo spolu s porotci u jednoho velkého stolu, každý měl seznam všech přítomných, a třem z nich dal hlas. Nebylo to tedy jen hodnocení poroty. Skutečnost, že mohu dát hlas i svým soupeřům, jsem vnímal velmi pozitivně. Ale myslím, že to ani nebylo o soupeření. Úspěch jsme si přáli navzájem. Týden před finále byly v naší škole jarní prázdniny. Musel jsem napnout všechny síly a přesvědčit studenty, abychom spolu scénky nacvičili. Na pódiu se mnou vystoupila dcera Anička a 9 studentů. Desátý pak zasedl v dětské porotě. Pro výuku oper připravila Anička také plakáty se zmíněnými slabikami.
Zakončení ankety? V pátek slavnostní večeří a v sobotu prohlídkou zámku Berchtold s dětským parkem. Sobotní večer vyvrcholil kantorským bálem v hotelu Ambassador. A byl to ples jak se patří! Tančil jsem také, ač se tomu normálně příliš nevěnuji. Mé dojmy? Nepočítal jsem, že bych se dostal až do finále. Nemyslím si, že jsem rozený šoumen. Ale z tohoto podniku jsem nadšen. Hlavně z jeho přátelské atmosféry. Já i neslyšící kolega David Jorda jsme skvěle zapadli do party. Má pochvala patří rovněž organizátorům akce. A také jsem moc rád, že přišla velká výprava ze SONS.
Co na závěr? Třeba několik zajímavých slov a myšlenek.
Petr Janda, předseda poroty: „Jsem překvapen, že se tu tak řve, to je lepší než na bigbeatu.“
David Jorda, finalista ankety, a učitel s postižením sluchu ve Střední, základní a mateřské škole pro sluchově postižené Praha: „Jak tleskat, aby to vnímal i člověk neslyšící? Zdvihněte natažené ruce nad hlavu a kruťte zápěstími.“ Moderátor k tomu podotknul: „Skvělé, a může to sloužit i jako letní klimatizace.“
Vladimír Balaš, ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR: „My se snažíme modernizovat naše vzdělávání, máme stohy papírů, ale bez skvělých učitelů nedosáhneme ničeho.“
Daniela Krátká, učitelka českého jazyka v České lesnické akademii Trutnov a vítězka ankety: „Do dlaně si schovám kamínek. Tvým úkolem bude získat ho.“ Žákyně zkouší rozevřít její pěst, ale nedaří se. „Co kdybys mi zkusila otevřít ruku, aniž bys mi na ni sáhla. Napadá tě něco?“ „Ano, dáš mi prosím ten kámen?“ „Ano! Právě jsme ukázali, že fyzická síla není vždy to nejlepší. Síla spočívá mnohdy ve vašem slovu.“

Antonín Vraný

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 107, číslo 8, duben 2023
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR, z. s.
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Redakce:
Šéfredaktorka: Daniela Thampy
Zástupkyně šéfredaktorky, administrace: Kateřina Rovenská
Redaktoři: Ilona Ozimková, Petr Mašek, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Korektor: Václav Senjuk
Vychází dvakrát měsíčně, roční předplatné činí 100 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
Obsah
ÚVODEM
STALO SE
Z Republikové rady SONS
Přehledně
Výroční shromáždění KDVP
ODEŠEL MILAN PEŠÁK
Ohlédnutí za životní dráhou čestného prezidenta SONS
Kým pro mne byl Milan Pešák?
LIDÉ KOLEM NÁS
Úspěch jsme si přáli navzájem
ZORA RADÍ A INFORMUJE
O čem se moc nemluví - Jak prožívat tady a teď IV.
POZVÁNKA
Agora 2023
SPORT
Nevidomý plavec David Kratochvíl je světovým rekordmanem
Kuželkářský republikový šampionát dvojic

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.