Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA , číslo 23, prosinec 2023

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM
STALO SE: Kalendárium
Přehledně
O 18 procent více!
LIDÉ KOLEM NÁS: Zvládli jsme spolu už ledasco
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace ze Sociálně-právní poradny
SPORT: Český showdown měl zastoupení na elitním turnaji TOP 12!
29. mistrovství České republiky v bench pressu
SOUTĚŽ: VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ SOUTĚŽE
NOVÁ SOUTĚŽ

STALO SE: Kalendárium

Co zajímavého slavíme koncem listopadu? Třeba 25. 11. svatou Kateřinu. Na tu naši předkové pořádali poslední podzimní taneční zábavy. A ve své režii je měly ženy. Vybíraly si tanečníky, platily muzikantům i partnerům, připravovaly občerstvení. Svobodná děvčata dávala vyvoleným tanečníkům malé dárky, většinou slavnostní pečivo. Jen o půlnoci se vyhlašovala pánská volenka. Radovánky končily až druhý den ráno. A pak? Přišel Advent. A ten tanec, zpěv a zábavu zakazuje. Jedna z pranostik říká, že „svatá Kateřina zavřela muzikanty do chléva a pověsila housle do komína“.
30. 11. následuje svátek svatého Ondřeje, patrona nevěst. Noc před ním byla vhodná k věštění budoucnosti v lásce, úrodě i smrti. A mladá slečna mohla prý zjistit, zda se vdá i kdo bude jejím mužem. Jak? Postavila se třeba zády ke dveřím a hodila za sebe střevíc. Pokud byla jeho špička obrácená ke dveřím, znamenalo to, že se do roka vdá a odejde z domu, pokud ne, zůstane další rok u rodičů. Jiná před půlnocí vstala, poklepala na kurník a zarecitovala: „Kohoutku, kohoutku, zakokrhej. Muže-li dostanu, vědět mi dej. Slepičky vy nechte kokotání a nepokazte mé vdávání.“ Ozval-li se kohout, měla dívka naději, že se následujícího roku vdá. Ozvala-li se slepice, musela rok čekat. Více děvčat pořádalo i „kolektivní věštění“. Každá položila na lopatu kousek chleba a čí kousek vzal pes jako první, tu čekala veselka nejdříve.

Mrkněme do „Tyflopedického lexikonu jmenného“ od Josefa Smýkala.

30. 11. 1869 se narodil švédský chemik a průmyslník Nils Gustav Dalén. Byl ředitelem společnosti, která se zabývala prodejem acetylénu, hořlavého plynu, jenž byl v té době využíván ke svícení v plynových lampách nebo na majácích. V roce 1905 vynalezl Dalén zařízení, které umožnilo, aby se maják automaticky rozsvítil po západu slunce a zhasl po jeho východu. Díky tomu dnes majáky nevyžadují lidskou obsluhu. Za svůj „soumrakový regulátor“, který zlevnil provoz majáků a zvýšil bezpečnost námořní plavby, získal v roce 1912 Nobelovu cenu za fyziku. A proč o něm mluvíme? V roce 1912 mu totiž při pokusu vybuchla tlaková láhev s acetylénem a těžce ho poranila. Lékaři mu zachránili život, ale už ne zrak. Dalén i tak vedl ještě dalších 25 let podnik a řídil další pokusy.

V minulém kalendáriu jsme připomněli příběh Valentina Haüye a nevidomého Françoise Lesueura, který k němu nastoupil do učení. A jak to bylo dál? Vzdělávání nevidomých, to byl totiž jen první krok. Haüy toužil i po jejich společenském uplatnění. Jak na to, shrnul ve své knize „Essai sur l'éducation des aveugles“. „Cílem je naučit je číst, psát, počítat, mluvit cizím jazykem, tisknout knihy, hrát na hudební nástroje. Poté je možné zaměstnat je v umění a řemeslech, jako učitele hudby, sazeče v tiskárnách, výrobce provazů, vyplétače židlí, košíkáře, výrobce rohoží, sítí apod.“ Ke čtení a psaní žáci používali hladkou reliéfní latinku, počtům a hudbě se učili zpaměti. V roce 1786 představil Haüy 24 žáků ve Versailles a později též králi Ludvíku XVI. Dostalo se mu uznání i finanční podpory. Po pěti letech činnosti se pověst ústavu rozšířila i za hranice Francie. Pak se však k němu štěstěna obrátila zády a přišly svízele, finanční starosti a nakonec zapomenutí. Ale o tom zase v příštím kalendáriu.

Nyní nahlédněme do okénka českých dějin. 26. 11. 1465 vyrazilo z Prahy poselstvo krále Jiřího z Poděbrad vedené Lvem z Rožmitálu. Mělo namířeno k francouzskému králi a během cesty navštívilo i další západoevropské dvory. Jaký byl jejich úkol? Sjednotit křesťanské krále pro boj proti turecké expanzi a omezit vliv papežské kurie v mezinárodní politice. Tato myšlenka sice nezískala významnou podporu, ale zápisky z této cesty se dochovaly. Po letech se jich chopil Alois Jirásek, a tak si dnes můžeme přečíst zajímavý historický cestopis „Z Čech až na konec světa“.

29. 11. 1378 zemřel český král a císař Svaté říše římské Karel IV. Jaká byla bezprostřední příčina jeho úmrtí? Karel upadl, zlomil si krček stehenní kosti a následně u něho propukl zápal plic. Mimochodem, léčba, která by jeho kyčli dokázala pomoci, byla vyvinuta teprve nedávno. Tělo panovníka bylo vystaveno na Pražském hradě a dalších místech, aby se s ním truchlící mohli rozloučit. Vojtěch Raňků z Ježova, jeho přítel a profesor na Sorbonně, ho ve své vzpomínkové řeči poprvé nazval Otcem vlasti. A co vypověděly Karlovy kosterní pozůstatky dnešní vědě? Panovník se v roce 1350 ošklivě zranil, nejspíše během rytířského turnaje. Náraz ho srazil z koně na zem, poškodil krční páteř a zlomil čelist na čtyřech místech. Shrbený, a s nemožností otáčet hlavou však vládl ještě 25 let.

Řecký filozof Hérakleitos o válce řekl následující slova: „ V míru pochovávají synové své otce, ve válce otcové své syny“. 2. 12. 1805 porazil Napoleon Bonaparte v bitvě u Slavkova armády rakouského císaře Františka I. a ruského cara Alexandra I. Bitva tří císařů byla příkladem Napoleonova vojenského talentu a do té doby největším známým vojenským konfliktem. Střetlo se tu totiž na 160 tisíc mužů. Jenže co naplat, i po téhle bitvě přišel hladomor a nemoci. Kraj byl vydrancovaný, hospodáři měli potíže s obděláváním polí, k práci chyběli lidé. Obětí bylo tak nakonec asi šestkrát víc než těch, kteří padli na bojišti. Připomínají nám je pomníky ve vesnicích, křížky v polích nebo Mohyla míru, kterou nechal vystavět na kopci za vsí Prace katolický kněz Alois Slovák. A co je pro nás podstatné, konflikt zažehl české národní cítění.

Pojďme raději do školy. V roce 1771 pozvala císařovna Marie Terezie do Vídně školského reformátora Johanna Ignaze Felbigera a pověřila ho, aby sepsal Všeobecný školní řád pro německé normální, hlavní a triviální školy v dědičných zemích. Ten se 6. 12. 1774 stal zákonem. Všechny děti tak musely od šesti let plnit nejméně šestiletou povinnou školní docházku. K základním vědomostem patřilo čtení, náboženství, psaní kurentem, počítání, návod k poctivosti v životě a postupy, jak hospodařit. Důraz byl kladen na to, aby se nehledělo toliko na paměť a aby mládež nebyla trápena učením zpaměti nad nezbytnou míru, nýbrž aby byl osvícen její rozum.

A na závěr trochu muziky. Noty neuměl, i tak se stal hvězdou pop music. V roce 1943 vystoupil na Silvestra po Bennym Goodmanovi a diváci křičeli nadšením. V roce 1946 už vystupoval i 45krát týdně. Dejme si i jeden jeho citát: „Alkohol je možná největší nepřítel člověka. Bible ale říká, ať svého nepřítele milujeme.“ V jeho blízkosti se pohybovali i lidé nepatřící ke „slušné společnosti“. FBI na něho vedla spis o 2403 stranách, ale nikdy ho z ničeho neobvinila. Stále nevíte? Tak si pusťte třeba jeho "My way", "The world we knew", "Strangers in the night" nebo "Somethin’ stupid". Frank Sinatra, celým jménem Francis Albert Sinatra se narodil 12. 12. 1915.

Antonín Vraný

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 107, číslo 23, prosinec 2023
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR, z. s.
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Redakce:
Šéfredaktorka: Daniela Thampy
Zástupkyně šéfredaktorky, administrace: Kateřina Rovenská
Redaktoři: Ilona Ozimková, Petr Mašek, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Korektor: Václav Senjuk
Vychází dvakrát měsíčně, roční předplatné činí 100 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
STALO SE
Kalendárium
Přehledně
O 18 procent více!
LIDÉ KOLEM NÁS
Zvládli jsme spolu už ledasco (Jitka a Pavol Pekní)
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Informace ze Sociálně-právní poradny
SPORT
Český showdown měl zastoupení na elitním turnaji TOP 12!
29. mistrovství České republiky v bench pressu
SOUTĚŽ
Vyhlášení výsledků soutěže
Nová soutěž

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.