Výlet na Břeclavsko
Publikováno
09.08.2017 13:29
Odbočka Přerov
Výlet na Břeclavsko
Přerovská odbočka uspořádala dne 20. července poznávací výlet. Sraz byl na přerovském vlakovém nádraží, odkud jsme odjeli do Břeclavi. Někteří účastníci před Břeclaví šprýmovali, že další zastávka je Vídeň, a že asi pojedou až tam. Nakonec ale všichni k potěšení pracovnic odbočky v Břeclavi vystoupili.
Přesunuli jsme se na MHD, popojeli autobusem přes dvě zastávky a pokračovali procházkou k lodní přepravě. Tam na nás čekala rezervovaná loď. Po hodinové plavbě po Dyji jsme vystoupili na břeh a šli k Janovu hradu. Cesta vedla pod stromy, takže i velké vedro bylo snesitelnější. Před komentovanou prohlídkou hradu se všichni občerstvili, nabrali síly a pokračovali v chůzi, tentokrát po schodech do prostorů hradu. Mladý průvodce nás seznámil s historií hradu, některé předměty nebo prostory jsme mohli osahat, takže zážitek měl opravdu každý.
Následovala opět hodinová plavba lodí, tentokrát zpět do Břeclavi. Někteří fotili okolní přírodu a proplouvající rafty.
V Břeclavi jsme se zastavili na výborný oběd, který nám na objednaný čas připravili ve městě v Bistru u cukrovaru.
Pak nás čekala jen cesta vlakem zpět do Přerova. Vyprávěly se různé zážitky, plánovaly další akce, a tak cesta rychle uběhla.
Těšíme se na další výlety, které začaly být na přerovské odbočce oblíbenou aktivitou.
Každý měsíc se snažíme uspořádat jeden výlet. Poslední letošní proběhne v měsíci listopad. Bližší informace k místům výletů, ale i k dalším aktivitám sledujte v měsíčníku Zpravodaj, kde jsou akce zveřejněny s měsíčním až dvouměsíčním předstihem. Je nutné se přihlásit u pracovníků odbočky.
Za SONS Přerov přeje krásné dny Kamila Hošková
Další řádky jsme převzali z webových stránek https://www.januv-hrad.cz/cs/o-hradu/historie. Zde se můžete dočíst něco o historii Janova hradu.
Janův hrad je součástí Lednicko-valtického areálu. Ten se rozkládá na rozloze 2 200 hektarů. V prosinci 1996 byl areál zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jako kulturní krajina.
Stavba hradu byla vybudována u lovecké obory, na místě obtékaném ze tří stran řekou Dyjí. Sloužila jako lovecký zámeček - shromaždiště panstva před honem, místo konání posledních lečí. Po honech se zde konaly bohaté hostiny, na nichž se vyhlašoval Král honu. Objekt sloužil rovněž jako obydlí pro knížecího hajného.
Stavbu podle projektu Josepha Hardtmutha započal v roce 1801 Alois I. Josef kníže z Lichtenštejna, ten však v roce 1805 umírá a stavbu dokončuje o tři roky mladší bratr – Jan I. Josef kníže z Lichtenštejna.
Janův hrad byl původně navržen daleko velkoryseji, ale na přání knížete byl projekt zredukován. Stavba je tvořena čtyřmi nárožními věžemi – každá z nich na jiném půdorysu. Věže jsou ze tří stran spojeny pouze obvodovými zdmi, které na venkovní straně nesou ochozy prvého patra. Čtvrtou stranou nádvoří uzavírá vlastní budova zámečku.
V 1. patře se nachází velký Rytířský sál, v němž se konaly hostiny a lovecké slavnosti. Ve věžích pak jsou salónky. Pouze jižní věž má i druhé patro s balkonem, z něhož se dá přejít ochozem druhého patra do věže západní. Třetí patro pak tvoří vyhlídka nahoře na jižní věži.
Nestabilní podloží lužního lesa bylo nutné zpevnit dřevěnými trámy a na něm pak byla postavena stavba z kamenů přivezených z Pálavy a nedalekého velkomoravského hradiště Pohansko. Architekt ve snaze postavit realistickou napodobeninu skutečného hradu dbal na každý detail, například pravotočivé schodiště, prevéty a střílny.
Přerovská odbočka uspořádala dne 20. července poznávací výlet. Sraz byl na přerovském vlakovém nádraží, odkud jsme odjeli do Břeclavi. Někteří účastníci před Břeclaví šprýmovali, že další zastávka je Vídeň, a že asi pojedou až tam. Nakonec ale všichni k potěšení pracovnic odbočky v Břeclavi vystoupili.
Přesunuli jsme se na MHD, popojeli autobusem přes dvě zastávky a pokračovali procházkou k lodní přepravě. Tam na nás čekala rezervovaná loď. Po hodinové plavbě po Dyji jsme vystoupili na břeh a šli k Janovu hradu. Cesta vedla pod stromy, takže i velké vedro bylo snesitelnější. Před komentovanou prohlídkou hradu se všichni občerstvili, nabrali síly a pokračovali v chůzi, tentokrát po schodech do prostorů hradu. Mladý průvodce nás seznámil s historií hradu, některé předměty nebo prostory jsme mohli osahat, takže zážitek měl opravdu každý.
Následovala opět hodinová plavba lodí, tentokrát zpět do Břeclavi. Někteří fotili okolní přírodu a proplouvající rafty.
V Břeclavi jsme se zastavili na výborný oběd, který nám na objednaný čas připravili ve městě v Bistru u cukrovaru.
Pak nás čekala jen cesta vlakem zpět do Přerova. Vyprávěly se různé zážitky, plánovaly další akce, a tak cesta rychle uběhla.
Těšíme se na další výlety, které začaly být na přerovské odbočce oblíbenou aktivitou.
Každý měsíc se snažíme uspořádat jeden výlet. Poslední letošní proběhne v měsíci listopad. Bližší informace k místům výletů, ale i k dalším aktivitám sledujte v měsíčníku Zpravodaj, kde jsou akce zveřejněny s měsíčním až dvouměsíčním předstihem. Je nutné se přihlásit u pracovníků odbočky.
Za SONS Přerov přeje krásné dny Kamila Hošková
Další řádky jsme převzali z webových stránek https://www.januv-hrad.cz/cs/o-hradu/historie. Zde se můžete dočíst něco o historii Janova hradu.
Janův hrad je součástí Lednicko-valtického areálu. Ten se rozkládá na rozloze 2 200 hektarů. V prosinci 1996 byl areál zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jako kulturní krajina.
Stavba hradu byla vybudována u lovecké obory, na místě obtékaném ze tří stran řekou Dyjí. Sloužila jako lovecký zámeček - shromaždiště panstva před honem, místo konání posledních lečí. Po honech se zde konaly bohaté hostiny, na nichž se vyhlašoval Král honu. Objekt sloužil rovněž jako obydlí pro knížecího hajného.
Stavbu podle projektu Josepha Hardtmutha započal v roce 1801 Alois I. Josef kníže z Lichtenštejna, ten však v roce 1805 umírá a stavbu dokončuje o tři roky mladší bratr – Jan I. Josef kníže z Lichtenštejna.
Janův hrad byl původně navržen daleko velkoryseji, ale na přání knížete byl projekt zredukován. Stavba je tvořena čtyřmi nárožními věžemi – každá z nich na jiném půdorysu. Věže jsou ze tří stran spojeny pouze obvodovými zdmi, které na venkovní straně nesou ochozy prvého patra. Čtvrtou stranou nádvoří uzavírá vlastní budova zámečku.
V 1. patře se nachází velký Rytířský sál, v němž se konaly hostiny a lovecké slavnosti. Ve věžích pak jsou salónky. Pouze jižní věž má i druhé patro s balkonem, z něhož se dá přejít ochozem druhého patra do věže západní. Třetí patro pak tvoří vyhlídka nahoře na jižní věži.
Nestabilní podloží lužního lesa bylo nutné zpevnit dřevěnými trámy a na něm pak byla postavena stavba z kamenů přivezených z Pálavy a nedalekého velkomoravského hradiště Pohansko. Architekt ve snaze postavit realistickou napodobeninu skutečného hradu dbal na každý detail, například pravotočivé schodiště, prevéty a střílny.
Obrázky
