Křížem krážem Evropou - 5. Etapa

V Madridu bychom se mohli zdržet hodně dlouho. Vždyť tu sídlí například významná "slepecká" organizace ONCE, nebo nám - byť jen virtuálním poutníkům

- blízká Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO); a těch památek včetně chráněných UNESCO... (Tamní královský palác je desetkrát větší než Buckinghamský palác v Londýně.)

Z geografického středu Španělska jsme šupajdili kousek nad 40. rovnoběžkou převážně na západ, největším ze 17 španělských autonomních společenství - Kastilií a Leónem (je zhruba o 15000 čtverečních kilometrů větší než ČR).

Mohli jsme obdivovat kulturní památky UNESCO ve městech Segovia a Salamanca, ale kvůli vyšší nadmořské výšce nám byla zima...

Přibližně ve středu Portugalska, tak 200 km severně od Lisabonu, leží město Mortágua a v něm cvičí vodicí psy [Associacao Beira Aguieira de Apoio ao Deficiente Visual].

Ocitli jsme se na nejvzdálenějším místě našeho putování evropským kontinentem, vzdušnou čarou asi 2030 km od Prahy.

K pozvolnému návratu do střední Evropy bychom mohli využít některé z 12 tzv.

Svatojakubských cest. Nabízela se nám nejprve samozřejmě "portugalská" z přístavu Porto - dlouhá jen 250 km. Pokud jsme se posilnili portským vínem - maličkost...

Letos tomu je právě 40 let, co se Santiago de Compostela (Svatý Jakub v Hvězdném poli neboli v Mléčné dráze) stalo hlavním městem Galicie, další z autonomních španělských oblastí, a co papež Jan Pavel II. podstoupil pouť k hrobu apoštola Jakuba Staršího, čímž podnítil obrovský zájem o poutnictví (v roce 1970 tam bylo zaregistrováno pouhých 68 poutníků, zato v letech před covidem přes 300 tisíc). Naštěstí na počátku listopadu bychom tu na davy lidí nenarazili. Ale můžeme si připomenout, že Santiago spolu se sítí Svatojakubských cest jsou na seznamu světového dědictví UNESCO, a že v roce

2000 bylo spolu s Prahou Evropským hlavním městem kultury.

K protisměrné pouti na východ jsme si vybrali "severní" cestu (je dlouhá 830 km). Navštívili jsme tak Oviedo - hlavní město Asturie, zahrnuté do památek UNESCO; pak po pobřeží Biskajského zálivu přístav Santander - hlavní město Kantábrie (nedaleko něj leží světoznámá jeskyně Altamira s pravěkými nástěnnými malbami).

Nakonec jsme dorazili do autonomního Baskicka, kde jsme se určitě zdrželi v jeho největším městě - v Bilbau. Proč? Mlsné dvounožce i čtyřnožce z naší virtuální smečky by jistě zlákalo Muzeum šunky. Ovšem co víc: před architektonickým skvostem Guggenheimova muzea sedí úžasné Štěně (Puppy) - 13 metrů vysoká socha, pokrytá květinami, uvnitř které je vestavěný zavlažovací systém. Větší pocta psům asi neexistuje...

Po 1840 km jsme etapu zakončili v San Sebastiánu (baskicky Donostia), který proslul filmovým festivalem a údajně nejkrásnější městskou pláží Španělska.

V listopadu ji určitě tolik neoceníme, tak alespoň namočit nohy a tlapky v Atlantiku...