Beseda se studenty
Ve středu 21. 2. 24 proběhla už několikátá beseda, tentokrát se studenty Gymnázia Legionářů v Příbrami. Paní učitelky a zhruba tři desítky mladých, energií naplněných nadšenců, kteří nám v minulosti pomáhali se sbírkou „Bílá pastelka,“ se s námi sešly ve společných prostorách školy. Rozděleni do tří skupin si mohli poslepu vyzkoušet hmatové a sluchové pexeso, respektive zjistit, jak je vnímání bez zraku trochu jiné a hledání stejných dvojic krabiček zapeklité. Ještě před tím mluvila Andrea Hlaváčková o výcviku psů, venkovních nástrahách na nevidomé a odpověděla i na několik otázek „na tělo.“ Zjistili jsme také, jak odlišné je „vidět tmu,“ protože věčná otázka: „A co vidí nevidomí za zavřenými víčky. Tmu, nebo nic, nebo co vlastně?“ doprovází prakticky každou naší akci. Andrea vidí tmu a mléčně bílou, neprostupnou, hustou mlhu, já zase na slepé oko nevidím nic. Prostě jako bych ho neměla. Nikdy jsem na něj neviděla a už v nemluvněcí fázi života si můj mozek řekl, že oko nebudu potřebovat. Takže fyzicky mi vězí v lebce, občas bolí a po několikanásobném šedém zákalu i blbě vypadá, ale když zavřu oko, neregistruji to. Žádná tma, žádný efekt.
Konec akce proběhl opět formou testíku, to když si studenti zkusili poslepu namazat chuťovky. Nakrájet rohlík, namazat ho pomazánkovým máslem, oloupat a nakrájet salátovou okurku, ozdobit chuťovky, hezky je naskládat na tácek a navíc každou doladit párátkem, byla zábava. Jak jedna slečna pronesla: „tak a teď bych potřebovala do sprchy.“
Sice jsme akci pojali trochu jako soutěž, ale vyhráli úplně všichni. Už jenom ta odvaha se cení, od nás alespoň něčím sladkým.
Po úklidu se Radce dokonce přihlásily dvě slečny jako možné zájemkyně o dobrovolnictví. Pomoc při akcích a doprovod klientů po Příbrami je vždycky vítán. Poznat nové věci stojí jen trochu času a může přinést nečekané zážitky a benefity. Už jenom zájmu si moc ceníme a těšíme se na další podobné akce.
Rádi vás poznáme a ještě jednou děkujeme.
Radka, Andy, Jana
Odbočka Příbram