Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené , číslo 1, leden 2023

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Uložil jsem do krabice
STALO SE: Přehledně
Změna na místě šéfredaktora Zory
LIDÉ KOLEM NÁS: Své první instrumentální skladby jsem složil už jako starší žák
POVÍDKA (PO)VÁNOČNÍ
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace ze Sociálně-právní poradny 1/2023
O čem se moc nemluví: Jak prožívat tady a teď aneb Pryč s blbou náladou – I.
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Vnímám, i když nevidím
ZDRAVÍ: Jak se projevuje a léčí anémie z nedostatku železa?
SPORT: Střelecké šampionáty a poháry 2022
INZERCE
Tiráž


O čem se moc nemluví: Jak prožívat tady a teď aneb Pryč s blbou náladou – I.


V příštím souboru článků chceme přizvat na pomoc nejen myšlenky z  literatury a poznatky z psychoterapeutické praxe, ale chtěli bychom přizvat i vás, kteří se s tzv. blbou náladou setkáváte u sebe nebo u svých blízkých. Určitě nás zajímají vaše zkušenosti i názory. Pokud budete mít náladu se nám ozvat třeba i anonymně, kontaktujte redakci časopisu Zora. Do předmětu napište „blbá nálada“. Když nechcete psát, vyžádejte si od redakce kontakt na autorku těchto článků. Určitě budeme za vaši zpětnou vazbu moc rádi!
Termín „blbá nálada“ zlidověl po veřejném projevu prezidenta Václava Havla. Tento velmi výstižný slovní obrat ilustruje špatnou náladu jednotlivce i skupiny anebo náladovost jako takovou. Náladovost i blbá nálada vyplývají z pocitu osobního zklamání, rozčarování po slibném očekávání, nezakotvení, nespokojenosti se sebou a s kýmkoliv, kdo je nablízku. Příčin je víc než hodně, a o některých se v článcích určitě zmíníme. Pokud sami ale seznáte, že jsme některé vynechali, můžete nám o tom podat zprávu.
V rámci rovných příležitostí má i naše populační menšina se zrakovým postižením za sebou nepříznivé okolnosti spojené s pandemií covid 19. Aktuálně máme za humny válku a určitě na vlastní kůži už víc než půl roku pociťujeme reálné obavy z ekonomických problémů, nechuť plánovat nebo riskovat soužití ve vztahu.
Vypadá to, že blbé nálady přibývá. Pociťujeme to v dopravních prostředcích, při nákupech, při oslavách, v zaměstnání, ve škole, ale i na pláži, na kulturních i sportovních akcích. Mnozí nemáme chuť do aktivit, které ještě před třemi lety byly tak přitažlivé a zajímavé. Mnozí odkládáme činnosti, které nám před třemi lety připadaly nezbytné nebo zábavné. Odkládáme radost ze života, protože se domníváme, že teď na nějaké prožívání radostí není vhodná chvíle.
Často podléháme pocitu, že nad vodou nás paradoxně drží každodenní stres nebo nějaká depka, která někomu může poskytovat absurdní signály marnosti vlastního bytí a spravedlivý důvod ke sklíčenosti. Podlehnout těmto duševním stavům není dobré rozhodnutí, což potvrzují nejen psychologové, ale především lidé, kteří si blbou náladu zažili a následně úspěšně přežili. Vracet k ní se už nechtějí. Vědí totiž, jak snadné je tomuto pokušení podlehnout a jak velké pak musí být vynaložené úsilí, aby se člověk mohl od pomyslného dna odrazit.
Radost, pocit jistoty a smyslu toho, co jsem a co dělám, se nedá naprogramovat ani spolknout jako prášek a zapít něčím příjemným. Všechno důležité, co máme, si nosíme s sebou. To, co nemáme a přesto bychom chtěli mít, nám ale zadarmo nikdo nedá. Prožít dobrou náladu a pocit osobního štěstí je úkol, kterému je nutno věnovat rozumný čas a energii. Potřebujeme k tomu nebát se dřiny na sobě, což obnáší rozhodnutí a dostatečnou porci pevné vůle. Zaplatit penězi to nejde a na sociálních sítích se nedočkáš, protože tam se pochyby o mně samém spíš rozmnožují, než aby mizely.
Kde děláme chyby?
Často je jediným problémem, že plýtváme silami a zbytečně vzhlížíme k příštímu okamžiku, v němž by se naše realita stala dokonalejší a tedy spasitelnou. Jenže ono to takhle nefunguje. Jsme lidé, kteří se vztahují pouze do nejasné budoucnosti, ale nedokážou vědomě prožít celistvost přítomné chvíle.
Kterýsi francouzský básník 19. století napsal: Stůj, okamžiku, jsi překrásný…“ a také „Miluji oblaka, letící oblaka, ta dálná přítomná oblaka…“
Pravda je, že my na oblaka nedohlédneme, možná si je ani nedovedeme představit. Ale poezie se vyznačuje symbolikou a metaforami. Letícím oblakem může být v určenou chvíli zvuk, vůně, pohyb, dotek. Cokoliv, co vyznavač blbé nálady opomíjí jako zážitek nepotřebný, nezajímavý, nestrukturovaný, nepodstatný.
Nicméně přítomný okamžik je tak dokonalý, jak jen být může. Pokud jsme neuchopili přítomnost, žijeme stále v iluzi – a je to opravdu iluze –, že příští okamžik bude lepší: až se dostanu za tenhle roh, až uvidím, až se dostanu na lepší místo, až prožiju úžasnou dovolenou jen já, slunce a moře, až bude zase všechno jak dřív, až přijede rodina… Takových „až“ si můžeme naservírovat nekonečně, ale nikdy nepřijdeme na kloub tomu, co pro nás znamená chvíle, kterou právě prožíváme.
Mnohé z toho, co děláme, je zarostlá cesta k mlhavému cíli. Zkusme tedy pro změnu dělat něco konkrétního jen pro to, co chceme prožít teď a tady, v tuhle vteřinu, minutu nebo hodinu. Zjistíme, že jsme se ocitli v  zajímavější dimenzi, než tomu bylo před tímto krokem. Naučme se zapojit všechny smysly, naučme se myslet jen na to, co slyšíme, děláme rukama, cítíme. Brzy pochopíme, že k prožitku nepotřebujeme jinou investici než je čas, kdy se zastavíme a zapomeneme na to naše velké či malé narcistní „já“.
Jestliže si stále myslíme, že radost a uspokojení je za rohem, pak jsme ničeho nedosáhli. Štěstí je dáno v tomto okamžiku. Všechno je právě zde, právě nyní. Je to skryté tajemství, které očekává, že bude objeveno. A platí to pro každého. Nechceš-li objevovat dnes, neobjevíš ty nejdůležitější věci ani zítra a vlastně možná nikdy.

Zamysleme se nad rozdílem mezi turistou a poutníkem:
Turista je určen závazným programem, na kterém se mohl nebo nemusel podílet. Pokud si dokonce zaplatil zájezd do nějakého ráje, je mimo jeho možnosti měnit své plány, očekává zážitky, komfort a spoustu radostí. Je veden, vláčen, zapojován, usměrňován a manipulován. Na konci cesty si už nepamatuje, co bylo na počátku, málokdy se cítí radostně a prožívá nespokojenost nebo zbytečnou únavu. Ještě že má ty fotky!
Poutník naproti tomu vnímá, všímá si, zastaví se, aby se dotýkal, radoval ze všedních maličkostí a drobných uspokojení, rozhlíží se, naslouchá sobě, kolemjdoucím, náhodným společníkům na cestě. Cestu i tempo si určuje sám podle svých sil, podle svého vnitřního zaměření i podle cíle, kterého chce dosáhnout. Fotky nemá, ale má vzácné zkušenosti a vzpomínky, které ho hned neopouštějí.
Chceme-li prožívat své dny jinak, než jsme si navykli, chceme-li najít důvod k plnohodnotnému přebývání v realitě, naučme se být poutníky a nikoliv turisty. Možná, že nám k tomu pomohou i další části tohoto článku na pokračování.

PaedDr Jaroslava Novotná


Obsah

ÚVODEM: Uložil jsem do krabice
STALO SE: Přehledně
Změna na místě šéfredaktora Zory
LIDÉ KOLEM NÁS: Své první instrumentální skladby jsem složil už jako starší žák
POVÍDKA (PO)VÁNOČNÍ
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace ze Sociálně-právní poradny 1/2023
O čem se moc nemluví: Jak prožívat tady a teď aneb Pryč s blbou náladou – I.
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Vnímám, i když nevidím
ZDRAVÍ: Jak se projevuje a léčí anémie z nedostatku železa?
SPORT: Střelecké šampionáty a poháry 2022
INZERCE
Tiráž


Hlavička časopisu

Ročník 107, číslo 1, leden 2023
Obsah:
ÚVODEM
Uložil jsem do krabice
STALO SE
Přehledně
Změna na místě šéfredaktora Zory
LIDÉ KOLEM NÁS
Své první instrumentální skladby jsem složil už jako starší žák (Nikita Ivanovič Kornijenkov)
POVÍDKA (PO)VÁNOČNÍ
Bylo mi tehdy třináct – 2. část
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Informace ze Sociálně-právní poradny 1/2023
O čem se moc nemluví - Jak prožívat tady a teď – I. část
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Vnímám, i když nevidím
ZDRAVÍ
Jak se projevuje a léčí anémie z nedostatku železa?
SPORT
Střelecké šampionáty a poháry 2022
INZERCE



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR