Přechody a místa pro přecházení na komunikaci
Přechody a místa pro přecházení na komunikaci
Legislativa
Zákon 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), v platném znění.
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění.
Vyhláška MD 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích v aktuálím znění.
ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací (včetně změn Z1)
Vyhláška MMR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, zejména viz Příloha číslo 2, bod 2 Přechody pro chodce, místa pro přecházení a koridory pro přecházení tramvajového pásu. Definuje prvky a řešení přechodů pro osoby se zrakovým postižením (vybavení hmatovými prvky – signální pás, varovný pás, vodicí pás přechodu), šířku a délku přechodu, sníženou část obrubníku, rampovou část komunikace pro pěší, vodorovné a dopravní značení, akustickou a vizuální signalizaci.
Požadavky na hmatové úpravy v místech přechodů a míst pro přecházení, požadavky na přilehlé komunikace: Dlažba na hmatové prvky musí být certifikovaná! viz Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p., kontakt zde
Technické návody pro certifikované slepecké dlažby:
"Dlažební kostky a dlažební desky se speciální hmatovou úpravou (výstupky, reliéfní povrch) použitelné pro exteriér pro zrakově postižené TN 12.03.04 "
Podrobněji viz TZUS a certifikace
Dlažba přilehlá k dlažbě reliéfní (certifikované) musí zajistit hmatový a barevný kontrast (ten s přihlédnutím k potřebám památkové péče, ale nesmí snižovat bezpečnost chodců nebo prvky nepoužít - viz vyjádření MMR a NPU). Dlažba lemující prvek reliéfní musí mít rovinný povrch s dlažebními prvky bez sražené hrany, spáry maximální šíře 4 mm, počet spár mezi dlažebními prvky na délku 1 metru pásu lemujícího hmatový prvek maximálně 5 ks, počet spár mezi dlažebními prvky na šířku lemujícího pásu maximálně 1 ks (tj. minimální vzdálenost spár musí být 200 mm a větší v obou směrech). Viz Nařízení vlády č. 163/2002 Sb. – nařízení, které stanovuje technické požadavky na vybrané stavební výrobky - celá verze viz TN TZUS a hmatový kontrast., tzn. i podmínka certifikace. Povrch dlažby musí splňovat základní požadavky na protiskluznost, viz vyhláška MMR 398/2009 Sb.
Další požadavky na úpravy v místech přechodů a míst pro přecházení:
Navádění na přechod nebo místo pro přecházení zajišťuje tzn. "signální pás"
z vyhl. 398/2009 Sb.:
"1.2.2. Signální pás.
Signální pás je zvláštní forma umělé vodicí linie označující místo odbočení z vodicí linie k orientačně důležitému místu, zejména určuje přístup k přechodu pro chodce, popřípadě k železničnímu přejezdu nebo přechodu a současně určuje směr přecházení, přístup k místu nástupu do vozidel veřejné dopravy nebo přístup ke schodům do podchodu nebo na lávku a určuje okraj obytné a pěší zóny;
Signální pás musí mít šířku 800 až 1000 mm a délka jeho směrového vedení musí být nejméně 1500 mm, u změn dokončených staveb lze v odůvodněných případech tuto hodnotu snížit až na 1000 mm
Povrch signálního pásu musí mít nezaměnitelnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí (certifikovaný); musí být vnímatelný bílou holí a nášlapem. Povrch plochy do vzdálenosti nejméně 250 mm od tohoto pásu musí být rovinný při dodržení požadavku na protiskluzné vlastnosti a musí být vůči signálnímu pásu vizuálně kontrastní (tzn. zajištěn i hmatoý kontrast).
Osoby se zrakovým postižením se pohybují v pruhu šíře 800 mm při okraji signálního pásu.
V místě, kde se spojují dvě trasy signálních pásů, musí být signální pásy přerušeny v délce odpovídající jejich šířce."
Osa signálního pásu a osa dopravního značení V7 ("zebry") musí být buť totožné nebo spolu rovnoběžné.
Od hrany signálního pásu na obě strany nesmí být žádná ! překážka. Legislativa to zakazuje a chodec to nečeká ani neočekává (viz výuka prostorové orientace).
V případě, že se jedná o přístup na přechod se světelnou signalizací je naopak požadováno a je nutné, aby sloupek SSZ na hranici signálního (ideálně v jeho ose) a varovného pásu byl. Chodec potřebuje korektně najít tlačítko pro chodeckou výzvu a zase na druhé straně při přecházení jde za zvukem světelné a akustické signaliazce a tam signální pás naopak očekává a potřebuje pro další funkční a bezpečný pohyb.
Ostatní překážky v blízkosti signálního pásu a na něm jsou zásadní bezpečnostní chyby a pochybení.
Stavební úpravy musí odpovídat dopravnímu značení a naopak.
Pro chodce hranici komunikace pro pěší (bezpečné) a pojížděné komunikace zajšťuje tzn. "varovný pás".
z vyhl. č. 398/2009Sb. :
"1.2.4. Varovný pás.
Varovný pás je zvláštní forma umělé vodicí linie ohraničující místo,
které je pro osoby se zrakovým postižením trvale nepřístupné nebo nebezpečné, zejména hmatově definuje rozhraní mezi chodníkem a vozovkou v místě sníženého obrubníku,
Varovný pás musí mít šířku 400 mm a jeho povrch musí mít nezaměnitelnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí; musí být vnímatelný bílou holí a nášlapem (certifikovaný).
Povrch plochy do vzdálenosti nejméně 250 mm od tohoto pásu musí být rovinný při dodržení požadavku na protiskluzné vlastnosti a musí být vůči varovnému pásu vizuálně kontrastní.
Varovný pás musí přesahovat signální pás na obou stranách nejméně o 800 mm. Na chodníku s šířkou méně než 2400 mm, na kterém nelze vytvořit přesah na obou stranách, musí být signální pás veden na straně u přirozené vodicí linie a přesah varovného pásu se pak zřizuje pouze na jedné straně.
Snížený obrubník s výškou menší než 80 mm nad pojížděným pásem nebo s příčným sklonem menším než 1:2,5 (40,0 %) musí být opatřen varovným pásem."
Pro chodce se zrakovým postižením je to jediná informace, proto musí být vždy pravdivá a jednoznačná.
Nesmí se lišit s informací pro jiné skupiny učastníků silničního provozu.
V případě, že se například zkrátí přechod tzn. dopravní značení V7 "zebra", prodlouží se (rozšíří se) chodník, tzn. komunikace pro pěší, musí se prodloužit i signální pás a varovný pás posunout na novou pozici. V žádném případě se nesmí ponechávat varovné pásy a při zmněnách přidávat další. Tím by se stalo, že v těchto místech by mohl chodec dostat pak opačnou informaci, že je již v bezpečném prostoru a tím by se pro něj tato část mohla stát fatální.
Při neposunutí VP a neprodloužení SP se případě může pak i stát, že chodec se zrakovým postižením vstupuje do pojížděné komunikace vlastně dříve a dá informaci a znamení o přecházení nemusí být tím pádem vůbce řidiči zaregistrováno a výsledek je tentýž, fatální.
U míst pro přecházení nebo přecházení tramvajové trati (kde chodec nemá přednost) se signální pás odsazuje od varovného pásu 0,30 - 0,50 m. Odsazení 0,30 je nepřekročitelná minimální vzdálenost rozlišitelná holí (optimálně doporučeno vzhledem s ohledem na bezpečnosti je 0,50 m). I v místě odsazení musí být dlažba hladká, která zajistí funkční hmatový kontrast.
Vodící pás přechodu
U přechodů delších než 8 m, přechodů v šikmém směru a přechodů v oblouku menším než 12 m nebo když signální pás nesplňuje požadavek na potřebnou délku zajišťující směrovost (tzn. dl. menší než 1,50 m), tak se přechod vybavuje zvláštní formou umělé vodicí linie tzv. vodicím pásem přechodu. Ten musí mít šířku 0,55 m a skládá se z 2 x 3 nebo z 2 x 2 pásků (výšky 4 mm) po celou dobu své životnosti. Vodicí pás vždy navazuje na osu signálního pásu na obou stranách.
Koridor (přechod) přes komunikaci s kolejovou dopravou viz: vyjádření MMR
Fota příkladů dobrých i chybných řešení úprav přechodů a míst pro přecházení:
|
Přechod – dobré řešení, dodržení vyhlášky č. 398/2009 Sb. , funkční vodící pás přechodu, signální pás začíná u zvýšeného parkového obrubníku.
|
Přechod – chybné řešení, nedodržení vyhlášky č. 398/2009 Sb., signální pásy nebezpečně navádějí do vozovky, mimo prostor vodorovného značení přechodu! Nedodržení TN TZUS, bez funkčního bezpečného lemování - bez hmatového kontrastu |
|
Přechod – chybné řešení, nedodržení vyhlášky č. 398/2009 Sb., signální a varovný pás není proveden z certifikovaného materiálu, chybí hmatový kontrast (chybné řešení i podle legislativy platné v době realizace stavby). Uživatelsky nefunkční, nebezpečné.
|
Přechod – chybné řešení, nedodržení vyhlášky č. 398/2009 Sb., signální pás navádí velmi nebezpečně do vozovky (pod kola aut), mimo vodorovné značení přechodu! Na druhé straně přechod bez úprav. |
|
Místo pro přecházení – odsazení signálního pásu od varovného pásu a jejich lemování.
|
Přechod – chybné řešení, nedodržení vyhlášky č. 398/2009 Sb., a to z důvodu umístění protiparkovacích zábran do průchozího prostoru v šířce přechodu. |
|
Místo pro přecházení – chybné řešení, nedodržení vyhlášky č. 398/2009 Sb., signální pás má nedostatečné odsazení od varovného pásu, zde pouze 250 mm, požadováno min. 300 mm, uživatelsky se doporučuje opt. 500 mm. Chybné lemování viz TN TZUS - chybí funkční hmatový kontrast. |
Přechod – dobré řešení, dodržení vyhlášky č. 398/2009 Sb. Správné řešení prvků: varovný pás, signální a vodicí pás přechodu, i umístění sloupku SSZ. |
Příklad zásadních chyb při přistpu k přechodu:
Při přístupu k přechodu je chodci zatajeno křížení, odbočení signáních pásů (nedoržení vyhl. 398/2009Sb.). Signání pás navádí a říká, zde je přechod pro chodce. Přechod zde ve skutečnosti ale není !. Na druhé straně, křížení SP - tentýž problém, signální pás jde mimo osu dopravního značení V7 ("zebry"), navíc v nebezpečnější variantě, v úhlu do křížení komunikací. Sumárně: křižovatka není bezpečně použitelná, neodpovídá legislativě a přesto existuje ... (?!)
... a čemu se vyvarovat:
Autobusové terminály - nepřístupné pro osoby se zrakovým postižením?
Extrémní případy: ČT a Černé ovce
Metodické centrum odstraňování bariér SONS ČR, z. s. (c) 2012-2024