Muzea a podobné objekty z pohledu OSSO


Obrázek

Muzea a podobné objekty z pohledu OSSO

Tyto objekty spadají pod stavby občanského vybavení, na které se vztahují požadavky vyhášky MMR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, viz § 6 (1) g) stavba pro kulturu a duchovní osvětu. 

Muzea a výstavní prostory
Jaké vytvořit podmínky pro zajištění přístupnosti obecně pro objekty typu muzea, výstavy atd. s ohledem na bezpečný a samostatný pohyb osob se sníženou schopností orientace, tj. nevidomých a slabozrakých:
- najitelný vlastní objekt (dostupné, přístupné a jednoznačné informace na www, stavební a akustické informace a úpravy na přístupu k objektu),
- v interiéru jednoznačně najitelné a dostupné recepce nebo informace, 
- proškolený personál v komunikaci s osobami se sníženou schopností orientace,
- schody a jejich správné značení (viz ČSN a odkaz na www níže),
- kontrasty obecně - stěn, nároží, dveří, klik, sch., podest (viz vyhl. 398/2009 Sb. a www níže),
- výtahy - ovládání a hlášení (viz ČSN a odkaz na www níže),
- toalety - najitelné, správně označené, bezbariérové (viz vyhl. 398/2009 Sb. a www níže), 
- prosklené stěny a jejich značení - s ohledem na bezpečnost návštěvníků a vyhl. 398/2009 Sb.

Vlastní vybavenost, exponáty
- prosklené vitríny - osazení v prostoru, nasvícení, kontrasty, zajištění ostrých hran, podchozí výšky,
- hmatové modely areálu, výhledu, případně okolí stavby,
- hmatové repliky (předmětů, historických cenností, stavebních detailů, výškově nebo vzdáleně nedosažitelných prvků apod.),
- stručný, krátký a správný popis braillský a reliéfní na jednoznačných místech daných předmětů,
- grafický orientační systém - jednoznačný, dostatečně velký, kontrastní

Proškolený průvodce pro celou expozici
- varianta: akustický elektronický průvodce, případě možnost nahrání informací do zařízení klientů (nebo data i na www dle možnosti), přístupné www stránky pro OSSO včetně popisu přístupnosti s ohledem na tuto skupinu (viz www standard BlindFriendly)
- informace pro klienty např. na: SONS památky 

Obecně: podrobněji uživatelské potřeby a předpoklady včetně legislativy viz SONS Přístupné objekty


Uživatelské otázky a odpovědi a další poznámky (zdroj Okamžik, z. ú.):

1. Mají nevidomí lidé zájem o muzea?
Mnozí možná ne, ale jiní ano. Někteří dříve viděli a historie a umění je vždy zajímaly a stále zajímají, někteří jednotlivci dokonce chodí s průvodcem na nejrůznější výstavy. Jiné nevidomé zajímají muzejní expozice kvůli vzdělání a jako součást kulturního života naší společnosti. Někteří nevidomí vyhledávají příležitost „nahlédnout“ do běžných výstav pomocí tzv. hmatových stezek, jiné zajímají specializované hapestetické výstavy pro nevidomé.

2. Co je to „hapestetika"?
Hapestetika nebo-li hmatová estetika je obor zaměřený na estetickou hodnotu hmatového vnímání nevidomých lidí. Vedle informační hodnoty hmatového vjemu vystupuje do popředí spíše estetický zážitek spojený s objektem vnímání a vnitřním světem nevidomého. Více o hapestetice najdete např. v publikaci Terezie Hradilkové a Vladimíry Sýkorové „Dotýkejte se, prosím!“ (vydalo Sdružení Hapestetika, Praha 1998, www.hapestetika.cz).

3. Jaké jsou rozdíly mezi hapestetickou výstavou a zpřístupněním běžné expozice nevidomým?
Hapestetické výstavy jsou prvoplánově určeny pro nevidomé návštěvníky s cílem přiblížení hmatem vnímatelného umění nevidomým nebo prezentace speciálních uměleckých předmětů určených pro vnímání hmatem.
Zpřístupnění běžné expozice nevidomým lidem (např. pomocí hmatové stezky) má pro ně vedle estetické hodnoty především hodnotu informační – přibližuje vystavované předměty a společenský život většinové (vidící) společnosti. Zpřístupňování muzeí napomáhá integraci nevidomých do běžného života (do muzea může jít celá rodina, nevidomý člen rodiny není ze sdílení zážitků vyloučen).

4. Co je to „hmatová stezka" a jak ji vytvořit?
Hmatová stezka pro nevidomé slouží k částečnému přiblížení běžné expozice nevidomým návštěvníkům. V praxi to znamená vybrat přiměřeně velký soubor objektů, které jsou dobře vnímatelné hmatem a zároveň dostatečně reprezentují hlavní ideu výstavy. Vystavované objekty je nutno vhodně umístit pro „manuální prohlídku“, opatřit popisem v Braillově písmu, event. opatřit hlasovou informací, a uspořádat tak, aby si je nevidomý mohl samostatně a v klidu prohlédnout. Tomu mohou napomoci vodicí linie vytvořené hmatnými lištami na stolech, vymezení směru pohybu pomocí návodných provázků, připravený personál atp.
Poraďte se s profesionály pracujícími s nevidomými a se zkušenými nevidomými návštěvníky muzeí a výstav.

5. Jaká organizační a technická opatření můžete učinit při výstavách a obdobných kulturních akcích určených nevidomým?
Pro informování o akci využijte „informační kanály" dostupné nevidomým (rozhlasové pořady pro nevidomé, speciální časopisy, e-mailové konference nevidomých).
Myslete na dobrou dopravní dostupnost objektu (umístění vzhledem k MHD, ideální je vytvoření popisu trasy k místu konání a zpět odborníkem a umístění akustického orientačního majáku nad vchod do objektu atp.).
Poskytněte nevidomému informace v Braillově písmu nebo ve zvukové podobě nebo zajistěte poučený personál připravený nevidomému informace podat.
Zajistěte proškolení vaší pořadatelské služby v dovednostech správné komunikace a doprovázení nevidomých.

6. Jak pomoci lidem, kteří mohou zrak částečně využít?
Většina lidí s těžkým zrakovým postižením má různé „zbytky zraku". Jejich vidění je individuální podle zrakové vady, často proměnlivé dle aktuálních světelných podmínek a momentálního zdravotního stavu.
Při pomoci člověku se „zbytky zraku" se zeptejte, jaké jsou jeho možnosti a potřeby. Řadě lidí pomůže velké zvětšení a kontrastní označení. Někdo uvítá možnost prohlédnout si vystavený exponát nebo popisek více zblízka, případně použijí vlastní kompenzační pomůcku – přenosnou digitální lupu.

7. Na co byste měli pamatovat při pomoci nevidomému a komunikaci s ním?
Komunikujte s nevidomým partnersky jako „rovný s rovným".
Gesta a mimiku můžete nahradit slovním popisem („podávám vám ruku" atp.)
Vyhýbejte se nepřesným nebo různě interpretovatelným směrovým výrazům („tam", „vpravo" bez upřesnění). Vhodné je přesnější označení např. „po vaší levé ruce".
Vyvarujte se slov „slepý" a „slepec", vhodnějším termínem je „nevidomý". Naopak používání slov spojených s viděním („zde můžete vidět…" apod.) bývá bez problémů a běžně je používají i nevidomí. Pomoc nevidomému nabídněte a domluvte se, v čem má spočívat.
Při doprovázení se nevidomý přidržuje za vaši paži a jde půlkrok za vámi.
Chcete-li nevidomému ukázat určitý předmět, vyzvěte ho, aby svou rukou „sjel" po vaší, která se předmětu dotýká.
Při popisu předmětů postupujte od celku k detailu, nedohodnete-li se jinak.
Pamatujte na možné kolize s předměty umístěnými ve výši nad pasem, trčícími do prostoru, např. ruka sochy přečnívající za hranice podstavce. S velkou pečlivostí na tyto situace nevidomého upozorňujte, aby nedošlo k úrazu nebo škodě na vystavovaném předmětu.

Více o komunikaci a pomoci nevidomým naleznete na internetových stránkách organizací poskytujících nevidomým služby a v letácích a publikacích vydavatele viz Okamžik, z. ú.

 


Metodické centrum odstraňování bariér SONS ČR, z. s.