Jihlava

Městská knihovna v Jihlavě pod vedení lektorky paní Vejsadové pořádala trénink paměti. Jihlavská odbočka Sons se také tohoto tréningu paměti zúčastnila. Mnoho jsme se o paměti dozvěděli. Jak naše paměť funguje a jak bychom se měli každý z nás o svou paměť starat. Dověděli jsme se, že to, co si nepomatujeme, neznamená, že máme Alzheimera, ale je to naše pozornost, která nás zrazuje. Ono se jen nemluvilo, ale sami na sobě, každý z nás si vyzkoušel, jak je na tom s pamětí. Vyzkoušeli jsme si na různých příkladech, jak pracuje naše dlouhodobá a krátkodobá paměť. Také jsme vyzkoušeli naši představivost v interiérech a logické myšlení.  Naučili jsme se kalendář zpaměti na příští rok.

Bylo toho hodně, co jsme se dověděli. Nechyběla dobrá parta a nálada a myslím si, že se to každému z nás hodí. Nesmíme zahálet a pořád na sobě pracovat a naše paměť nám to vrátí. Musíme se pochlubit, že nechybělo slavnostní předávání vysvědčení od lektorky tréningu paměti paní Jany Vejsadové a také k nám promluvila paní PhDr. Jarmila Daňková ředitelka Městské knihovny Jihlava

Ohlédnutí za bílou pastelkou 

Ve středu 16. října se v ulicích města Jihlavy opět konala sbírka Bílá pastelka. Dvojice studentů v tradičních tričkách s logem bílé pastelky a s kasičkami, oslovovali kolemjdoucí a nabízeli ke koupi bílé pastelky. Ti, kteří přispěli, dostali kalendáře v podobě záložky, jako poděkování. Sbírka se konala ve mnoha větších i menších městech. Také naše Jihlavská odbočka Sons se každoročně sbírky zúčastňuje, a to již po 19. Vždy se obracíme na střední školy s prosbou o pomoc studentů. Naše odbočka Sons Jihlava chce poděkovat všem, kteří se této sbírky zúčastnili a finančně nás podpořili. Ještě jednou velký dík.

Kopretiny roztančily skoro celou louku,

věnečkem svým okouzlily skoro každou holku.

Děvčátka, která věneček z nás na hlavu si posadí,

ve vílu se promění a s kouzly si poradí.

Rozběhni se po louce, květy, barvy počítej,

u lesa pár jahod červených do pusy si dej

a pusu sladkou, voňavou od nich měj,

prostě jen tak přírody si užívej a přiznej si, že právě teď, je to NEJ…..

                                                                                                      Báseň napsala Mária Šmejkalová

Dne 2. 6. jsme se s Jihlavskou odbočkou vydali v hojném počtu navštívit zámek Karlova koruna. Program byl naplánován, tak, že jsme měli objednaný autobus, kterým jsme se vydali z jihlavského Masarykova náměstí na naši plánovanou cestu. Měli jsme krásné slunečné počasí. A také panovala skvělá nálada. Když jsme dorazili do Chlumce Nad Cidlinou, procházeli jsme kolem zámku. Zámek v Chlumci nad Cidlinou včetně okolního parku byl vystavěn v letech 1721 až 1723. Architektonický návrh zámeckého areálu vytvořil významný barokní architekt Giovanni Santini-Aichl a hlavním stavitelem se stal František Maxmilián Kaňka. Zámecké sídlo Karlova Koruna bylo postaveno na zakázku jako letní sídlo pro nejvyššího kancléře Českého království Františka Ferdinanda Kinského (1668–1741). Zahrada, jejíž dominantu tvoří v nejvyšším bodě zámek s hospodářskými budovami, byla založena jako barokní, až později byla proměněna na krajinářský park a následně v průběhu času byla přeměněna na krajinářský park. Dnes má park rozlohu více než 18 hektarů a jeho současná podoba vznikla postupnými úpravami v průběhu staletí. V polovině 18. století přibyla u zámku v zahradě kaple Zvěstování Panny Marie a mezi další větší změny se počítá výstavba empírové oranžérie v letech 1815 až 1820, jejímž architektem byl Jindřich Koch, který projektoval i letohrádek v pražské zahradě Kinských. Oranžerie se v parku u zámku Karlova Koruna dochovala dodnes a navíc před ní dnes najdeme i novodobější kašnu. Při návštěvě Karlovy Koruny si určitě nenechte procházku parkem po upravených cestách a cestičkách ujít. Můžete se projít překrásnou alejí, která vede od hlavní brány až nahoru k zámku. Uvidíte střídající se louky se samostatnými i skupinově vysázenými stromy. Na ploše parku roste více než 20 druhů listnatých a kolem sta druhů jehličnatých dřevin. Najdete tu například také borovici černou či lísku tureckou a mnoho dalších běžných i méně obvyklých stromů. Od 11 hodin jsme měli objednanou prohlídku zámku. Průvodce, který si nás na nádvoří vyzvedl, byl velice příjemný a zodpověděl na všechny dotazy, které naši členové měli. Dověděli jsme se o historii zámku. Každého, kdo přijíždí k městu Chlumec nad Cidlinou z jakékoliv světové strany, uvítá silueta zámku Karlova Koruna. Malebný barokní zámek již po tři století neodmyslitelně patří k panoramatu města na břehu řeky Cidliny. Stejně tak je se životem města spjat i rod Kinských. Karlova Koruna - k jeho stavbě přizval hrabě František Ferdinand Kinský vynikající umělce své doby, českého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho - Aichela a pražského stavitele Františka Maxmiliána Kaňku. Stavba se uskutečnila v letech 1721 -1723. Na počest návštěvy císaře Karla VI. byl zámek pojmenován Karlova Koruna. Zámek nese typické prvky Santiniho osobitosti a geniality. Ke středovému válci o dvou patrech připojil tři jednopatrová křídla čtvercového půdorysu. V severní části mezi křídla vsunul Santini otevřené schodiště k prvnímu patru, zepředu kryté vyzděným pláštěm se třemi vchody. Dokonalá centrální kompozice je patrná již z umístění zámku do krajiny a to ještě bylo zdůrazněno třemi alejemi ke třem branám park.

Nedostatek prostorů v zámku vedl k výstavbě hospodářských budov v jeho okolí - Tereziánský trakt a Lichtenštejnský trakt. Na počátku 19. století vystavěl stavitel Koch empírovou oranžerii. Chlumec a Kinští jsou pevně spjati se slavnou tradicí parforsních honů a chovem koní. Lov zvěře patřil k nejoblíbenějším radovánkám šlechty. Značný význam měl titul nejvyššího lovčího Českého království, jehož majitel se zodpovídal za stavy zvěře na královských panstvích a dohlížel na přípravy štvanic s královskou účastí. V této funkci se často setkáváme se jménem Kinských - neboť chlumecké panství společně s panstvím pardubickým a poděbradským tvořilo obrovské území vhodné pro honitbu. Po roce 1948 byl zámek v držení československého státu. A byla zde vybudována expozice Baroko v Čechách, kterou zaštiťovala Národní galerie. V roce 1992 dochází k restitucím. Majetek se navrací do rukou původních majitelů - rodině Kinských. Expozice Národní galerie byla nahrazena novou, interiérovou zámeckou expozicí, která se týká dějin rodu Kinských a chovu koní na Chlumci. Po prohlídce jsme se vydali do restaurace, kde jsme si dali něco dobrého k obědu. Když jsme byli dostatečně odpočatí, všichni jsme se vydali zpět do autobusu, který nás odvezl do našich domovů. Výlet se nám vydařil, všichni byli spokojeni a my se těšíme na další výlet.