Rubriky


Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS – 03/2016

Publikováno 15.02.2016 09:05 Zajíc Luboš


Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 03/2016

 

Článek, který se Vám právě dostává pod prsty, k uším či před oči, se věnuje dvěma tématům:

  • určitým trampotám cestujících držitelů průkazu ZTP/P zejména v meziměstských autobusech

  • předkupnímu právu.

 

Průvodce nevidomého držitele průkazu ZTP/P – oprávnění, ne povinnost

Koncem minulého roku se na nás začali ve zvýšené míře obracet nevidomí, kteří zažili (někteří i opakovaně) velmi nepříjemné okamžiky při nástupu do veřejné hromadné dopravy (konkrétně do meziměstského autobusu; řidič jim po předložení průkazu ZTP/P řekl, že nemohou cestovat sami, bez průvodce. Když se ho zeptali, jak je to možné, řidič jim odpověděl, že byl takto instruován na vnitropodnikovém školení. V některých případech po chvilce handrkování řidič ustoupil, jindy to dopadlo tak, že si nevidomý byl nucen zvolit průvodce z řad spolucestujících, teprve pak byl řidičem přepraven. Většina těchto stížností pocházela z regionu severní Moravy, konkrétně Moravsko-slezského kraje.

U dvou případů, v nichž nevidomí cestující přesně věděli, u kterého přepravce a v kterém konkrétním spoji k tomuto excesu došlo, jsme tedy oslovili příslušné dopravce, jmenovitě šlo o společnost ČSAD Frýdek-Místek, a. s. a
Arriva Morava, a. s. Ve stížnosti, kterou jsme těmto dopravcům adresovali, jsme jednoznačně uvedli, že to, zda si nevidomý držitel průkazu ZTP/P na jednotlivou cestu vezme průvodce nebo zda ji absolvuje samostatně, vždy bylo, je a nadále musí být svobodnou volbou samotného nevidomého. Toto rozhodnutí nesmí mít žádný vliv na nárok na slevu z jízdného, která držiteli průkazu ZTP/P náleží v zákonné výši 75 % v pravidelných spojích vnitrostátní autobusové dopravy, o niž v těchto případech šlo.

Reakce uvedených dopravních společností byla naštěstí rychlá a jednoznačná.

Obě společnosti konstatovaly, že popsaný postup řidiče nemá žádnou oporu v obecně závazných právních předpisech ani v přepravních podmínkách společnosti, že se jednoznačně jednalo o pochybení jednotlivého řidiče. Shodně zároveň popřely, že by řidiči byli při jakémkoliv školení nabádáni k takovémuto postupu, naopak se za toto neodůvodněné chování omluvily.

Ústně nám bylo přislíbeno, že uvedené společnosti své řidiče na tuto chybu preventivně upozorní.

Protože jsme zjistili, že si na podobné problémy stěžovali i další osoby u kolegů z Metodického centra odstraňování bariér SONS, v zájmu jednotného a co nejefektivnějšího postupu tuto problematiku úzce konzultujeme a řešíme společně.

Někteří cestující se dokonce setkali i s tvrzením řidiče, že nemohou cestovat bez průvodce, a to i v situaci, kdy tyto osoby provázel vodicí pes. O absurditě takových tvrzení na tomto místě, předpokládám, nemá smysl psát. Nicméně bych rád vyzval každého, kdo by se s podobným chováním setkal, aby v rámci následného řešení takového protiprávního postupu byl schopen doložit co nejpřesnější údaje o spoji, kde k tomu došlo. Mezi potřebné údaje patří zejména:

  • název přepravní společnosti,

  • datum a čas spoje.

  • plánovaná nástupní a výstupní zastávka

V případě autobusové dopravy obsahuje Dostatečné údaje jakýkoliv vydaný přepravní doklad (jízdenka, místenka apod.).

Závěrem dodejme, že české právní předpisy neobsahují jednoznačné ustanovení, které by bylo možné v případě potřebné argumentace např. při samotném konfliktu podobného druhu použít, typu „tady máte napsané, černé na bílém“, že je to tak a tak...“ Tuto skutečnost je třeba dovozovat z neexistence ustanovení, které by nevidomému držiteli průkazu ZTP/P povinnost mít průvodce stanovilo, ze zákonné formulace možnosti přepravy průvodce držitele průkazu ZTP/P zdarma jako nároku, nikoliv povinnosti, a za pomoci další právní argumentace, vycházející z Ústavou a zejména Listinou základních práv a svobod  zakotvených principů.

Doporučujeme však vždy slušně nicméně nekompromisně trvat na tom, že volba být či nebýt doprovázen je v každou konkrétní chvíli pouze na samotném nevidomém, řidičova argumentace školením pro cestující není závazná, pokud není podložena jasným ustanovením např. z přepravních podmínek či tarifu konkrétního přepravce. Existence takovéhoto ustanovení, které by v jistých aspektech patrně vykazovalo diskriminační povahu, nám rozhodně není známa. Pokud byste kdokoliv na obdobné potíže narazil, neváhejte se obrátit se stížností podloženou konkrétními informacemi (viz výše) jak na samotného přepravce, tak na naši poradnu, rádi vám pomůžeme.

Výše uvedené se pochopitelně nevztahuje na určitá omezení, která mohou být přepravními podmínkami a tarify jednotlivých přepravců stanovena pro průvodce, jde např. o omezení spodní věkové hranice průvodce, pravidla pro přepravu a chování vodicích psů, apod.

 

Spoluvlastníci a předkupní právo

Následující informace by mohla zaujmout mnohé čtenáře, kteří jsou podílovými spoluvlastníky nějaké věci, ať už jde o věc movitou či nemovitou. K nabytí spoluvlastnických podílů dochází typicky po vypořádání dědictví po zemřelé osobě za situace, kdy existuje více dědiců.

Dřívější úprava

Starý občanský zákoník (z. č. 40/1964 Sb.) stanovil ve prospěch spoluvlastníků tzv. zákonné předkupní právo. To znamenalo, že každý ze spoluvlastníků, chtěl-li převést (např. prodat) svůj podíl na kohokoliv jiného, měl povinnost všem dalším spoluvlastníkům nejdříve podíl za stejných podmínek nabídnout. Teprve poté, kdy tito spoluvlastníci svého předkupního práva nevyužili, mohl původní spoluvlastník svůj podíl na jiného převést. Z tohoto předkupního práva existovala podstatná výjimka, a to za situace, kdy byl spoluvlastnický podíl převáděn na osobu blízkou.

Současná úprava

Toto zákonné předkupní právo spoluvlastníků však nový občanský zákoník (z. č. 89/2012 Sb., dále také „NOZ“)) zrušil, resp. výrazně omezil. Nyní je zákonné předkupní právo zachováno toliko pro následující specifické situace:

  1. Jde-li o převod spoluvlastnického podílu rodinného závodu nebo věci, která je jeho součástí,

  2. jde-li o zemědělský závod, zde však jen za dalších specifických okolností,

  3. stavebník má předkupní právo k pozemku, a vlastník pozemku k právu stavby,

  4. Vznikne-li jednotka (byt) rozdělením domu na samostatné jednotky, pak má při prvním převodu jednotky předkupní právo její nájemce,

  5. konečně tehdy, pokud spoluvlastnictví bylo založeno např. pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit

 

Podmínky předkupního práva u rodinného a zemědělského závodu se mírně liší, ale podrobnější informace nejsou pro náš článek (myslím) podstatné.

Co se týče předkupního práva uvedeného pod písmenem c., jde o nástroj vedoucí k právnímu stavu, který NOZ předpokládá, tedy sjednocení vlastníka či spoluvlastníků pozemku a stavby, která na pozemku stojí.

Pro většinu čtenářů může mít určitý byť omezený význam předkupní právo uvedené pod písmeny d nebo e).

U písmene d) jde o situaci, kdy se vlastnictví k domu rozdělí na vlastnictví k bytovým jednotkám. Zde je nájemce (pouze fyzická osoba) chráněn předkupním právem při prvním převodu takové jednotky. Je zde však zakotvena šestiměsíční lhůta běžící od nabídnutí jednotky k odkoupení, pokud ji nájemce nevyužije, pak předkupní právo zaniká.

V předkupním právu uvedeném pod písmenem e. jde o situaci, kdy např. dva sourozenci zdědí po svém otci dům, každý jeho jednu polovinu. Zde je opět velmi podstatné omezení, které říká, že toto předkupní právo trvá pouze po dobu šesti měsíců od nabytí spoluvlastnického podílu. Poté již může každý z bratrů prodat svoji polovinu bez toho, aby druhý bratr mohl uplatnit své předkupní právo.

Dodejme ještě, že NOZ obsahuje přechodné ustanovení, které spoluvlastníkům dávalo určitý časový prostor ke smluvní úpravě předkupního práva, když zachovalo dříve platné zákonné předkupní právo ještě na dobu dvanácti měsíců poté, kdy NOZ vstoupil v účinnost, ale tato časová lhůta uplynula již 31. prosince 2014. Současní spoluvlastníci si samozřejmě mohou i za stávající úpravy vzájemné předkupní právo smluvně upravit, ale k tomu je již nyní zapotřebí shodné vůle subjektů, které by smluvně zakotvené právo zavazovalo.

Závěrem lze tedy konstatovat, že byla výrazně zvýšena možnost každého spoluvlastníka disponovat volně se svým podílem, zároveň bylo velmi omezeno právo ostatních spoluvlastníků ovlivnit, s kým budou věc v podílovém spoluvlastnictví sdílet.

 

Za Sociálně právní poradnu SONS Praha

Luboš Zajíc

 


Podpora

Technické informace

748242 (od 28.10.2012)

Web technicky provozuje:

K jakémukoliv užití textů a obrázků uvedených na tomto serveru je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2012 - 2018 SONS ČR, z. s.

Ochrana osobních údajů (GDPR)

 

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.